Subscribe
Takzvaná „Zelená dohoda“, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je plánem Evropské unie pro provádění Agendy 2030 OSN a jejích notoricky známých cílů udržitelného rozvoje (SDGs).
Takový plán vyžaduje změnu společné zemědělské politiky (SZP), šest desetiletí starého systému, který reguluje primární sektor Unie a v současnosti představuje čtvrtinu celkového rozpočtu mezinárodní organizace. Na cestě k přetvoření SZP jsou zejména dvě strategie: a Biodiverzita do roku 2030 (BDS).
Několik autorů již kritizovalo ideologické metody obou: snížení používání pesticidů a hnojiv sníží produkci a zvyšování neproduktivní půdy (prostřednictvím eufemismu „vysoce rozmanitých krajinných prvků“) se rovná pomalé sebevraždě v primárním sektoru. Kdo by podle jeho názoru mohl motivovat vlády a zemědělce, aby kvůli klimatickým změnám uměle vytvářeli plochy vyňaté z produkce a úhor?
Snížení zemědělských příjmů by navíc muselo být kompenzováno platbami v rámci SZP. Z peněz daňových poplatníků se tak kompenzuje katastrofa způsobená bruselskou politikou.
Aby se uklidnil případný vzestup sociální nespokojenosti, propagace údajně zdravější stravy a ocenění udržitelně vyráběných potravin by byla štědře zavlažována opět vyššími daněmi. Potravinářské tradice by měly být obětovány na oltář radikálních kněží globálního oteplování. Například systémy chovu hospodářských zvířat mají být postupně nahrazovány rostlinnými potravinami.
To vše je v dokumentaci Evropské unie F2F a BDS výslovně uvedeno černé na bílém. Společné výzkumné středisko Evropské komise se sídlem v Seville (Španělsko) zveřejnilo mimo jiné důležitou technickou zprávu, která obsahuje tržní prognózy revidované SZP.
Omezení pesticidů nebo přípravků na ochranu rostlin (PPP) přiměje zemědělce zvýšit úsilí v oblasti alternativních postupů, jako je mechanické pletí. Jejich náklady se zvýší o 25 %, protože hlavní plodinu je třeba smíchat s jinými plodinami na stejném poli.
Navzdory těmto alternativním postupům se předpokládá, že pravděpodobnost napadení škůdci způsobí v průměru 10% roční ztrátu výnosu. Škůdci uvolnění díky revidované SZP by mohli potenciálně zasáhnout v průměru 18,6 % produkce Unie.
V jižní Evropě se předpokládá, že přechod z konvenčního zemědělství na ekologické způsobí následující ztráty výnosů: 22,5 % u ovoce, 16,1 % u obilovin, 12 % u pšenice, 11,6 % u neovocných trvalých plodin, 11,5 % u zeleniny, 11,4 % u olejnin a 4,6 % u kukuřice.
Nabídka drůbeže, prasat, hovězího masa, obilovin a olejnin se sníží o 15 % oproti výchozímu stavu v roce 2020. Dovoz ze třetích zemí (méně znepokojených změnou klimatu) následně vzroste o úctyhodných 39 %; zvýšení cen výrobců z EU bude zároveň znamenat snížení konkurenceschopnosti, a tedy pokles vývozu o dalších úctyhodných 38 %.
Skandální je zejména nárůst cen produkce vepřového masa, který v porovnání s rokem 2020 činí 43 %, u hovězího masa je nárůst cen 24 %, u ovčího a kozího 19 % a u drůbežího 18 %.
V souvislosti s tímto chaotickým scénářem se poslanec Evropského parlamentu Jorge Buxadé oficiálně obrátil na Evropskou komisi s dotazem, zda lze vůbec považovat přemístění zemědělského a živočišného průmyslu za pozitivní pro naše spoluobčany. Jinými slovy, jak chce Komise čelit této ztrátě autonomie v našem primárním sektoru.
Nakonec by mělo jít o ochranu našich zemědělců a chovatelů dobytka jako způsob ochrany společného dobra našich národů, uzavírá politik VOX. Odpověď úředníků Unie se očekává krátce po letních prázdninách.
Zdroj obrázku: Zdroj: Soria Noticias