Hospodářská politika a zaměstnanost

Hospodářskou politikou a zaměstnaností se zabývá Smlouva o fungování Evropské unie. Evropský parlament a Rada mohou přijmout nařízení, kterým se stanoví postup Rady a Komise při provádění průzkumu hospodářské politiky členských států (článek 121); na druhé straně Evropská rada, Rada, Evropská komise, Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a vnitřní výbor pro zaměstnanost v rámci Rady spolupracují s cílem stanovit roční hlavní směry, které mají členské státy zohlednit ve svých politikách zaměstnanosti (článek 148). Dne 29. dubna 2024 přijaly Evropský parlament a Rada nové nařízení s cílem poskytnout účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled, tj. postup, kterým Rada a Komise provádějí průzkum hospodářské politiky členských států, jak předjímá Smlouva o fungování Evropské unie. Cílem tohoto postupu, obecně a právně známého jako „evropský semestr“, je zajistit trvalé sbližování sociální výkonnosti členských států. Zahrnuje zejména formulaci a provádění hlavních směrů zaměstnanosti pro členské státy, včetně zásad Evropského pilíře sociálních práv, a souvisejících doporučení pro jednotlivé země. Pro tuto formulaci a provádění nařízení odkazuje na sociální srovnávací přehled a identifikaci rizik pro sociální konvergenci. Rada provádí každoroční zprávu o pokroku v sociálně-ekonomické situaci členských států a adresuje jim doporučení. Evropský pilíř sociálních práv, vyhlášený třemi orgány EU (Parlamentem, Radou a Komisí) dne 16. listopadu 2017, vyjadřuje zásady a práva pro fungování trhu práce a systémů sociálního zabezpečení v Evropské unii. Znovu potvrzuje některá práva, která jsou již obsažena v acquis Unie, ale přidává také nové zásady, které se zabývají výzvami vyplývajícími ze společenského, technologického a hospodářského vývoje. Předtím, než je bude možné považovat za právně závazné na úrovni EU, musí být zahrnuty do sekundárních právních předpisů. Díky postupu evropského semestru byly skutečně zahrnuty, ale ne jako jednoznačně závazné, protože výsledkem koordinačního postupu je vydání pokynů a doporučení, které jsou z definice nezávazné (soft law). Za účelem provádění zásad vyhlášených v Evropském pilíři sociálních práv navrhla Evropská komise dne 4. března 2021 akční plán se třemi hlavními cíli, jichž má být dosaženo do roku 2030: 78 % obyvatel ve věku 20 až 64 let by mělo mít zaměstnání; 60 % všech dospělých by se mělo každoročně účastnit odborné přípravy; a počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl snížit nejméně o 15 milionů.

Sociální srovnávací tabulka dále uvádí sedmnáct opatření, která konkretizují sociální konvergenci: míra účasti dospělých na vzdělávání v posledních 12 měsících, podíl osob předčasně opouštějících vzdělávání a odbornou přípravu, úroveň digitálních dovedností jednotlivců, míra mladých lidí, kteří se nevzdělávají, nepracují ani se neúčastní odborné přípravy, tzv. rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů, poměr příjmových kvintilů, míra zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, růst hrubého disponibilního příjmu domácností na obyvatele; míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE); míra ohrožení chudobou nebo vyloučení dětí; dopad sociálních transferů (jiných než důchodů) na snižování chudoby; rozdíl v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením; nadměrné zatížení náklady na bydlení; děti mladší 3 let ve formální péči a vlastní neuspokojená potřeba lékařské péče. Členské státy proto musí při přijímání hlavních rozhodnutí v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti zohlednit tyto hlavní směry a doporučení v oblasti zaměstnanosti, včetně sociálního srovnávacího přehledu a rizik pro sociální konvergenci. Evropskému parlamentu je umožněna účast na postupu evropského semestru. Zapojeny jsou rovněž parlamenty členských států, jakož i odbory a zástupci zaměstnavatelů. Zdroj obrázku: MŠMT ČR: Zdroj: Roxana Mînzatu