Subscribe
Ve dnech 14. až 24. března 2025 provedla agentura Polling Europe pro ECR průzkum dvou velmi zajímavých a především ústředních témat národní a mezinárodní debaty, zejména po nejnovějším vývoji souvisejícím s obchodními cly, která americký prezident uvalil na zbytek světa. Dvě hlavní témata, rozdělená do několika otázek, které budeme analyzovat, se nejprve týkají toho, jak občané jednotlivých členských států EU vnímají svůj vlastní soudní systém, a poté přejdou k analýze vztahů Unie s prezidentem Donaldem Trumpem.
METODOLOGIE PRŮZKUMU
Pro lepší pochopení některých údajů obsažených ve zprávě je vhodné začít metodologickým rámcem, z něhož vychází průzkum, který byl proveden online na reprezentativním vzorku občanů EU starších osmnácti let. Během deseti dnů, kdy byly otázky zadávány, bylo provedeno celkem 5 006 rozhovorů. Ty byly rozděleny mezi 27 členských států v kvótách úměrných kvantitativní váze obyvatel a rovnoměrně rozděleny podle pohlaví a věku (s ohledem na nejnovější údaje zveřejněné Eurostatem). Bylo samozřejmě nutné provést určité úpravy a Unie byla rozdělena do pěti analytických oblastí: Německo, Francie, střední a východní Evropa (pobaltské státy, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko), severní Evropa (Švédsko, Dánsko, Finsko, Belgie, Nizozemsko, Lux., Irsko, Rakousko) a jižní Evropa (Španělsko, Itálie, Portugalsko, Řecko, Malta, Kypr). Nakonec byly shromážděny samostatné údaje – avšak stále obsažené v oblasti příslušnosti – pro tři země: Itálie, Španělsko a Polsko. Pochopení toho, která dělení byla vybrána, je užitečné také pro provedení hloubkové analýzy založené na střednědobých a dlouhodobých vztazích a dynamice mezi státy a na domácí frontě. Mezi údaji, které budeme analyzovat, jsou i některé týkající se evropských politických skupin. Analýza použité metody práce je užitečná také proto, abychom neupadli do omylu, že více než pět tisíc dotázaných občanů má tak hluboké znalosti o politice EU, že plně rozumí hlavním politickým rodinám a jejich specifickým a charakteristickým rysům. Ve skutečnosti je v průzkumu, když se hovoří o voličích evropských politických skupin, třeba vzít v úvahu, že v každé členské zemi byli občané dotazováni na své volební záměry týkající se národních stran a poté byly údaje překódovány deklasováním těchto záměrů na evropskou politickou rodinu, do které patří.
JUSTICE A SOUDNÍ SYSTÉM
Analýza se v tomto prvním bodě zaměřila zejména na nezávislost soudnictví v jednotlivých členských státech Evropské unie. Týkala se justice, soudců a vnímání jejich závislosti či nezávislosti občany na zásahu politických sil na domácí frontě jednotlivých zemí. Podíváme-li se na hrubé údaje, můžeme před upřesněním analýzy na jednotlivých případech s jistotou konstatovat, že většina evropských občanů nevěří v úplnou nezávislost soudců a soudního systému ve své zemi. Ve skutečnosti se 57 % z nich domnívá, že existuje určitá forma podmíněnosti ze strany politických sil, zatímco pouze 36 % se hlásí k jejich nezávislosti.
