Donald Trump učinil nové prohlášení, které předjímá jedno z prvních rozhodnutí – ne-li vůbec první -, které učiní, jakmile se 20. ledna ujme úřadu v Bílém domě. Učinil tak opět prostřednictvím sociálních sítí, v tomto případě s využitím Pravdy a nikoliv X (dříve Twitteru) Elona Muska. V posledních týdnech se na americkou politiku obrátila pozornost i další podobná oznámení. Zejména magnát již obsáhle informoval a komentoval některá jmenování, která hodlá provést, jakmile opět usedne do Oválné pracovny. Oproti svému prvnímu funkčnímu období se Trump bude snažit obklopit lidmi naprosto loajálními ke svému návrhu, i když si v některých případech nezískají přízeň veřejnosti. Také pokud jde o cla, Donaldem očekávané rozhodnutí je a bude jistě diskutované natolik, že už jen tím, že se o něm mluví, dávají mezinárodní trhy najevo první známky reakce. VYHLÁŠKA
Hrozba, kterou magnát vydal, se týká zejména tří zemí: Číny, Mexika a Kanady. Byla vysvětlena jako forma boje proti obchodu s drogami a lidmi prostřednictvím fenoménu (velmi přítomného zejména na hranicích s Mexikem) nelegálního přistěhovalectví. Zvolený prezident oznámil, že již v první den svého úřadu podepíše exekutivní příkaz o rozšíření dodatečného 10% cla na výrobky z Číny (clo již platí a váží 10 % z konečné ceny) a 25 % na to, co se dováží z Mexika a Kanady. To, jak magnát uvedl prostřednictvím svých sociálních účtů, do doby, než skončí obchod s drogami (zejména fentanylem) a nelegálními migranty z těchto zemí. Prezident Trump tímto způsobem oznámil, že chce tvrdě zasáhnout země, které v současnosti považuje za nejvíce odpovědné za tyto dva nebezpečné jevy. Tento postoj samozřejmě nemohl zůstat bez povšimnutí. Kromě již tak rozbouřeného finančního sektoru, jak uvidíme níže, se svými komentáři neopomněli ozvat ani analytici. Tento krok by totiž ve velmi krátké době znamenal riziko zatížení celosvětového dodavatelského systému, což by rovněž znamenalo obrovské náklady pro společnosti – a těch je ve Spojených státech tolik -, které jsou závislé na obchodních vztazích s ekonomikami zemí, na něž se vztahují nová cla oznámená Trumpem. Náklady, které, zdá se zbytečné říkat, ovlivní celý dodavatelský řetězec až do kapes občanů USA i mimo ně. Situace, která by se ve střednědobém horizontu mohla stát obtížněji udržitelnou, neboť voliči GOP se postavili na stranu těch, kteří slíbili, že se nevrátí k vyžadování ekonomického úsilí od občanů. Je zřejmé, že toto oznámení vyvolalo u řady komentátorů a novinářů trhnutí v křeslech, ale záměr nového prezidenta může být hlubší.
SMLOUVA O VOLNÉM OBCHODĚ A DRAK
Mezi možnostmi, které se v této souvislosti nabízejí, je možné vidět oznámení a hrozbu, že nová cla budou zavedena již 20. ledna prezidentovým dekretem, jako způsob revize Severoamerické dohody o volném obchodu. Toto oznámení se totiž zdá být v příkrém rozporu s USMCA, smlouvou o volném obchodu mezi USA a dvěma sousedními zeměmi, kterou podepsal sám Trump v roce 2020, když byl ještě v Bílém domě.
