Kdo jsou Hútíové? Nejnovější cíl Trumpovy administrativy

Povstalci Hútíové začali jako relativně malé a lokalizované radikální hnutí v Jemenu, ale od té doby se stali významným hráčem s rozsáhlými regionálními (a v současnosti i globálními) důsledky. To, co začalo jako náboženská obroda, se změnilo v plnohodnotné povstání, které destabilizovalo Jemen, přilákalo zahraniční mocnosti a narušilo globální obchod. Jejich ambice, podporovatelé a dopad z nich udělaly sílu, kterou již nebylo možné ignorovat.

Vzpoura se změnila v uchvácení moci

Počátky hnutí Hútíové sahají do 90. let, kdy Husajn Badr ad-Dín al-Hútí založil hnutí na podporu zajdismu, odnože šíitského islámu, která se vyskytuje především v severním Jemenu. Jejich cíle však nebyly pouze náboženské. Prezentovali se jako bojovníci proti korupci, západnímu vlivu a marginalizaci své komunity jemenskou vládou. V roce 2004 se situace vyhrotila do otevřeného konfliktu. Jemenská vláda pod vedením tehdejšího prezidenta Alího Abdulláha Sáliha proti skupině zakročila a Husajn al-Hútí byl v bojích zabit. Vedení hnutí převzal jeho bratr Abdul-Malik al-Houthi, který hnutí nasměroval k ještě agresivnějším politickým a vojenským cílům.

O deset let později, v roce 2014, využili Hútíové rozpadajícího se politického aparátu v Jemenu a učinili svůj dosud nejodvážnější krok. Obsadili hlavní město Saná. Nešlo jen o další povstání, ale o plnohodnotný převrat. Fakticky svrhli mezinárodně uznávanou vládu a donutili prezidenta Abdrabbuha Mansúra Hádího k útěku. Toto převzetí moci proměnilo Jemen v bojiště širšího geopolitického boje, v němž Saúdská Arábie vede vojenskou koalici s cílem čelit Hútiům a obnovit Hádího vládu. Výsledek? Roky války, desítky tisíc mrtvých a země v troskách.

Dobytí Saná bylo nejen vojenským úspěchem, ale i politickým prohlášením. Hútíové se od té doby staví do pozice protizápadní a protiaúdské síly a využívají své nově nabyté moci k vytvoření systému správy věcí veřejných pod svou kontrolou. Jejich vláda se vyznačuje potlačováním disentu, zatýkáním politických odpůrců a zvýšeným potlačováním občanských svobod, přičemž těží z rozsáhlé válečné ekonomiky, která je živí.

Vliv Íránu a válka v zastoupení

To, co skutečně změnilo konflikt z místní občanské války v širší mezinárodní krizi, byl vliv Íránu, který se plíživě vynořoval ze stínu. Hútíové se, ať už z ideologických důvodů, nebo z důvodu strategické výhodnosti, spojili s Teheránem, což z nich činí cenný nástroj v íránských regionálních mocenských hrách. Írán jim dodává zbraně, zpravodajské informace a vojenský výcvik, což Hútíům umožňuje provádět raketové útoky na velké vzdálenosti a útoky drony a často se zaměřovat na Saúdskou Arábii a v poslední době i na globální námořní trasy.

Tím, že se Hútíové stali íránským zástupcem, prohloubili sektářské rozpory v regionu a učinili z Jemenu klíčové bojiště v probíhající studené válce mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Jejich raketové útoky a útoky dronů narušily ropná zařízení, zasáhly civilní oblasti a vynutily si mezinárodní reakci. Koalice vedená Saúdskou Arábií, podporovaná Spojenými státy a dalšími západními mocnostmi, proti nim vedla rozsáhlou leteckou kampaň. Navzdory letům bombardování však Hútíové zůstávají pevně zakořeněni a jsou schopni údery oplácet.

Zprávy naznačují, že íránská podpora přesahuje pouhé dodávky zbraní. Hútíové byli vycvičeni íránskými agenty a libanonským Hizballáhem a naučili se pokročilé vojenské taktice a asymetrickým válečným strategiím. Díky těmto změnám se z nich stala více než jen nesourodá povstalecká skupina, nyní jsou to dobře vybavené milice schopné podnikat sofistikované útoky, což dále komplikuje snahy o jejich neutralizaci.

Námořní hrozba

Koncem roku 2023 přenesli Hútíové své teroristické činy za hranice Jemenu, a to způsobem, který měl celosvětový dopad. Začali útočit na obchodní lodě v Rudém moři, které je jednou z nejdůležitějších námořních tras na světě. Odůvodnění? Tvrdili, že jednají ze solidarity s Hamásem během války mezi Izraelem a Gazou. Ve skutečnosti však jejich akce přímo ohrožovaly mezinárodní obchod a velké lodní společnosti byly nuceny s obrovskými náklady přesměrovat svá plavidla.

