Itálie, Francie, Německo a Španělsko – pro zavedení námořní blokády, která by zastavila vlny migrantů.

Výsledky evropského průzkumu veřejného mínění, jehož cílem bylo zjistit, jak veřejnost vnímá migraci ve čtyřech členských státech EU – Itálii, Španělsku, Francii a Německu – odhalují jak podobnosti v obecných postojích k integraci migrantů, tak rozdíly mezi těmito čtyřmi zeměmi, pokud jde o možná opatření k zastavení přílivu migrantů.

Ačkoli se zdá, že veřejné mínění je v otázce integrace přistěhovalců rozděleno, ve třech ze čtyř zemí – v Itálii, Španělsku a Německu – průzkum ukazuje otevřený postoj většiny, pouze ve Francii převažuje názor, že je třeba posílit legální a plánovanou migraci, aby bylo možné uspokojit potřeby trhu práce. Na druhou stranu ve všech čtyřech zemích panuje názor, že je třeba vytvořit námořní blokádu na pobřeží jižní Evropy, aby se zabránilo nelegálnímu přílivu migrantů. Zatímco v Německu, které je vnitrozemskou zemí, se v průzkumu objevilo nejvíce příznivců takového opatření, v Itálii se diskuse o této otázce zdá být kontroverzní.

Němci, Italové a Španělé jsou k integraci přistěhovalců otevřenější než Francouzi.

Ve všech čtyřech zemích je veřejné mínění rozděleno v otázce, zda by se přistěhovalcům mělo více pomáhat při integraci v těchto zemích. Zatímco Němci, Italové a Španělé jsou otevřenější a chtějí pomoci přistěhovalcům, s nimiž žijí ve stejném městě, lépe se začlenit do společnosti a na trh práce, Francouzi dávají přednost uzavřenému postoji k integraci migrantů.

Polovina respondentů v Itálii a Španělsku se v průzkumu vyslovila pro lepší integraci přistěhovalců do společnosti a na trh práce, zatímco v Německu je podíl těch, kteří vyjádřili otevřený postoj, ještě vyšší – více než 50 % dotázaných.

Ve Francii je zároveň podle průzkumu podíl otevřeně smýšlejících respondentů 41 %, přičemž převažuje názor, že by se měla posílit kontrola přistěhovalectví nebo že by se neměla přijímat žádná opatření k integraci přistěhovalců a že by úřady měly myslet především na původní francouzské, německé, španělské nebo italské obyvatelstvo. Celkem 45 % Francouzů se v dotazníku rozhodlo pro tyto možnosti.

Nejvyšší procento respondentů, kteří nechtěli vyjádřit svůj názor, bylo rovněž ve Francii – 14 %, na opačném konci žebříčku byli Němci s 6 %. Podíly těch, kteří si nepřáli vyjádřit svůj postoj, jsou v Itálii a Španělsku zhruba stejné – 9 %, resp. 8 %.

Vysoká shoda na řízené migraci, která striktně odpovídá potřebám trhu práce; výjimka – Německo

Italové, Francouzi a Španělé zároveň vykazují poměrně vysokou míru shody na potřebě legální a řízené migrace pro uspokojení potřeb trhu práce v těchto zemích. Nejvíce respondentů, kteří se vyslovili pro legální a plánované přistěhovalectví za účelem uspokojení potřeb trhu práce, bylo zaznamenáno ve Španělsku – 59 % všech respondentů, následovali italští respondenti – 56 % a francouzští respondenti – 50 %. Většina dotázaných Němců – 60 % – se vyslovila proti, 24 % bylo pro a 16 % nerozhodnutých.

Zajímavým aspektem, který průzkum veřejného mínění odhalil, je skutečnost, že kromě Němců se většina respondentů, kteří se vyslovili pro plánovanou migraci, nacházela v kategorii starších osob – ve Francii a Itálii a dospělých – ve Španělsku. Na druhém konci žebříčku v Německu je nejvyšší podíl odpůrců plánované migrace mezi dospělými a staršími lidmi (63 %, resp. 65 %).