Dosud nejpřesnější a obchodně nejšokující oznámení, které bylo učiněno po volbách, by tedy mohlo být politickým tahem magnáta. Datum obsažené ve smlouvě, kdy má být zahájena revize jejího obsahu s cílem ji změnit, je stanoveno na červenec 2026. Oznámení cel vůči Mexiku a Kanadě by tedy mohlo být způsobem, jak vyvinout tlak na dosažení dřívějšího a pro americkou ekonomiku případně příznivějšího přehodnocení podmínek. Na druhé straně na východní frontě má Trumpův postoj nejen základ v obchodní a hospodářské dynamice mezi oběma velmocemi, ale má také ideologické důvody. Velká část jeho kampaně se totiž – téměř vždy, když šlo o zahraniční obchod a mezinárodní politiku – soustředila na dynamiku boje proti postupu pekingské ekonomiky. ČÍSLA ZA VYHLÁŠENÍM
Stačí jen pár výpočtů, abychom si uvědomili, jak za takovým prohlášením musí být ze strany magnáta přesná strategie, a ne jen ideologický či morální postoj k fenoménu nelegálního přistěhovalectví a obchodu s drogami. Na druhou stranu nelze zapomínat, že jen obchod se třemi zeměmi, jichž se Trumpovo oznámení týká, má hodnotu více než třetiny toho, co si Spojené státy vyměňují se zbytkem světa včetně Evropské unie. U příležitosti Trumpova oznámení italské ekonomické noviny Il Sole 24 Ore znovu zveřejnily několik zajímavých údajů, které mohou poskytnout ještě lepší představu o hodnotě obchodu se třemi zeměmi, kterým hrozí, že se na ně nová cla budou vztahovat. Stačí se zamyslet nad tím, jaký dopad by mohla mít na obchod s Mexikem, vzhledem k tomu, že více než 83 % výrobků vyvážených z této země končí na americkém trhu. V případě Kanady se jedná o 75 % vývozu. Po Trumpových příspěvcích samozřejmě americký dolar vůči měnám Mexika, Kanady a Číny posílil. Konkrétně peso dosáhlo nejnižší úrovně za poslední rok, zatímco v případě kanadského dolaru se thud dotkl minima dosaženého teprve v květnu 2020. Trumpovy hrozby, jak si je jistě dobře vědom, se samozřejmě projevily i na mezinárodních akciových trzích. V Evropě došlo k poklesu, což je jasným znamením, že prohlášení zvoleného prezidenta drží přechody na starém kontinentu na uzdě. Dokonce i vysoký představitel EU Josep Borrell na okraj summitu G7 ve Fiuggi po oznámení zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa o zavedení nových cel vůči Číně, Mexiku a Kanadě zdůraznil, že to „není dobrá zpráva“. Dodal, že tato rozhodnutí „světové ekonomice nepomohou a způsobí mnoho obtíží“. PROBLÉM FENTANYLU A IMIGRACE
Je však třeba vzít v úvahu problémy, které prezident Trump uvedl jako odůvodnění tohoto rozhodnutí: nelegální přistěhovalectví (především z jižních a severních hranic) a obchod s drogami (z Mexika a Číny), přičemž se zaměřil na fentanyl, syntetickou drogu, která se rychle stala jednou z hlavních látek způsobujících předávkování ve Spojených státech. Tato situace značně podráždila Peking, zejména opatření přijatá v boji proti obchodu s drogami po dohodě, kterou v roce 2023 uzavřeli americký prezident Joe Biden a čínský prezident Si Ťin-pching. Čínská diplomacie totiž rychle zdůraznila, že v bilaterální spolupráci došlo k pokroku v zastavení nelegálního obchodu s chemikáliemi používanými k syntéze drog.
Některé konkrétní iniciativy, které Trumpovi zjevně nestačí, byly oznámeny již loni v červnu, kdy hlavní čínský prokurátor vyzval orgány činné v trestním řízení, aby se zaměřily na obchod s drogami, zatímco Peking a Washington hovořily o společném vyšetřování tohoto fenoménu, které mělo v srpnu vést k tomu, že Čína zpřísní kontroly tří chemických látek nezbytných pro výrobu fentanylu. Pokud jde o nelegální přistěhovalectví, magnát ukázal prstem na Mexiko a Kanadu, hovořil o „směšných“ hranicích a prohlásil, že cla, která oznámil, mohou zůstat v platnosti, dokud tyto jevy nepřestanou.