G20: Indie na světové scéně

Nedávno skončený summit G20 v indickém Dillí byl pro premiéra Naréndru Módího a jeho zemi velkým úspěchem. Zatímco Čína má hospodářské problémy, Indie zaujímá na světové scéně stále větší místo.

Indie, podle deníku Washington Post „bouřlivá a silná demokracie“, již letos předstihla Čínu v počtu obyvatel a podle prognóz ji předstihne i v hospodářském růstu v roce 2023.

Indie v ofenzivě

Indickým hostitelům nechybí sebevědomí. Mnoho velkých billboardů bylo polepeno obrázky lotosového květu, indické národní květiny. Je to však také symbol vládnoucí strany BJP. Tento symbol byl vidět všude v Dillí a dalších městech, dokonce i na oficiálním logu G20.

Módí získal diplomatické body tím, že na zasedání G20 pozval k účasti 55člennou Africkou unii. Bylo to znamení, že se indický premiér snaží, aby se Indie stala hlasem globálního Jihu.

Mnozí pozorovatelé se domnívali, že k žádnému závěrečnému prohlášení nedojde, a to kvůli zjevným konfliktům mezi Západem na jedné straně a Ruskem a Čínou na straně druhé. Premiér hostitelské země Módí však naléhal na zúčastněné země, aby se dohodly na komuniké, které odsuzuje použití síly pro územní zisk, ačkoli zjevně určená země – Rusko – nebyla v textu zmíněna.

Tato akce přiměla pozorovatele k otázce: „Rozluštila Indie kód diplomatického konsensu?“ Atlantická rada dospěla k závěru, že Indie vytváří nový model inkluzivní diplomacie. Když se summit chýlil ke konci, bylo zřejmé, že indické cíle nebyly zmařeny, a to navzdory kruté agresivní válce, kterou Rusko vede na Ukrajině a která rozděluje země G20.

Čína v defenzivě

Způsob, jakým Módí summit vedl, vede odborníky k názoru, že si upevňuje vedoucí postavení v zemích globálního Jihu, zatímco čínský prezident Si se „omezil“. Nepřítomnost Si Ťin-pchinga „byla velkou událostí a bude vrhat nejdelší stín na světové dění“, píše zahraniční zpravodaj Michael Schuman z Pekingu.

Si byl největším poraženým G20, když opustil scénu a nechal Módího a amerického prezidenta Joea Bidena prosazovat svůj pohled. Zasedání tak poukázalo na rostoucí izolaci Číny od ostatních velkých světových mocností.

Nová infrastruktura: Koridor z Indie do Evropy

Jako protiváha čínským hospodářským investicím v regionu byla souběžně se zasedáním G20 oznámena nová tranzitní síť lodí a železnic, která spojí Indii přes Střední východ s Evropou. Tento plán je považován za velkou výhru nejen pro Evropu, ale také pro Indii a země jako Izrael, Jordánsko, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila tento nový hospodářský koridor (IMEC) za „mnohem více než jen železnici nebo kabel“. Je to „zelený a digitální most“ mezi kontinenty a civilizacemi, řekla.

O IMECu jsou však zatím známy jen kusé informace.

Směrem k obnovitelným zdrojům energie

V oblasti životního prostředí komuniké rovněž podpořilo cíl ztrojnásobit do roku 2030 celosvětovou kapacitu obnovitelných zdrojů energie a zavázalo se k „postupnému snižování spotřeby uhlí“ v souladu s vnitrostátními podmínkami. Indie i Čína zvyšují spotřebu uhlí navzdory obavám z globální změny klimatu.

Evropští představitelé jako francouzský prezident Emmanuel Macron nebyli s formulací spokojeni a tvrdili, že svět musí velmi rychle omezit spalování uhlí.

Protiváha komunistické Číny

Většina pozorovatelů se shoduje, že největší světová demokracie se nyní stává významným hráčem na globální scéně, což potvrdilo i hostitelství G20. Premiér Módí propaguje svou zemi jako prostředníka mezi Západem a Ruskem. Indie se také stala důležitou protiváhou čínských ambicí.