NEZÁVISLOST SOUDCŮ A SOUDNICTVÍ
Při pozorování uspořádání údajů mezi zeměmi a oblastmi, jimiž se analýza zabývá, lze snadno zjistit ztenčení na krajních okrajích: zřetelněji na pozici „úplné nezávislosti“ soudců a soudnictví, stejně jako na pozici „úplného podmiňování“ politickými silami. Rozdělení se více soustřeďuje na pozici „do značné míry nezávislý“, která nicméně zůstává v menšině, a na pozici „částečně podmíněný“, která tvoří většinu 57 %. Ukazuje se, že zemí, která nejvíce věří v podmíněnost svého soudního systému, je Španělsko: ve skutečnosti se 74 % respondentů umístilo na odpovědi spojené s částečnou nebo úplnou podmíněností. Za Španělskem následuje s 68 % jižní Evropa (na tomto čísle se nepochybně podílí Itálie a Španělsko), s 66 % střední a východní Evropa (což je údaj, který zahrnuje i Polsko) a na stejné úrovni 63 % respondentů z Polska a Itálie. Soudní systém a soudci jsou považováni za nejvíce nezávislé v Německu (49 %), v severní Evropě (44 %) a ve Francii (40 %).
JAK MOC ZÁLEŽÍ NA POLITICKÉ PŘÍSLUŠNOSTI?
Cílem průzkumu, který navrhla společnost Polling Europe, je také politická příslušnost těchto údajů a rozdělení odpovědí podle evropské politické rodiny, ke které respondenti patří. Tímto způsobem lze snadno zjistit, že procento těch, kteří jsou pro úplnou nezávislost právního systému, se nachází u Zelených (47 %), v Obnovené Evropě (48 %) a v EPP (43 %). Procenta, která jsou však převážena procenty ECR (73 %), Evropských patriotů (68 %) a ESN (71 %), která naopak ukazují prstem směrem k politickému podmiňování soudců a soudního systému.
DŮVĚRA V SOUDNÍ SYSTÉM
Další otázka v této první části průzkumu se týká důvěry občanů v soudní systém. I zde se procenta posunula do polohy nedůvěry (50 % respondentů), zatímco 46 % důvěřuje soudcům a politickému systému své země. S tím kontrastuje i počet respondentů, kteří se domnívají, že v systému dochází k politickým zásahům.
Při pohledu na rozložení údajů je opět patrné ztenčení pásem představujících krajní polohy, zatímco údaj představující nejvyšší důvěru v soudní systém pochází z Německa a dosahuje 55 %. Skeptické vůči reálné funkčnosti systému jsou země střední a východní Evropy (60 %) a opět Španělsko (58 %). Nedůvěra, tedy nedůvěra země na Pyrenejském poloostrově, která je patrná ve všech dosud položených otázkách.
ROZDÍL MEZI PROGRESISTY A KONZERVATIVCI
Respondenti byli poté dotázáni na své volební záměry v národním kontextu, aby bylo možné údaje zakódovat do evropských domácností, ke kterým patří. Stejně jako v případě první otázky se větší skepse projevila u konzervativních, populistických a krajně pravicových skupin, zejména u ECR s 68 %, Patriotů s 63 % a ESN s 67 %. Větší důvěra je vyjádřena směrem doleva, opět u Zelených (60 %), EPP a Strany evropských socialistů S&D s 57 %.
V konečném důsledku je zřejmé, že důvěra v soudní systém a nezávislost soudců se jistě liší v závislosti na politické orientaci respondentů a jejich zeměpisném původu. Zdá se, že největší důvěru v kvalitu svého soudního systému mají zejména členské státy EU na severu. Zároveň na východě a jihu jsou země, které jsou nejvíce skeptické. Rozdělení, které souvisí i s politickou příslušností, přičemž euroskeptičtější evropské domácnosti mají tendenci nahlížet na práci soudů s nedůvěrou, zatímco respondenti bližší progresivním postojům mají tendenci více věřit v nezávislost soudců. Tyto postoje lze také snadno přičíst národním specifikům a událostem, které mohly v posledních letech charakterizovat jednotlivé členské státy a jejich soudní systémy. Zjevné případy korupce nebo justičních omylů mohou být základem negativní odpovědi z hlediska důvěry, zatímco dlouhá soudní tradice a systém považovaný za stabilní a vzdálený možnosti vnějších zásahů (ať už politického či jiného charakteru) jistě vede respondenta k tomu, že práci a nezávislost soudců hodnotí s větší důvěrou.