Sinn Fein, hlavní irská opoziční strana, naslouchá, přemýšlí a mění se.
Říkají.
Ještě před několika málo měsíci se v průzkumech veřejného mínění pohybovali na vysokých příčkách, pravidelně získávali skóre kolem třicítky, a to byl pevný vzorec opakující se měsíc po měsíci.
Nebyl to žádný blesk z čistého nebe.
Vypadalo to, že budou snadno největší stranou v příštím Dailu, a existovala velmi dobrá šance, že v rámci největší tektonické změny v irské volební politice od roku 1933 sestaví příští vládu.
Pak to ale začalo jít z kopce.
Z nejvyššího bodu na konci roku 2022, kdy dosahovali 37 %, se nyní v posledním průzkumu veřejného mínění nacházejí na 18 %.
V tom, co je nejpřesnějším testem veřejného mínění skutečné volby, si vedli ještě hůře.
V eurovolbách a místních volbách se jim podařilo dosáhnout pouze 11,1, respektive 11,8 %.
Strana byla šokována a stejně tak i mnozí komentátoři.
Vedení proto vyhlásilo období reflexe a sebekritiky.
Abychom byli spravedliví, mohli udělat to, co irské politické strany dělaly v minulosti po porážce, mohli obvinit voliče.
Mohli obvinit komunikaci, což je vlastně způsob, jak říci, že volič by nás volil, kdyby rozuměl naší politice, ale volič je bohužel tupý.
Mary Lou McDonaldová v chvályhodném záchvatu upřímnosti oznámila: „My i já jako lídr této strany musíme uznat, že u značné části našich příznivců panuje přesvědčení, že jsme jim nedokázali krýt záda a že jsme nenaslouchali jejich obavám. „Je zřejmé, že jsme v kampani v komunálních a evropských volbách ztratili důvěru a podporu.“ Od nynějška tedy budou naslouchat.
Což je v pořádku, ale co budou dělat na politické úrovni.
V nové politice by neměla vzniknout žádná střediska pro žadatele o azyl, aniž by se nejprve provedla důkladná revize stavu místních služeb a infrastruktury.
Důležité je, že žádná nová centra by se neměla otevírat v „chudých komunitách, které již mají problémy“, nebo, jak poznamenali cyničtější typy, v místech, kde se nachází velký počet voličů Sinn Fein.
V jazyce komuniké je cítit úzkost, která odráží vnitřní napětí ve straně.
Musí probíhat místní konzultace, ale nemůže existovat místní veto.
Imigrační politika Irska musí dávat lidem (voličům Sinn Fein) smysl, ale strana se zavazuje být protirasistická.
Jak již bylo vysvětleno jinde, strana má zásadní problém s koherencí.
V evropském kontextu je poněkud zvláštní, nacionalisticky populistická, ale levicová.
V první polovině20. století jsme mohli říci, že lakmusovým papírkem levice je být internacionalistická tam, kde pravice je nacionalistická.
To se změnilo v poválečné dekonstrukci evropských impérií v Africe a Asii, kde byl nacionalismus pokřtěn jako antiimperialismus a antikolonialismus, a tudíž přijatelný.
Právě v tomto druhu nacionalistů vidí vedení a intelektuální hybatelé strany sami sebe.
Neplatí to tak o voličích, kteří jsou prostě spíše staromódními nacionalisty a zejména v kulturních otázkách nejsou až tak levicoví.
Současným horkým místem debaty o imigraci je Coolock, dělnická komunita na severu Dublinu. Bývalá továrna na barvy má být přestavěna na rezidenci pro žadatele o mezinárodní ochranu.
Tento návrh se setkal se silným odporem místních obyvatel a několik měsíců se na místě konaly pikety, které měly tento projekt zastavit.
Nedávno se poklidný protest zvrhl ve střety s policií a zjevné žhářství, které někteří nazývají bitvou o Coolock.
Coolock se nachází ve volebním obvodu Dail, kde Sinn Fein v posledních parlamentních volbách získala necelých 30 % hlasů, což by jí stačilo na dvě z pěti křesel, kdyby postavila jinou kandidátku.
Je to příznačné pro jejich problém.
Nahoře jim vyhovuje jazyk protirasistické dekolonizace a bílých privilegií, jejich voliči v terénu už tolik ne.
Mary Lou McDonaldová zavolala Taoiseachovi a řekla mu: „Je naléhavě nutné zapojit se a vést dialog s komunitou v Coolocku. To je v komunitě, která byla opakovaně ignorována a ponechána stranou, zásadní. Lidé musí být vyslyšeni a musí na ně být reagováno.“ K tomu uvedla, že se setkali s obyvateli a komunitními skupinami v oblasti.
O tom, s kým mluvila, se však vedou spory, protože mnoho místních aktivistů tvrdí, že nebyli kontaktováni.
Každopádně konzultace nepomohou, protože všichni jasně slyšeli kvalifikátor.
Nikdo nemůže mít právo veta.
To je jádro problému, jakmile stát rozhodne o výstavbě centra IPAS ve vaší obci, neexistují žádné účinné právní ani politické cesty, jak se bránit.
Před několika lety byla podána žádost o výstavbu v areálu lakovny.
V roce 2018 žádost o stavební povolení usilovala o přeměnu staré továrny na barvy na smíšenou zástavbu pro tuto oblast.
Úplná žádost by zahrnovala kromě 4 bytových domů se 198 domy také hotel se 172 lůžky, funkčními místnostmi a maloobchodními prostory, Apart-hotel, který by měl 120 jednotek pro delší pobyty, komerční prostory včetně kanceláří a inkubátoru a občanskou vybavenost včetně dětského hřiště, 238 parkovacích míst pro auta, 360 parkovacích míst pro kola a jeslí.
Plánování bylo zamítnuto.
Plánování však stát pro výstavbu centra IPAS nevyžaduje, takže je jim odebrán hlavní nástroj, který by jednotlivec nebo komunita použili k odporu proti nevhodnému nebo nežádoucímu vývoji.
Pro stranu, jako je Sinn Fein, která má své kořeny a historii, je pohled na dva vozy s vodními děly, které byly na velitelství Gardy dodány jako zápůjčka ze Severního Irska, hluboce znepokojující.
Nákladní automobily zapůjčené v rámci příprav na policejní reakci na plánovaný protest v Coolocku, kde mnozí z protestujících byli v minulosti voliči Sinn Fein.
Mary Lou stojí před nezáviděníhodným úkolem, ale pokud ho zvládne a usmíří zdánlivě nesmiřitelné frakce ve straně, pak si skutečně zaslouží palmu vítězství.
Imigrace konečně mění irskou politiku
Politika - 19 srpna, 2024