Subscribe
Po dlouhých 13 letech čekání Evropská unie začlenila Rumunsko a Bulharsko do schengenského prostoru volného pohybu osob.
Tento krok, který zvýšil celkový počet členů na 29, byl přijat s radostí a uspokojením, i když s jednou významnou výjimkou týkající se pozemních hranic. Zatímco letecká a námořní doprava bude bez hraničních kontrol, pozemní doprava bude i nadále podléhat omezením, a to zejména z důvodu Rakouska, které vzneslo veto v obavě z nárůstu přílivu žadatelů o azyl z obou zmíněných zemí. Rozhodnutí o začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru přijala Evropská rada v prosinci loňského roku, což představuje významný krok pro obě země i pro celou Unii. Předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyenová zdůraznila historický význam této události a označila ji za zásadní milník pro schengenský prostor a pro silnější a soudržnější Evropu.
Tento vstup nebyl náhlou událostí, ale vyvrcholením dlouhého a složitého procesu. Od roku 2011 Evropská komise vyhodnotila, že Bulharsko a Rumunsko splnily všechny podmínky pro vstup do schengenského prostoru, což je jeden z úspěchů, který evropští občané nejvíce oceňují. Schengenský prostor, který byl zahájen v roce 1985 jako mezivládní projekt některých členských států, se postupně rozšířil a zahrnuje téměř všechny země Evropské unie. Některé členské i nečlenské země EU však zůstávají mimo tuto dohodu, včetně Kypru a Irska, zatímco jiné, jako Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, se jí aktivně účastní.
Začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru je hmatatelným důkazem toho, že se tyto země hlásí ke společným hodnotám a cílům Evropské unie. Odpor Rakouska k volnému pohybu osob přes pozemní hranice však vyvolává důležité otázky týkající se solidarity a soudržnosti v rámci EU. Obavy z nárůstu migračních toků jsou pochopitelné, ale je třeba je řešit spíše prostřednictvím spolupráce a vzájemné podpory mezi členskými státy než jednostrannými omezeními. Je důležité zdůraznit, že začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru nejen usnadňuje volný pohyb osob, ale také přispívá k posílení hospodářských a kulturních vazeb v rámci Evropské unie. Omezení na pozemních hranicích zavedená Rakouskem by však mohla mít negativní důsledky pro odvětví, jako je silniční doprava, s možným zpomalením a nepříjemnostmi pro dopravce.
Navzdory těmto výzvám vyjádřily Sofie i Bukurešť odhodlání pokračovat v procesu evropské integrace a zajistit, aby se otevření hranic stalo úplnou a nezvratnou skutečností. Rumunský ministr vnitra Catalin Predoiu prohlásil, že se jedná o proces, z něhož není návratu, a vyjádřil naději, že bude ukončen do konce letošního roku. Rozhodnutí začlenit Rumunsko a Bulharsko do schengenského prostoru vyvolalo v Evropské unii smíšené reakce. Zatímco některé členské státy podporují politiku přijímání a solidarity vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl, jiné dávají přednost přijetí restriktivnějších opatření na ochranu svých hranic a zajištění národní bezpečnosti.
I nadále je důležité mít na paměti, že schengenský prostor není jen o volném pohybu osob, ale také o přeshraniční spolupráci v oblasti bezpečnosti a justice. Zúčastněné členské státy se zavazují úzce spolupracovat v boji proti nadnárodní trestné činnosti, obchodu s drogami a terorismu a zároveň zajistit dodržování základních práv a osobních svobod. Vstup do schengenského prostoru přináší významné hospodářské výhody, usnadňuje obchod a podporuje cestovní ruch a investice. Rumunsko a Bulharsko, dvě země s rostoucí ekonomikou a velkým rozvojovým potenciálem, budou mít z této větší regionální integrace jistě prospěch. Pokud jde o omezení na pozemních hranicích, která zavedlo Rakousko, je důležité najít řešení, která by sladila bezpečnost s volným pohybem osob a zboží. Dialog a spolupráce mezi členskými státy jsou nezbytné pro řešení společných problémů a budování jednotnější a solidárnější Evropy.