Subscribe
Italská premiérka Giorgia Meloniová se na summitu G7 v italském Borgo Egnazia projevila jako silná a odhodlaná a podařilo se jí prosadit svůj program. Na schůzi, kterou analytici označují za jednu z nejslabších v historii skupiny, Meloni vynikl jako jediný vůdce, který dosáhl toho, co si předsevzal. Volba letoviska Borgo Egnazia, symbolu spojení mezi Východem a Západem, a loga summitu, světského olivovníku, zdůraznila italskou identitu a mezinárodní spolupráci. Poprvé se summitu zúčastnil papež František, který se věnoval tématům jako umělá inteligence a zákaz autonomních zbraní.
Giorgia Meloniová dosáhla v závěrečném prohlášení summitu významných ústupků, když se jí podařilo odstranit odkazy na „bezpečné a legální potraty“ a zmírnit formulaci o financování očkování. Meloniová se postavila na odpor i takovým vůdcům, jako je Emmanuel Macron, a prokázala tak svůj vliv. V otázce padesátimiliardové půjčky pro Ukrajinu se italskému premiérovi podařilo prosadit, že Evropská unie se na ní nebude přímo podílet a hlavní příspěvek přenechá ostatním členským státům G7. Tyto úspěchy podtrhují jeho vůdčí schopnosti a schopnost prosazovat národní cíle na mezinárodní scéně.
Summit G7, který se konal v polovině června v Borgo Egnazia, nebyl ani zdaleka demonstrací síly, jejímž cílem bylo poskytnout bezpečnostní záruky v kontextu již rozjitřené rusko-ukrajinské války a Blízkého východu rozjitřeného bojem mezi Izraelem a Hamásem, ale spíše obrazem selhání současných administrativ hlavních západoevropských mocností.
Setkání lídrů zemí G7 v italském letovisku se ukázalo jako jedno z nejslabších v historii skupiny, komentovali političtí analytici, kteří zaznamenali jednu výjimku. Mezi šesti pány – lídry ve Washingtonu, Tokiu, Ottawě, Londýně, Berlíně a Paříži -, kteří prošli volbami, z nichž vyšli oslabeni nebo čelí volebním kláním, v nichž šance na vítězství nejsou menší než na prohru, se jako jediná síla objevila osamělá žena, italská premiérka Giorgia Meloniová.
Giorgia Meloniová – jediná vedoucí představitelka G7, která vypadala silně
Italská premiérka Giorgia Meloniová jako hostitelka setkání a zároveň jediná vůdkyně „demokratického světa“, které se podařilo zvítězit v letošních volbách, a to nejen tak, ale i po dvou letech ve funkci, dokázala na summitu G7 prosadit svou vlastní agendu a proměnit setkání v osobní projekt, který má Itálii přinést úspěch.
„Rodinné foto“ ukazuje současného favorita voleb do Bílého domu Joea Bidena, který čelí velmi těsnému volebnímu souboji a který to odnesl nedávným odsouzením svého syna za pašování zbraní; kanadského premiéra Justina Trudeaua, který se tváří v tvář blížící se volební kampani cítí nepříjemně a mluví o svém odchodu z politické scény; britského premiéra Rišiho Sunaka a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří rovněž čelí zdánlivě nevítězným volbám, a japonského premiéra Fumia Kišidu v bodě jeho politické kariéry, kdy je v průzkumech slabší než kdy jindy. Posledním, ale neméně důležitým na skupinové fotografii je německý kancléř Olaf Scholz, který byl v posledních volbách „rozdrcen“ a poražen krajně pravicovými silami. Mezi nimi je i římská vůdkyně Giorgia Meloniová, která vedle své „arcikonzervativní pověsti“ předvedla i image plnou důvěry ve své mezinárodní vůdčí schopnosti.
Na začátku summitu vysvětlila, že výběr Borgo Egnazia nebyl náhodný, neboť se nachází v regionu Apulie, který je po staletí vnímán jako most mezi Východem a Západem, jako země „dialogu v srdci Středozemního moře, tohoto středního moře, které spojuje dvě velké námořní oblasti světa: Atlantik na jedné straně a Indopacifik na straně druhé“. Giorgia Meloniová také hrdě hovořila o výběru loga setkání: světského olivovníku, dalšího symbolu italské identity, mezi jehož listy je sedm oliv symbolizujících spolupráci sedmi velkých národů na globálních výzvách. Při téže příležitosti přednesla předsedkyně Fratelli d’Italia také poselství, v němž ukázala, že její strana je kosmopolitní:
„G7 není pevnost uzavřená ostatním, která by se musela nějakým způsobem bránit, ale ztělesňuje hodnoty, které otevíráme světu, abychom podpořili společný rozvoj.“
Historicky první účast na zasedání skupiny sedmi zemí: Papež František
Kromě kontrastních prvků, které se mu podařilo vnést do obrazu letního setkání G7, se italskému politikovi podařilo i další prvenství: pozvat na summit papeže, s nímž měl každý z účastníků v určitém okamžiku co projednávat.