Francouzi – nejsou otevřeni finanční podpoře afrických zemí, s Tureckem souhlasí pouze Španělé.

Další otázkou, kterou se průzkum veřejného mínění zabýval, byla možnost veřejných investic EU do afrických zemí s cílem podpořit jejich rozvoj a snížit vlny migrantů. Ve všech čtyřech zemích průzkum ukázal většinový pozitivní postoj k této otázce, ale s výjimkou toho, že významné procento respondentů ve Francii se k této otázce také nechtělo vyjádřit.

V Německu, Španělsku a Itálii je podíl těch, kteří jsou pro taková možná opatření, stejný a přesahuje polovinu počtu respondentů – 53 %, zatímco ve Francii je to 42 %. Pouze 17, 19 a 23 procent německých, španělských a italských respondentů si nepřálo vyjádřit svůj názor. Za zmínku stojí, že procento francouzských respondentů, kteří nejsou v této otázce rozhodnuti, je 29 %, což je stejně jako těch, kteří se vyslovili proti investicím v afrických zemích.

Co se týče pokračující finanční podpory EU Turecku, aby si udrželo uprchlíky na svém území, průzkum ukázal, že tři země se vyjadřují převážně negativně, výjimkou jsou pouze Španělé. Nejvyšší podíl respondentů, kteří se vyslovili proti, byl v Německu – 49 %, následovala Francie – 41 %. V Itálii je podíl těch, kteří si myslí, že by podpora EU Turecku pro uprchlíky neměla pokračovat, 40 % a ve Španělsku 33 %.

Všechny čtyři země – Itálie, Francie, Německo a Španělsko – se zároveň vyslovily pro námořní blokádu, která by zastavila vlny migrantů připlouvajících k jižnímu pobřeží Evropy.

Nejvyšší procento respondentů, kteří by s takovým opatřením souhlasili, je v Německu – 54 % (vnitrozemská země na jihu Evropy), nižší, ale výrazně vysoké procento nad 50 % je mezi Francouzi a Španěly (52 % v obou zemích).

V Německu bylo proti takovému opatření 29 %, ve Španělsku 27 % a ve Francii 22 %. Průzkum ukázal, že názory na tuto otázku jsou v Itálii velmi rozporuplné: 46 % respondentů je pro a 36 % proti. Zatímco v prvních třech zemích je rozdíl mezi zastánci a odpůrci 30 % ve Francii a 25 % ve Španělsku a Německu, v Itálii je rozdíl pouze 10 %.

Vlny migrantů z Běloruska nemají řešení

Průzkum se zabýval také problematikou vln migrantů a uprchlíků, kteří se často dostávají přes polské hranice do Běloruska. Žádné z řešení navržených v průzkumu, které by tyto vlny zastavilo, se však nesetkalo s většinovým názorem.

Ve všech čtyřech zemích se více než 40 % respondentů vyslovilo pro kombinaci řešení, která by nezahrnovala relokaci migrantů do zemí jejich původu nebo relokaci a sdílení migrantů mezi členskými státy EU.

Jen málo z dotázaných by souhlasilo s výstavbou zdi na hranicích mezi Polskem a Běloruskem. Nízký je také podíl těch, kteří souhlasí s řešením navrženým v průzkumu, že by migranti a uprchlíci měli být přesídleni do různých zemí EU, ale ne do své země, tedy do Francie, Německa, Itálie nebo Španělska. Ve všech čtyřech zemích je také nízký počet respondentů, kteří tvrdí, že by migranti měli být vpuštěni do Polska a Německa. Řešení násilného návratu do Běloruska se nelíbí ani mnoha Němcům, Italům, Francouzům či Španělům.

Průzkum byl proveden mezi 15. prosincem 2021 a 7. lednem 2022 na vzorku 1000 Italů, 1027 Francouzů, 1002 Němců a 1068 Španělů, občanů starších 18 let, metodou CAWI – Computer Assisted Web Interview. Chybovost je 3,1 %.

The text was translated by an automatic system