Subscribe
Imigrace patří k hlavním tématům, která budou určovat volební hru v nadcházejících červnových volbách do Evropského parlamentu. V Evropském parlamentu se dlouhodobě střetávají rozdílné postoje a vize, jak řešit problematickou otázku, která ohrožuje bezpečnost starého kontinentu.
Z tohoto důvodu byl proveden průzkum, jehož cílem bylo hlouběji prozkoumat preference evropských občanů, kteří budou brzy volit. Měla by se toho ujmout Evropská komise? Kolik rozhodovacích pravomocí by měly mít přímo členské státy? Jaký postoj by evropští pravicoví voliči chtěli, aby jejich zástupci zaujali v institucích? Tyto otázky tvoří základ průzkumu. Rozhovory byly provedeny s obyvateli z celé Evropské unie, kteří byli rozděleni proporcionálně podle počtu obyvatel 27 zemí EU s mírnou korekcí, která umožňuje analýzu údajů na celoevropské úrovni a v 5 různých oblastech: Německo, Francie, východní Evropa, severní Evropa, jižní Evropa.
Od počátku je zřejmý jasný rozkol v otázce, kdo by měl být zodpovědný za politiku kontroly přistěhovalectví. 41 % respondentů by dalo přednost tomu, aby se o to starala Evropská komise, zatímco 40 % je pro to, aby se o to staraly členské státy. Zbývajících 19 % je nerozhodnutých. Mezi voliči ECR je patrná preference orgánů členských států, které volí 58 % voličů, zatímco 33 % dává přednost Evropské komisi. Názor levice je diametrálně odlišný. 63 % voličů socialistů a demokratů (S&D) se domnívá, že rozhodnutí by mělo být v kompetenci Evropské komise, podobný podíl je i mezi voliči Strany zelených (58 %). Voliči skupiny Identita a demokracie (ID) jsou více nakloněni ECR, neboť 64 % z nich věří v sílu členských států.
Patrný je také geografický rozdíl. Ze zkoumaných vzorků se na Evropskou komisi více spoléhají Italové a Španělé, zatímco členské státy jsou preferovány ve východních zemích a ve Francii.
Naprostá většina voličů ECR a ID si přeje, aby se větší pravomoci vrátily do rukou národních vlád. V obou případech je to více než 60 %. Překvapivě je postoj voličů Evropské lidové strany (EPP) rovnoměrně rozdělen mezi ty, kteří chtějí více pravomocí pro EU (32 %), ty, kteří chtějí více pravomocí pro členské státy (33 %), ty, kteří jsou spokojeni se současnou situací (23 %), a ty, kteří nejsou rozhodnuti (12 %). Tento trend se zdá být obzvláště silný ve východní Evropě. Tato reakce však není pro ECR nová, neboť od doby, kdy se předsedkyní Evropských konzervativců stala Giorgia Meloniová, se objevuje silný požadavek, aby Evropská unie nebyla „byrokratickým obrem a politickým trpaslíkem“, ale „politickým obrem a byrokratickým trpaslíkem“. Potřeba je jasná: Evropská unie se musí zaměřit na několik málo, ale důležitých otázek, zejména v tomto historickém období, kdy se vše zdá být složitější a na pokraji imploze, vzhledem ke konfliktům roztroušeným po celém světě. Tyto konflikty by mohly mít negativní dopad zejména na otázku přistěhovalectví v Evropě.
Ohledně preferované koalice, která by měla od června příštího roku obsadit Evropský parlament a vládnout v něm, však nemáme dobré zprávy. Koalice socialistů a demokratů, lidovců a Obnovy získala 40 % přízeň respondentů. Výsledky průzkumu ukazují na zvláštní přízeň v jižní Evropě. Nižší procento má však případná středopravá koalice tvořená lidovci, konzervativci a stranou Identita a demokracie, která se zastavila na 28 %. Pozoruhodný je však údaj 32 % respondentů, kteří tvrdí, že nevědí, čemu by dali přednost. Proto je třeba i nadále pracovat na přesvědčování o výhodách myšlenek možné středopravé koalice, která by skutečně dokázala pozitivně změnit situaci v rámci stroje, jehož produktivita se dlouhodobě zastavila. Je čas znovu se vydat na cestu k tomu, aby naše Evropa byla skvělá, a musíme to udělat dříve, než bude pozdě.