Itálie má nejdražší elektřinu v Evropě: může za to jen plyn?

Itálie je v současnosti zemí s nejvyššími náklady na elektřinu v Evropě.
Neustálé a postupné zvyšování nákladů ve skutečnosti zvýšilo náklady na neúměrně vysoké částky, které jsou desetkrát vyšší než před dvěma lety.
Jaké jsou však příčiny rostoucích nákladů na elektřinu a je to skutečně jev způsobený rusko-ukrajinským konfliktem?
Do značné míry jistě ano, ale skutečné důvody pocházejí ze vzdálenějších dob a z řady strategických a politických rozhodnutí dávno před ruskou invazí na Ukrajinu. Pokud se podíváme zpět do roku 2021, Itálie již tehdy platila za elektřinu vyšší cenu než všechny ostatní země, jistě blíže cenám svých evropských partnerů, ale stále vyšší.
Hlavní příčinou je systém výroby elektřiny, Itálie je totiž při výrobě elektřiny vysoce závislá na zemním plynu, který pokrývá přibližně 49 % italských energetických potřeb.
Rozhodnutí před mnoha lety zcela opustit jadernou cestu a nedávné rozhodnutí zastavit těžbu plynu na území státu silně ovlivnily rostoucí náklady. K tomu je třeba připočítat skutečnost, že většina alternativních zdrojů v Itálii jsou vodní elektrárny, a nedostatek srážek tomu rozhodně nepomohl.
Bohužel se tedy naše elektřina bez plynu v současné době neobejde a cena zemního plynu je podle obchodování na amsterdamské burze Ttf v současné době na nejvyšší úrovni v historii.
Nárůst je jistě způsoben kombinací ekonomických a geopolitických důvodů, přičemž hlavní příčinou je konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, který mnozí analytici považují za převážně spekulativní fázi.
Proč však Itálie platí nejvyšší cenu v Evropě?
Jak již bylo zmíněno, země je z téměř 49 % závislá na výrobě elektřiny z plynu, na rozdíl od jiných zemí, které mají možnost více diverzifikovat výrobu.
Zejména Španělsko, které je na plynu závislé z pouhých 26 % díky politice, která vedla k výrobě téměř 50 % energie z vodních, větrných a solárních elektráren, a Francie, která díky rozumné politice jaderné energie a alternativních zdrojů vyrábí z plynu pouze 6 % elektřiny.
Nové politické směřování Itálie je v tomto ohledu jistě dobrým příslibem do budoucna, středopravicová vláda a příští premiérka Giorgia Meloniová se nikdy netajily záměrem vrátit se k jaderné energetice poslední generace, ale nouzová fáze bohužel nemůže počkat.
Proto Giorgia Meloniová žádá, aby se ceny plynu a elektřiny oddělily a aby se jako okamžité opatření zavedl cenový strop pro plyn. Pokud se jí to podaří a přibudou zařízení na opětovné zplyňování, sníží se pravděpodobně nouzový stav i pro Itálii.
Čára směrem k budoucnosti energetiky se však začne skutečně rýsovat teprve tehdy, pokud se Evropě podaří najít dohodu a syntézu, která musí nutně zohlednit současnost.

The text was translated by an automatic system