Hlavní témata říjnového zasedání Rady EU

Ve dnech 26. a 27. října se koná zasedání Evropské rady a eurosummit.

Setkání rozhodně nebude snadné, více než kdy jindy, a účastníci se budou muset zabývat otázkami, které jsou prioritní a vyžadují seriózní a společnou reakci.

Ve světle nedávných událostí, které narušily celý mezinárodní řád, je Evropská unie skutečně vyzvána, aby reagovala a zaujala vlastní postoj na geopolitické scéně.

Dnes více než kdy jindy je její příspěvek zásadní při hledání nové stability a trvalého míru, aby se konflikty jako na Ukrajině a na Blízkém východě neopakovaly a aby se neopakovaly s takovou intenzitou, jaké jsme svědky.

Návrh závěrů byl zveřejněn 22. října a Rada pro obecné záležitosti jej projednala 24. října.

Před zahájením rozpravy zaslal předseda Rady Charles Michel členům Rady dopis. Odeslaný a zveřejněný text zní: „Naše setkání se koná v době velké globální nestability a nejistoty“, což dokazuje, že tato doba je pro život a řízení i těch nejvyšších institucí stejně složitá jako kdykoli předtím.

Předseda Michel ve svém dopise vyjmenovává témata jednání: situace na Blízkém východě, válka na Ukrajině, přezkum dlouhodobého rozpočtu EU v polovině období, hospodářská konkurenceschopnost Evropy, migrace a vnější vztahy (zejména situace v Sahelu a na Balkáně).

Blízký východ

Předseda Michel uvedl: Michel uvedl: „Situace na Blízkém východě je tragická.“ A pak řekl: „Očekávám, že na našem setkání znovu důrazně odsoudíme brutální a nevybíravé teroristické útoky Hamásu proti Izraeli a uznáme právo Izraele na obranu v souladu s mezinárodním a humanitárním právem. Musíme diskutovat o tom, jak naléhavě zajistit účinné poskytování humanitární pomoci a přístup k nejzákladnějším potřebám. Musíme také spolupracovat s partnery v jednotné a soudržné frontě, abychom zabránili nebezpečné regionální eskalaci konfliktu.

K otázce konfliktu mezi Izraelem a Hamásem vydala Rada EU prohlášení k situaci na Blízkém východě již 15. října. Při této příležitosti se členové Rady shodli na jednoznačném odsouzení teroristické organizace Hamás, na nutnosti přijmout opatření k zajištění všech druhů humanitární pomoci pásmu Gazy a požadovali od Hamásu okamžité propuštění rukojmích. Jinými slovy, jasné stanovisko ve prospěch státu Izrael, aby se mohl bránit a čelit jakémukoli teroristickému činu a jakémukoli jednání, které porušuje pravidla mezinárodního práva.

V tomto duchu svolal předseda Charles Michel na 17. října mimořádné zasedání Evropské rady k posouzení situace na Blízkém východě.

Na zasedání Evropské rady ve dnech 26. a 27. října budou mít vedoucí představitelé EU příležitost pokračovat v diskusích o neutěšené situaci, v níž se dotčené národy nacházejí. Mezi hlavní priority patří účinné a naléhavé poskytování humanitární pomoci těm, kteří ji nejvíce potřebují, a způsob, jak spolupracovat s partnery, aby se zabránilo nebezpečné regionální eskalaci konfliktu.

Ukrajina

Dalším klíčovým tématem je krize na Ukrajině, kterou musí evropské orgány a instituce navzdory strašlivým událostem na Blízkém východě řádně a průběžně sledovat.

Bude nezbytné projednat finanční, vojenskou a humanitární podporu, která bude poskytována po dobu, po kterou ji bude ukrajinský lid potřebovat. Rada má rovněž v úmyslu projednat možnost dohodnout se na osmém balíčku vojenské pomoci Ukrajině, který je v současné době blokován vetem Maďarska.

EU je i nadále odhodlána podporovat Ukrajinu a její obyvatele a bude jim poskytovat silnou podporu tak dlouho, jak bude třeba.

