Subscribe
Itálie ve svém úsilí o úplnou digitalizaci do roku 2030 dosahuje významného pokroku, ale stále ještě musí čelit mnoha výzvám, aby dosáhla ambiciózních cílů stanovených Evropskou unií.
Podle zprávy Evropské komise o Itálii vykazuje Itálie v mnoha klíčových oblastech značný, ale dosud nevyužitý potenciál. Bylo by užitečné podrobně prozkoumat různé klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), které určují cestu Itálie k digitalizaci, a zdůraznit jak dosažený pokrok, tak oblasti, které je třeba dále zlepšit.
Itálie dosáhla v oblasti konektivity rychlého pokroku. Pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou (VHCN) a optickými vlákny do domácností (FTTP) se zvýšilo a v roce 2023 dosáhne 59,6 %, což je o 11 % více než v předchozím roce. To je však stále méně než průměr EU, který činí 78,8 % pro VHCN a 64 % pro FTTP. Obzvláště problematické zůstává pokrytí ve venkovských oblastech, kde je VHCN/FTTP pokryto pouze 37,7 % oblastí, zatímco průměr EU je 55,6 %. Navzdory dosaženému pokroku přetrvávají značné problémy. Rozdělení mezi městem a venkovem je stále výrazné a šíření do méně hustě osídlených oblastí je složité a nákladné. Nedostatek kvalifikované pracovní síly navíc představuje významnou překážku další expanze.
Míra využívání rychlého pevného širokopásmového připojení se rovněž zvyšuje, i když stále v omezené míře. V roce 2023 bude 19,3 % pevných širokopásmových přípojek poskytovat připojení o rychlosti 1 Gb/s nebo vyšší, což je více než 14,7 % v roce 2022 a mírně více než průměr EU (18,5 %). Itálie chce do roku 2026 dosáhnout 100% pokrytí VHCN, což je vzhledem k současnému zpomalení růstu ambiciózní cíl. Itálie dosáhla celostátního pokrytí 5G v roce 2022, přičemž v roce 2023 by mělo dosáhnout 99,5 %. Kromě toho je 88,3 % italských domácností pokryto pásmem 3,4-3,8 GHz, což umožňuje pokročilé aplikace vyžadující velkou šířku pásma. Zavedení 5G je však o něco nižší než průměr EU: 20,4 % SIM karet je 5G, zatímco evropský průměr je 24,6 %.
Itálie dosáhla významného pokroku v oblasti elektronické veřejné správy, zejména v oblasti elektronického zdravotnictví a digitálních veřejných služeb pro podniky. Tato zlepšení jsou klíčová pro podporu konkurenceschopnosti, odolnosti a digitální suverenity země. Rozšíření veřejných digitálních služeb je zásadním krokem k usnadnění interakce mezi občany, podniky a správními orgány a k zefektivnění a zpřístupnění procesů. Navzdory pokroku v oblasti e-governmentu zůstávají digitální dovednosti významnou výzvou. Itálie musí zlepšit digitální vzdělání obyvatelstva, aby se vyrovnala ostatním zemím EU. Digitální dovednosti jsou nezbytné nejen pro občany, ale také pro podniky, které musí zavádět pokročilé technologie, jako je umělá inteligence, aby si zachovaly konkurenceschopnost.
Italské společnosti zatím umělou inteligenci využívají jen v omezené míře. Toto zpoždění by mohlo ohrozit konkurenceschopnost země v odvětví, v němž stále více převládají vyspělé technologie. Itálie však díky pozornosti vlády a soukromým investicím dosahuje v odvětví polovodičů významného pokroku. Italská vláda podpořila investice do polovodičů prostřednictvím Fondu mikroprocesorů a daňových úlev pro podniky, které doprovázely rostoucí soukromé investice.
