Subscribe
Evropská unie zaznamenala významný zlom v řízení mezinárodní ochrany migrantů.
Podle evropského komisaře pro vnitřní věci Magnuse Brunnera hrozí, že osoby požívající mezinárodní ochrany, které se dočasně vrátí do země původu, ztratí nárok na tuto ochranu. Toto rozhodnutí, sdělené v odpovědi na parlamentní otázku, vyvolalo debatu o řízení přistěhovalectví a bezpečnosti na evropských hranicích. Tato otázka vyplývá z úvah o směrnici 2011/95/EU, která upravuje uznávání mezinárodní ochrany. Magnus Brunner objasnil, že k odnětí postavení uprchlíka musí členský stát individuálně prokázat, že daná osoba přestala být uprchlíkem. K tomu dochází například tehdy, když osoba, které bylo přiznáno postavení uprchlíka, znovu využije ochrany země, jejíž je státním příslušníkem. Parlamentní otázka, kterou předložil německý poslanec Evropského parlamentu David McAllister z Evropské lidové strany (EPP), se zaměřila zejména na migranty, kteří se navzdory tomu, že jim byla v Německu poskytnuta ochrana, dočasně vrátili do zemí, jako je Afghánistán a Sýrie. Tyto pohyby podle Brunnera představují rozpor se základní zásadou mezinárodní ochrany, která předpokládá nemožnost návratu do země původu z důvodu pronásledování nebo ohrožení života. Směrnice 2011/95/EU stanoví, že mezinárodní ochranu lze zrušit, pokud pominou okolnosti, které odůvodňovaly její přiznání. Pokud se migrant dobrovolně vrátí do země, ze které uprchl, může to znamenat, že situace již není tak nebezpečná, aby mu bránila v návratu. Tuto zásadu je však třeba uplatňovat případ od případu a pečlivě posuzovat důvody a okolnosti každého návratu. Nová politická linie Evropské komise odráží potřebu posílit důvěryhodnost azylového a migračního systému EU. Vyvolává však etické a právní otázky. Dočasný návrat může být například motivován potřebou pomoci rodinným příslušníkům v nouzi nebo osobními naléhavými situacemi, aniž by to znamenalo významnou změnu bezpečnostní situace v zemi původu. Návštěva Magnuse Brunnera v Aténách zdůrazňuje klíčovou roli Řecka jako vstupního bodu do Evropské unie pro tisíce migrantů. Během setkání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem Brunner zopakoval závazek Komise podporovat správu hranic a migraci v duchu solidarity mezi členskými státy. Klíčovým tématem rozhovorů bylo provádění Paktu o azylu a migraci, jehož cílem je nově definovat řízení migračních toků v EU. Mezi vyzdviženými prioritami komisař zdůraznil potřebu posílit navracení nelegálních migrantů, což je opatření považované za nezbytné pro zajištění rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností v rámci bloku. Navzdory deklarovanému cíli zajistit spravedlivý a účinný azylový systém vyvolala nová politika EU v oblasti mezinárodní ochrany obavy. Humanitární organizace a aktivisté za práva migrantů se obávají, že zrušení mezinárodní ochrany pro osoby, které se dočasně vracejí do země původu, by mohlo vystavit lidi větším rizikům a dále zkomplikovat již tak složitý azylový systém. Další obavou je jednotné uplatňování pravidel ve všech členských státech.
Při neexistenci jasných a sdílených kritérií existuje riziko rozdílných výkladů, které by mohly narušit soudržnost evropského systému mezinárodní ochrany. Rozhodnutí Evropské unie představuje přelom v řízení mezinárodní ochrany a představuje nové výzvy jak pro migranty, tak pro členské státy. Na jedné straně se snaží zajistit přísnější a důvěryhodnější systém, na druhé straně je nezbytné, aby nová opatření doprovázelo pečlivé posouzení humanitárních a právních důsledků. Potřeba vyvážit bezpečnost, solidaritu a odpovědnost zůstává v centru evropské debaty o přistěhovalectví. Provádění Paktu o azylu a migraci spolu s posílením spolupráce mezi členskými státy bude mít zásadní význam pro řešení společných výzev a vybudování systému, který bude schopen reagovat na potřeby migrantů i hostitelských komunit.
Alessandro Fiorentino