Subscribe
Podle zprávy, kterou začátkem tohoto roku zveřejnil stockholmský think-tank, byly hlavní zbraně dovážené zeměmi Blízkého východu, včetně zbraní od tradičních evropských výrobců, v posledních deseti letech hojně využívány v konfliktech v regionu, mimo jiné v pásmu Gazy, Libanonu a Jemenu. Podle stejné zprávy více než 80 % objemu tohoto dovozu zbraní dodaly vedle USA, které jsou hlavním vývozcem do regionu, tři země Evropské unie. Jedná se o Francii, Německo a Itálii. Pokud jde o vývoz zbraní do této „horké“ oblasti světa, existuje mezi evropskými zeměmi jen několik výjimek. Zatímco v dovozu zbraní se Izrael v posledních letech umístil až na 15. místě, v celosvětovém vývozu mu patří 9. místo. Mezi její hlavní odběratele patří evropské země, což je další aspekt vazeb mezi zeměmi EU a Blízkým východem. Mezi země, které objednaly pro izraelský zbrojní průmysl zbraně, patří například Německo, Finsko a Slovensko. Objednávky Izraele na dodávky po roce 2023 zahrnují desítky systémů protivzdušné obrany, obrněných vozidel, dělostřeleckých zbraní a stíhaček. V praxi Německo nakoupilo od Izraele výzbroj v jediné, ale mimořádně vysoké hodnotě. V letech 2022-2023 si izraelské systémy protivzdušné obrany objednalo také Finsko a Slovensko.
Německo a Francie, hlavní vývozci EU na Blízký a Střední východ.
Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) dodají tři evropské země – Francie, Německo a Itálie – společně s USA v letech 2019-2023 81 % dovozu zbraní a munice na Blízký východ. Jen Německo dodalo v období, na které se vztahuje zpráva SIPRI, 30 % dovozu zbraní do Izraele, což je druhá příčka po USA, odkud pocházelo 69 % tohoto dovozu. Nejvýznamnějšími zákazníky Německa, které je po USA, Francii, Rusku a Číně stále pátým největším dodavatelem zbraní na světě, jsou země Blízkého a Středního východu. Jen v roce 2020 činila celková hodnota vývozu zbraní schváleného spolkovou vládou v Berlíně pro země zapojené do konfliktů v Jemenu a Libyi více než 1 miliardu eur. Jen pro Egypt to bylo rekordních více než 750 milionů eur a pro Katar dalších více než 300 milionů eur. Vývozní licence na nižší zbraně byly schváleny také pro Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn a Jordánsko.
V loňském roce Německo schválilo licence na vývoz zbraní v hodnotě 323,2 milionu eur, což je desetinásobek částky schválené v roce 2022. Většina dodávek se týká období po útoku Hamásu na Izrael 7. října. Celková hodnota vývozu zbraní na Blízký a Střední východ dosáhla 1 180 miliard EUR, kromě Izraele, kam směřují také Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie.
Německý obranný průmysl měl v roce 2023 dobrý rok
Z finančního hlediska byl rok 2023 pro německý obranný průmysl dobrým rokem, k čemuž přispěl i vývoz fregat a korvet do zemí, jako je Izrael a Egypt.
Po vypuknutí války na Ukrajině „sesadila“ Rusko z druhého místa v celkovém žebříčku Francie, která rozšiřuje svůj vývoz zbraní, včetně využití omezení vůči Rusku. Zatímco ruský vývoz zbraní klesl o 53 %, francouzský vývoz vzrostl o 47 %. Pořadí změnily nejen sankce uvalené na Rusko, ale také tlak USA a některých evropských zemí na země, které tradičně nakupovaly ruské zbraně. Například Egypt, který měl v úmyslu nakoupit stíhačky ruské výroby, se nyní obrací na Francii, aby mu dodala vojenská letadla. Francie toho dosáhla díky rozvoji svého zbrojního průmyslu v posledních desetiletích. Francouzi vyvážejí především stíhačky Rafale, ale také ponorky a fregaty.
