Subscribe
Zatímco smrt papeže Františka a vývoj konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem zřejmě upoutaly mezinárodní pozornost, na evropské frontě i mimo ni zůstávají velmi důležité důsledky důležitého rozhovoru mezi prezidentem Donaldem Trumpem a italskou premiérkou Giorgií Meloniovou. Ostatně nelze nezdůraznit stejnou rekonstrukci, kterou v minulých dnech navrhl deník Financial Times. Podle tohoto listu totiž vedoucí představitelé Evropské unie pozitivně hodnotí zahraničněpolitické úsilí premiérky Meloniové, zejména pokud jde o rozhovory s prezidentem Trumpem v otázce obchodních cel.
NA CESTĚ K SUMMITU USA-EU
V těchto hektických dnech se zdá, že italská diplomatická mašinérie jede na plné obrátky. A to jak v souvislosti s možností usnadnit uspořádání bilaterálních setkání u příležitosti pohřbu Svatého otce, tak pro potřebu nastínit plán směřující k summitu mezi americkým prezidentem a vedoucími představiteli EU. To je největší vítězství, které Giorgia Meloniová během setkání s magnátem posvětila. Italské premiérce se podařilo z Trumpa vymoci příslib cesty do Itálie, kde by se summit mohl uskutečnit. Jedná se o velmi choulostivou operaci, při níž v tuto chvíli nemůže předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová počítat s nikým jiným než s vůdcem Fratelli d’Italia. Zdá se totiž, že několik členských států tlačí (spíše než žádá) na to, aby se případný summit sblížil v Bruselu, který bude pravděpodobně konečnou volbou pro místo konání schůzky, ačkoli datum se zatím nezdá být jisté. Z Palazzo Chigi se hovoří o konci května, ale organizace je choulostivá a zdá se, že premiérka Meloniová chce vše zvládnout co nejlépe. Určitě chce předejít summitu NATO 24.-26. června, aby na něj dorazila s pevnějším a společným postojem k bezpečnostním iniciativám v Evropě, ale přesto jej uspořádat před 8. červencem, kdy vyprší Trumpovo pozastavení povinností. Ostatně sám prezident před novináři zdůraznil, že prodloužení pozastavení cel po tomto datu považuje za „pravděpodobně nepravděpodobné“.
TÉMATA SUMMITU
Hlavní témata, o nichž se bude na nadcházejícím summitu jednat a jejichž geometrii jistě pochopíme v následujících týdnech, se týkají obchodních cel uvalených prezidentem Trumpem na všechny členské státy EU i zbytek světa. Dva protichůdné postoje – americké administrativy a Evropské unie – lze v tuto chvíli zprostředkovat pouze zásahem premiéra Meloniho, kterému se také podařilo od potentáta vymoci potvrzení, že stoprocentně dojde k dohodě o clech s EU. Americký prezident pravděpodobně neuvažuje o razantním a definitivním snížení cel, ale spíše o jejich redukci. Pro Evropskou unii je v tuto chvíli na stole karta zdanění velkých technologií, na kterou Brusel nadále pevně upírá svůj zrak. V každém případě se na závěr ceremoniálu ve Vatikánu sama Von der Leyenová nechala slyšet, že během krátké diskuse s Trumpem bylo dohodnuto, že schůzka je nutná. Jestliže se však na tomto summitu již rýsovala překlenovací role Itálie, přítomnost dalších evropských lídrů, kteří jsou Trumpově administrativě spíše nesympatičtí, ale kteří se každopádně snaží prosadit svou účast, bude mít zcela jiný rozměr. Je však zřejmé, že summit této úrovně, zejména s osobností, jakou je Trump, může nabýt pouze geometrie bilaterálního setkání s jedinou Von der Leyenovou, která podpoří důvody EU.
ROLE ITÁLIE
Pro Itálii a premiéra Meloniho může být samozřejmě cílem zahraniční politiky pouze pokračování v urovnávání vztahů mezi oběma stranami Atlantiku. Role, která se rýsuje nejen díky výborným osobním vztahům premiéra s obyvatelem Bílého domu, ale také jako potvrzení jasné diplomatické tradice Itálie. Stejné setkání Trumpa a Zelenského v kulisách pohřbu Svatého otce představuje velmi důležitý zlom, a to i na úrovni italské zahraniční politiky. Meloni má v současné době v hledáčku řadu důležitých jmenování. V první řadě na summit USA-EU – ten se teprve bude budovat a představovat. Dále to bude mezinárodní konference k obnově Ukrajiny, která se bude konat v Římě 10. a 11. července, a konečně jaderná jednání mezi USA a Íránem, která by USA zřejmě chtěly přesunout do Ománu. I v tomto případě by se Itálie se svým premiérem mohla ukázat jako ta správná postava, která by mohla jednání usnadnit a nabídnout Řím jako kulisu.