Blízkost EU k ukrajinské věci byla od počátku zřejmá, a to do té míry, že v červnu 2022 byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU a závazek pomoci při obnově země po skončení konfliktu.

Poslední akcí na podporu ukrajinského lidu bylo zasedání Rady pro zahraniční věci 23. října 2023, na němž se jednalo o tom, jak nejlépe uspokojit nejnaléhavější potřeby Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím posílení protivzdušné obrany a munice. Ministři poté jednali o konkrétních návrzích týkajících se budoucí obrany a bezpečnosti země, které by měly být rovněž realizovány prostřednictvím co nejstrukturálnější a nejpevnější mírové koncepce, a to společně s OSN.

K dnešnímu dni dosáhla pomoc EU výše 82 miliard EUR.

Evropská ekonomika

V hospodářské oblasti vedoucí představitelé EU hodnotí dosažený pokrok a diskutují o krocích, které je třeba podniknout, aby se vytvořila silná ekonomika schopná uspokojit budoucí potřeby. Cílem je vždy vybudovat společný hospodářský systém, který bude silnější a odolnější do budoucna.

Je proto nezbytné diskutovat o průmyslové politice, vnitřním trhu a způsobech, jak dosáhnout energetické autonomie, včetně udržitelnější cesty nejen pro životní prostředí, ale i pro celou společnost.

Migrace

Dalším tématem, které v posledních letech upoutalo pozornost vedoucích představitelů EU, je migrační krize. Navzdory mnoha politikám prováděným v této oblasti však teprve v posledním roce došlo ke změně kurzu, k níž nepochybně přispěl i nyní neudržitelný migrační tlak, který již neumožňuje zvládat tuto krizi pouhým přerozdělováním v rámci evropských hranic.

Na zasedání ve dnech 26. a 27. října hodlá Rada pokračovat v diskusi zahájené na posledním summitu v Granadě.

Je důležité připomenout veškerý pokrok dosažený v této oblasti, zejména akční plán EU pro centrální Středomoří, který Evropská komise předložila 21. listopadu 2022, akční plán pro západobalkánskou trasu, předložený 5. prosince 2022, akční plán EU pro západní Středomoří a atlantickou migrační trasu, předložený 6. června 2023, a akční plán EU pro východní Středomoří, předložený 18. října 2023.

Zásadní význam má rovněž memorandum o porozumění o strategickém a komplexním partnerství mezi Evropskou unií a Tuniskem, podepsané dne 16. července 2023, a desetibodový akční plán, který představila předsedkyně von der Leyenová během své návštěvy ostrova Lampedusa dne 17. září 2023.

Říjnové zasedání Rady tak bude jedinečnou příležitostí definovat konečné body plánu na vymýcení nelegální migrace a zároveň pokračovat v zavádění stále konkrétnějších a účinnějších donucovacích opatření schopných chránit vnější hranice EU, a tím i bezpečnost a pořádek na území členských států.

Vnější vztahy EU

V neposlední řadě nelze opomenout obtížnou situaci v Sahelu a na Balkáně.

Bezpečnostní situace v severním Kosovu vyvolává zřetelné obavy. Již v září byly Kosovo a Srbsko vyzvány k co nejrychlejšímu uvolnění napětí, aby se předešlo vážným důsledkům, neboť normalizace vztahů je nezbytnou podmínkou pro evropskou cestu obou stran, kterým v současnosti hrozí ztráta dosavadního významného pokroku.

A konečně, pokud jde o Sahel, který je politicky velmi nestabilní, Evropská rada má v úmyslu usilovat o zajištění stability celého regionu, což je zásadní i pro stabilitu a bezpečnost zbytku současné geopolitické struktury.

V neposlední řadě je důležité znovu odsoudit nedávné teroristické útoky ve Francii a Belgii a potvrdit, že Evropská unie je v boji proti terorismu, nenávisti a násilnému extremismu všeho druhu jednotná a neochvějná.