Některé státy Perského zálivu zvýšily objem dovozu zbraní, aby čelily íránskému vlivu, ačkoli, jak poznamenává výzkumník SIPRI, „v roce 2023 Írán učinil zdaleka největší velkou objednávku na dovoz zbraní za posledních 20 let, a to na 24 stíhaček z Ruska“. Na druhou stranu v roce 2023 zaznamenal nejmarkantnější nárůst dovozu zbraní Katar, který během čtyř let zvýšil objem dovážených zbraní téměř čtyřnásobně. Katar byl totiž vedle Saúdské Arábie, Kuvajtu a Egypta jedním z hlavních obchodních partnerů Západu v arabském světě.
Některé země zakázaly prodej zbraní do království v rámci úsilí o ukončení občanské války v Jemenu, v níž bojuje arabská koalice vedená Saúdskou Arábií. Mnohé z těchto zákazů, jako například zákaz ve Spojených státech v roce 2021, byly dočasné. V lednu 2021 Itálie také trvale zakázala prodej zbraní Spojeným arabským emirátům, protože byly součástí koalice vedené Saúdskou Arábií ve válce. Itálie však nedávno oznámila normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, a tedy i dodávky zbraní do obou bohatých států Perského zálivu.
Po „arabském jaru“ bylo pro Egypt schváleno více než 300 licencí na vývoz zbraní z EU.
Podle zprávy Amnesty International schválilo v roce 2014 několik členských států EU celkem téměř 300 licencí na vojenské vybavení určené pro Egypt. Podle zástupců organizace činila jejich celková hodnota více než 6 miliard eur. Vyvážené vybavení sahalo od ručních zbraní, lehkých zbraní a munice až po obrněná vozidla, vojenské vrtulníky, těžké zbraně pro boj proti terorismu a vojenské operace a sledovací techniku. Amnesty International si v této zprávě stěžuje, že „téměř tři roky po masovém zabíjení, které přimělo Evropskou unii požádat členské státy, aby zastavily dodávky zbraní do Egypta, se situace v oblasti lidských práv zhoršila“.
Východoevropské země, včetně členů EU, obviněny z nelegálních „dodávek“ zbraní do války v Sýrii
O dva roky později, v roce 2016, vyšetřování organizací Balkan Media Investigative Network (BIRN) a Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) informovalo o tom, že v roce 2012, kdy se syrský konflikt vyhrotil, schválilo osm východoevropských zemí, včetně členských států EU, vývoz zbraní a munice do Saúdské Arábie, Jordánska, Spojených arabských emirátů a Turecka – klíčových trhů se zbraněmi pro Sýrii a Jemen – v hodnotě 1,2 miliardy eur. Podle vyšetřování byly tisíce útočných pušek, jako jsou AK-47, minomety, raketomety, protitankové zbraně a kulomety, údajně vedeny novým zbrojním potrubím z Balkánu na Arabský poloostrov a do zemí sousedících se Sýrií, aby podpořily občanskou válku. Licence na vývoz zbraní byly údajně uděleny navzdory obavám odborníků a vlády, že by se zbraně mohly dostat k syrské opozici, a nepochybně v rozporu s vnitrostátními, mezinárodními dohodami nebo dohodami EU.
V letech 2018-2022 se o prvenství v dodávkách zbraní do Afriky utkaly Rusko a Čína, přičemž Rusko dosáhlo 26% podílu na trhu. Je dobře známo, že východoevropské země vyrábějí zbraně, dělostřelecké granáty a další vojenské vybavení stále rychleji, což vedlo k výraznému nárůstu východoevropské zbrojní výroby v posledním desetiletí. Polsko je jedinou východoevropskou společností v první stovce největších výrobců zbraní na světě, zatímco Česká republika se stala hlavním dodavatelem zbraní do Vietnamu. Během studené války patřily východoevropské země k nejdůležitějším dodavatelům do afrických zemí. V roce 2011 prodala Česká republika do subsaharských zemí zbraně v hodnotě 2 milionů eur. O necelých deset let později, v roce 2022, vyvezla Česká republika do 20 subsaharských zemí munici, zbraně, stíhačky a další vojenské produkty v hodnotě 32 milionů eur.
Ačkoli EU oznámila, že vyšetřování provádí, závěry těchto kontrol, které by byly provedeny na základě vyšetřování, zůstávají nejasné. Předpokládá se, že munice byla odeslána z východoevropských zemí včetně Bosny, Bulharska, Chorvatska, České republiky, Černé Hory, Slovenska, Srbska a Rumunska.