Tyto útoky nebyly jen nepříjemné, ale představovaly vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Rudé moře je klíčovou tepnou světového obchodu, která spojuje Evropu s Asií. Jakékoli narušení znamená vyšší náklady na zboží, zpoždění zásilek a zvýšení nestability v již tak nestabilním regionu. Západním zemím, zejména USA a Velké Británii, nezbylo než vojensky reagovat.

Námořní hrozba nebyla náhodná. Hútíové stále častěji považují globální obchodní trasy za legitimní cíle a k obtěžování obchodní lodní dopravy využívají raketové údery, bezpilotní letouny a rychlé útočné čluny. Zdá se, že jejich cíl je dvojí: způsobit svým protivníkům ekonomickou bolest a zároveň se prosadit jako regionální mocnost, která může zpochybnit status quo. Tato eskalace vyvolala další mezinárodní odsouzení a postavila Hútíe přímo do středu zájmu západních vojenských reakcí.

Reakce USA

V roce 2025, kdy se situace zhoršovala, podnikla Trumpova administrativa rozhodné kroky. Americká armáda zahájila sérii leteckých úderů zaměřených na pozice Hútíů v Jemenu s cílem obnovit odstrašení a chránit námořní bezpečnost. Ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že tyto údery byly nezbytné k zabránění další agrese a udržení stability na jedné z nejrušnějších vodních cest světa.

Provedení těchto úderů se však neobešlo bez kontroverzí. Hegseth údajně zahrnul novináře Jeffreyho Goldberga do důvěrného skupinového chatu, v němž se o útocích diskutovalo. Tento náhodný únik informací odhalil citlivé podrobnosti o operaci a vedl k trapné situaci pro administrativu. Trump tento přehmat smetl ze stolu a označil ho za „technický problém“, ale škoda už byla napáchána.

Americké údery znamenaly změnu ve způsobu, jakým Západ jedná s Hútíi. Dříve byly letecké údery z velké části ponechány na koalici vedené Saúdskou Arábií, ale přímé vojenské zapojení USA signalizuje agresivnější postoj. Vzkaz Trumpovy administrativy byl jasný: pokud budou Hútíové nadále ohrožovat mezinárodní lodní dopravu, budou čelit přímým důsledkům.

Humanitární katastrofa v Jemenu

Kromě vojenských a politických manévrů způsobila válka v Jemenu jednu z nejhorších humanitárních krizí moderní doby. Miliony Jemenců jsou na pokraji hladomoru a nekontrolovaně se šíří nemoci jako cholera. Ačkoli za utrpení nese odpovědnost více stran – včetně bombardování a blokád koalice vedené Saúdskou Arábií – hlavní roli v prodlužování konfliktu hrají Hútíové.

Mnohokrát odmítli jednat v dobré víře, použili hladomor jako zbraň, když blokovali dodávky pomoci, a v oblastech, které kontrolují, porušovali lidská práva. Jejich vláda v severním Jemenu se vyznačuje represemi, nuceným odvodem dětí a potlačováním disentu. Hútíové opakovaně prokázali, že jejich prioritou je moc, nikoli blaho lidu, který údajně zastupují.

Reakce mezinárodního společenství je navíc nedůsledná a humanitární pomoc se kvůli zásahům Hútíů často nedostane k těm nejpotřebnějším. Povstalci také údajně drancují zásilky pomoci a znovu využívají zásoby pro své válečné úsilí, čímž zhoršují utrpení civilního obyvatelstva.

Větší obraz

Hútíové už nejsou jen jemenskými povstalci. Během několika let se jim podařilo stát se destabilizujícím faktorem na globální scéně. Jejich vazby na Írán, útoky na mezinárodní obchod a jejich role při devastaci Jemenu z nich činí významného hráče v blízkovýchodní geopolitice. Jejich odolnost je sice znesnadňuje, ale jejich činy také zajišťují, že zůstávají terčem vojenského a diplomatického tlaku.

S ohledem na výše uvedené bude řešení jemenské krize vyžadovat buď neutralizaci vojenských schopností Hútíů, nebo jejich donucení k serióznímu jednání. Ani jedna z těchto možností nebude snadná, ale ignorování problému již zjevně nepřipadá v úvahu. Svět viděl, co se stane, když jsou Hútíové ponecháni bez kontroly, a cena jejich akcí stále roste.