Itálie se stává klíčovým hráčem v oblasti vývoje technologií cloud computingu a edge computingu. Počet hraničních uzlů nasazených v Itálii je však stále omezený a představuje pouze 6,5 % všech odhadovaných hraničních uzlů v EU v roce 2023. Strategie širokopásmového připojení na období 2023-2026 zahrnuje opatření na podporu vytvoření sítě Edge-Cloud Computing, ale plány na její provozní realizaci zatím nejsou jasné. Itálie si stanovila ambiciózní cíl v oblasti kvantové výpočetní techniky: do roku 2030 vybudovat 5 kvantových počítačů. Tento cíl podporují centra excelence a četné projekty, které přispívají k rozvoji vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC) a kvantových schopností. Evropská komise vyzývá Itálii, aby zvýšila úsilí o propojení ekologického a digitálního přechodu. Tento integrovaný přístup by měl podporovat energetickou a materiální účinnost digitálních infrastruktur, zejména datových center, a podporovat vývoj a zavádění digitálních řešení, která snižují uhlíkovou stopu v odvětvích, jako je energetika, doprava, budovy a zemědělství. V souladu s pokyny EU je nezbytné sledovat a kvantifikovat snížení emisí v důsledku používání digitálních řešení. Toto monitorování pomůže při vytváření budoucích politik a získávání příslušných finančních prostředků, čímž přispěje k cílům digitálního desetiletí a opatřením v oblasti klimatu.
Itálie má potenciál hrát vedoucí úlohu v technologickém vedení EU, zejména díky své silné základně v oblasti polovodičů, která představuje významnou výhodu, pokud jde o výpočetní techniku na hraně a kvantovou techniku. K plnému využití tohoto potenciálu však Itálie musí čelit několika novým výzvám, které nejsou bez významných obtíží: zlepšení konektivity ve venkovských oblastech, zvýšení digitálních dovedností obyvatelstva a podniků a účinná integrace ekologického a digitálního přechodu. Italský plán obnovy a odolnosti (Pnrr), který patří k nejefektivnějším v celém Evropském společenství, vyčleňuje 25,6 % zdrojů na digitální technologie, což představuje 47 miliard eur. To představuje významnou příležitost, ale stále to nestačí k plnému dosažení cílů digitálního desetiletí. Je třeba věnovat velkou pozornost implementaci a sladění s různými existujícími strategickými plány a spolupracovat se všemi subjekty zainteresovanými na realizaci programu.
Účast na společných iniciativách s ostatními členskými státy EU má i nadále zásadní význam pro úspěch Itálie, která je však dosud považována za jednu z absolutních velmocí v oblasti technologií, a proto je již na dobré úrovni rozvoje infrastruktury. Mezinárodní spolupráce může poskytnout další zdroje, odborné znalosti a synergie potřebné k řešení výzev digitalizace. V neposlední řadě je zásadní aktivní zapojení občanů. Podle speciálního průzkumu Eurobarometru „Digitální dekáda 2024“ se 71 % Italů domnívá, že digitalizace každodenních veřejných a soukromých služeb jim usnadňuje život, což je třeba zlepšit zapojením všech občanů a zajištěním toho, aby výhody digitalizace byly dostupné všem.
Itálie dosáhla významného pokroku při realizaci cílů Digitálního desetiletí EU, ale ještě je třeba vykonat mnoho práce. Díky trvalému odhodlání, strategickým investicím a silné mezinárodní spolupráci může Itálie dosáhnout svých cílů v oblasti digitalizace a stát se technologickým lídrem v Evropě. Do budoucna musí Itálie pokračovat v prosazování digitalizace ve všech odvětvích. Je nezbytné vytvořit robustní infrastrukturu, která podpoří zavádění nových technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí (IoT) a sítě 6G, které představují další vývojový krok v oblasti konektivity.
Klíčovým aspektem budou investice do digitálního vzdělávání. Digitální dovednosti se musí stát prioritou nejen pro mladé lidi, ale i pro stávající zaměstnance. Klíčem k zajištění toho, aby se všichni mohli podílet na digitální transformaci a mít z ní prospěch, budou programy průběžného vzdělávání a rekvalifikační kurzy. Malé a střední podniky (MSP) musí být v centru strategie digitalizace. Daňové pobídky, dotace a přístup k vyspělé digitální infrastruktuře mohou těmto podnikům pomoci v inovacích a globální konkurenci. Digitalizace malých a středních podniků má zásadní význam pro posílení italské ekonomiky a zajištění udržitelného růstu.
V neposlední řadě bude klíčová účinná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Vláda musí pokračovat ve vytváření příznivého regulačního prostředí, zatímco společnosti musí investovat do výzkumu a vývoje. Společně mohou řešit technologické výzvy a budovat prosperující digitální budoucnost Itálie. Itálie má před sebou slibnou, ale náročnou cestu. S jasnou vizí, cílenými investicemi a společným odhodláním může země plně využít svůj digitální potenciál a významně přispět k cílům Digitálního desetiletí EU.
Alessandro Fiorentino