Subscribe
Referendum do roku 2027 je stále pravděpodobnější
V posledních letech se debata o vstupu Islandu do Evropské unie (EU) stala velmi živou. Po ustavení nové islandské vlády, k němuž došlo minulou sobotu, by se tato vyhlídka mohla stát skutečností. Středolevá koalice, která zemi vede, slíbila uspořádat referendum o členství v EU do roku 2027, což představuje důležitý krok v diskusi, která se cyklicky opakuje, ale dosud nikdy nenašla definitivní výsledek.
Mladá a odhodlaná vláda
Nová exekutiva vzešla z předčasných voleb v listopadu 2023, které si vyžádaly vnitřní neshody, jež vedly k pádu předchozí vlády. Koalici tvoří tři strany: sociální demokraté, kteří získali 20,8 % hlasů, reformisté (15,8 %) a lidovci (13,8 %). V čele vlády stojí Kristrún Frostadóttir, předsedkyně sociálních demokratů, která se ve svých pouhých 36 letech stala nejmladší osobou v úřadu předsedy vlády v historii Islandu. Mezi hlavní sliby nové vlády patří nejen referendum, ale také zřízení komise nezávislých odborníků, která by měla posoudit výhody a nevýhody používání islandské koruny a také důsledky případného přijetí eura. Tato volba odráží pragmatický a na analýzu orientovaný přístup, jehož cílem je poskytnout obyvatelstvu informovaný základ pro přijetí zásadního rozhodnutí o budoucnosti země.
Historická, ale nikdy nevyřešená debata
Myšlenka Islandu jako člena EU není nová. Země požádala o členství již v roce 2009 po celosvětové finanční krizi, která srazila islandskou ekonomiku na kolena. Tehdy se doufalo, že vstup do Unie a přijetí eura by mohly stabilizovat hospodářskou situaci. Formální jednání začala v roce 2010, ale byla pozastavena v roce 2013, kdy se k moci dostala konzervativní euroskeptická vláda složená z Pokrokové strany a Strany nezávislosti. V roce 2015 Island svou kandidaturu oficiálně stáhl a ukončil tak proces, který vzbuzoval nadšení i pochybnosti. Navzdory tomu zůstala země silně integrovaná do Evropy. Je součástí schengenského prostoru, Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a dodržuje dublinské dohody o přijímání žádostí o azyl. Vstup do EU by však znamenal významnou změnu, která by měla důsledky daleko přesahující rámec již existujících dohod.
Co si myslí Islanďané?
Islandská veřejnost nikdy neměla jednotný postoj k členství v EU. Podle průzkumu provedeného v červnu 2023 by se pro vstup do Unie vyslovilo 54 % Islanďanů, což je o procento více než v minulosti, kdy se podpora pohybovala kolem 25 %. Ačkoli konsenzus stále není zdaleka drtivý, velká většina (74 %) se vyslovila pro řešení této otázky prostřednictvím referenda, a to bez ohledu na výsledek hlasování. To odráží kolektivní touhu po jasné a demokratické diskusi o zásadní otázce pro budoucnost země. Mezi argumenty pro vstup do Unie hraje ústřední roli ekonomika. Island se léta potýkal s hospodářskou nestabilitou a inflace, ačkoli klesá, zůstává znepokojivým problémem. V únoru 2023 přesáhla inflace 10 %, zatímco dnes se pohybuje kolem 5 %. Přijetí eura by mohlo snížit volatilitu směnného kurzu a stabilizovat životní náklady, což je cíl deklarovaný novou vládou. Členství v EU by také mohlo přinést výhody pro obchod, posílit hospodářské vztahy s ostatními členskými zeměmi a rozšířit možnosti islandského vývozu. Existují však také vážné obavy. Jedna z hlavních překážek se týká rybolovu, který je pro islandskou ekonomiku klíčovým odvětvím. Evropská politika v oblasti rybolovných kvót by mohla být v rozporu se zájmy země, která v této oblasti tradičně důrazně hájí svou suverenitu. Kromě toho se debata o imigraci stala aktuálnější než v minulosti díky nárůstu počtu cizinců na Islandu. Tento nárůst vyvolává obavy zejména u stran s nacionalističtějšími postoji, jako je Lidová strana, která je přesto součástí vládní koalice. Referendum přislíbené do roku 2027 představuje pro Island historickou příležitost, jak řešit dlouhodobý problém. Zatímco rostoucí integrace s Evropou a ekonomické tlaky tlačí na možné členství v EU, obavy o suverenitu a specifika země nadále vyvolávají pochybnosti. Práce odborné komise, kterou vláda oznámila, bude mít zásadní význam pro to, aby Islanďané získali informace, které potřebují k rozhodnutí. Mezitím se slibuje, že debata bude bouřlivá a bude odrážet mnoho nuancí problému, který není jen ekonomický nebo politický, ale také kulturní a identitární.
Alessandro Fiorentino