Před několika dny. Konkrétně se tak stalo 11. července kolem 21. hodiny. Poprvé v krátké historii španělské ústavy z roku 1978 oznámila politická strana médiím, svým členům, voličům a obecně všem Španělům, že odstupuje z regionální vlády z důvodu neslučitelnosti hlubokého přesvědčení strany s „požadavky“ jejího partnera ve vládě. Strana, která toto rozhodnutí přijala, je společnost VOX. Strana, s níž byla od června 2023 v koalici, byla Partido Popular. Jde o „distribuci“ nelegálních přistěhovalců, údajně nezletilých, po celém území Španělska.
Ne jedna, ale až pět vlád. Prakticky všechna média – zejména ta, která jsou spojena s Génovou ulicí v Madridu, kde se nachází sídlo Lidové strany – celý týden opovrhovala prohlášením Santiaga Abascala z minulého pondělí, v nichž naznačil, že pokud předsedové PP v regionech, kde existují koaliční vlády, podlehnou nátlaku a hrozbám Pedra Sáncheze, že rozdělí po všech regionech tisíce nelegálních přistěhovalců, údajně nezletilých, kteří se nacházejí v přijímacích centrech na Kanárských ostrovech, bude VOX považovat vládní pakty za porušené a přejde do parlamentní opozice.
Novináři a komentátoři tvrdili, že VOX nedrží slovo a že náklonnost ke křeslům, tedy k účasti ve vládách, služebním vozům, recepcím a dalším drobnostem politické třídy, převáží nad obhajobou přesvědčení. Posmívali se. Řekli, že to není možné. Že žádná strana nemůže přijít o tak významnou regionální moc (čtyři krajští místopředsedové, tucet krajských radních a možná více než 70 či 80 lidí ve funkcích šéfů štábů, tiskových mluvčích, generálních sekretářů, komunikace) a že VOX blafuje.
Své slovo však dodržel. Protože Feijóo, předseda Lidové strany, toužící po dohodách se socialistickou stranou a téměř jistě povzbuzovaný Úrsulou Von der Leyenovou, skutečnou vůdkyní Evropské lidové strany – zapojenou do skutečné osobní kampaně za udržení moci v Bruselu -, rozhodl, že autonomní společenství (regiony), kde Lidová strana vládne, ať už sama, nebo v koalici s VOX, přijmou stovky nezletilých cizinců bez doprovodu (MENAS) výměnou za několik tisíc nebo milionů eur, které zaplatí vláda Pedra Sáncheze.
Společnost VOX to od počátku odmítá. Společnost VOX varovala svého partnera, PP, že ji nebude akceptovat. VOX hlasoval proti té části Paktu o azylu a přistěhovalectví, která v podobném modelu zavádí tzv. povinnou solidaritu. Sánchez ve Španělsku zavádí model, který Merkelová zavedla v Bruselu v onom neúspěšném Dublinu, který nás přivedl ke kolapsu společností, jako je francouzská, německá nebo švédská. Lidová strana, místo aby vytvořila společnou frontu s VOX na obranu zdravého rozumu, ochrany hranic, dodržování zákonů a stability veřejných služeb, se vydala do rukou socialistické a komunistické vlády.
VOX tvrdí, že tato povinná distribuce maskovaná pod výrazem solidarita je výzvou k nelegálnímu přistěhovalectví a zjevnou podporou obchodního modelu mafií obchodujících s lidmi. A jeho přesvědčení ho vedlo k tomu, že porušil vlády, aby ukázal, že neexistuje žádná vazba na „křesla“.
Společnost VOX prokázala, že jí lze důvěřovat. Že můžete věřit generaci mužů a žen, kteří se rozhodli skutečně čelit modelu „řízení“ přistěhovalectví, který se ukázal jako nespravedlivý, neefektivní a nepodporující, a který také způsobil vážné narušení bezpečnosti Španělů na ulicích a ve čtvrtích Španělska a neméně vážnou a nebezpečnou saturaci veřejných služeb.
Tisk, který tvrdil, že to VOX neudělá, nyní radostně prohlašuje, že VOX udělal chybu, střelil se do nohy a že PP z toho vychází jako vítěz. Uvidíme. Pravdou je, že to říkají tolikrát a se stále větší razancí, že by si člověk myslel, že tomu nevěří ani oni sami.
Uvidíme, zda politická a intelektuální poctivost dává či nedává hlasy, říkají. Na tom nezáleží. Protože společnost VOX již vyhrála. Upřímnost je vždy více než hlasy.
Hrdost na to, že jsem Španěl
Kultura - 16 července, 2024