Papež František pronesl na zasedání skupiny G7 historický projev o umělé inteligenci, která se může stát buď děsivým, nebo tvůrčím nástrojem, záleží na rozhodnutí mocných tohoto světa. Vyzval také k zákazu používání autonomních zbraní ve válce.
Ačkoli izolovaný, Giorgia Meloni dostal všechny
36stránkové prohlášení ze summitu obsahuje dlouhý seznam politických prohlášení o záměrech v různých oblastech, od ochrany klimatu přes digitalizaci ekonomiky, vyšší daně pro bohaté až po právo občanů na zdravotní péči. Přesto se Giorgii Meloni podařilo prosadit svůj názor a v konečném textu chybí zmínka o „bezpečném a legálním potratu“, což je formulace, která byla dohodnuta již loni na summitu v Hirošimě. Podle zdrojů přítomných na jednání a citovaných mezinárodním tiskem se navíc hlava státu v Římě postavila nejen proti zařazení zmínky o potratech, proti níž se opakovaně vyslovila, ale také vyzvala ke „zmírnění“ formulace pasáží o financování očkování.
Později italský premiér vysvětlil, že důvodem absence zmínky o potratech byla snaha vyhnout se opakování loňského textu. Podle Giorgia Meloniho by se jednou vyřešené otázky neměly znovu otevírat a během summitu nedošlo ani ke sporu na toto téma.
Proti ní se však postavil francouzský prezident Emmanuel Macron, který později zdůraznil, že „Francie má vizi rovnosti žen a mužů, ale tato vize není sdílena napříč politickým spektrem“. V reakci na to Meloni prohlásil, že Emmanuel Macron se hluboce mýlí, když využívá summitu k předvolební kampani.
Americké zdroje citované agenturou Reuters rovněž hovořily o siláckém postoji Meloniové a uvedly, že prezident Bidean „ustoupil“ v otázce potratů poté, co mu bylo sděleno, že „paní Giorgia Meloniová si nepřeje, aby slova potraty a reprodukční práva byla zahrnuta do textu deklarace“. Přestože byla Giorgia Meloniová izolována, dostala, co chtěla, tvrdí zdroje citované agenturou Reuters, a to nejen v otázce potratů.
Spory mezi lídry G7 ohledně půjčky 50 miliard dolarů Ukrajině
Rusko-ukrajinská válka byla na pořadu jednání i na schůzce G7 v italském letovisku a Volodymyr Zelenskyj byl mezi hosty a dokonce podepsal dvoustranné bezpečnostní dohody se svými protějšky ve Washingtonu a Tokiu. Předmětem sporu mezi vedoucími představiteli skupiny 7 byla půjčka 50 miliard dolarů Ukrajině z úroků narostlých ve fondech, v nichž jsou zmrazena ruská aktiva. I zde dosáhla Giorgia Meloniová vítězství, které oznámila na konci zasedání jako jeho předsedkyně: Členské státy EU se prozatím nebudou na půjčce přímo podílet.
Podle Meloniho půjčku poskytnou Spojené státy, Kanada, Velká Británie a pravděpodobně i Japonsko v rámci svých ústavních omezení, přičemž příspěvek evropského bloku bude spočívat v poskytnutí záručního mechanismu pro splácení půjčky. Italský premiér na závěr setkání v Borgo Egnazia zmínil nadcházející jednání o nejvyšších postech v EU a vyjádřil naději, že EU ve své politice zohlední „vzkaz“ vyslaný evropskými občany v nedávných volbách do Evropského parlamentu, kteří masivně hlasovali pro konzervativní a krajně pravicové strany. Aniž by se jasně zmínila o postoji své strany a Itálie, nechala si otevřená vrátka k diskusi, i když uvedla, že EPP jako vítěz voleb do Evropského parlamentu bude tím, kdo nominuje příštího šéfa Evropské komise, a že by se dalo chápat, že podporuje současnou Ursulu von der Leyenovou na další funkční období.