Kdy bude v Rumunsku zavedena evropská minimální mzda?

Rumuni si na zavedení evropské minimální mzdy ještě musí počkat. A to v době, kdy v nedávné době, po vstupu směrnice upravující evropskou minimální mzdu v platnost, podniklo mnoho zemí Evropské unie významné kroky. Cílem nařízení o evropské minimální mzdě je zajistit pracovníkům v zemích EU přiměřený příjem, který jim zajistí důstojný život.

Vláda v Bukurešti měla dva roky na přípravu zavedení evropské minimální mzdy, ale rumunský zákonodárný sbor dosud nepřijal žádný právní předpis, který by splňoval požadavky EU. Ministerstvo práce dosud nedokončilo transpozici nejnovější směrnice v této oblasti, která upravuje přiměřenou minimální mzdu, tzv. spravedlivou minimální mzdu.

Rumuni očekávají, že v druhé polovině roku pocítí nárůst průměrných mezd, jak slíbila vláda. Z rozporuplných zpráv, které její představitelé v posledních měsících vysílali, však zatím není příliš jasné, zda ke zvýšení dojde, a pokud ano, v čem bude spočívat. I po postupném zvyšování příjmů v posledních letech jsou Rumuni na konci evropského žebříčku, pokud jde o příjmy zaměstnanců.

Rumunsko s minimální mzdou kolem 600 eur patří k posledním zemím v EU.

Podle studie, kterou ombudsman citoval v roce 2022, by vláda v té době musela k minimální mzdě přidat dalších 1 184 lei (něco přes 200 eur), aby dospělý člověk mohl slušně přežít. V současné době se Rumunsko s minimální mzdou ve výši přibližně 600 eur řadí na jedno z posledních míst v Evropské unii, na 20. místo z 22 zemí. Za Rumunskem se umístilo Maďarsko a Bulharsko – poslední v žebříčku, které má minimální mzdu nižší než 400 eur. A to i přesto, že Lucembursko je s částkou přes 2 800 eur na prvním místě žebříčku, zatímco ve většině západních zemí je tato částka výrazně vyšší než 1 000 eur.

Zavedení evropské minimální mzdy má tyto rozdíly snížit, neboť základem nejnovější legislativy je potřeba zajistit přiměřené příjmy pro všechny pracovníky v Evropské unii. Cílem je zajistit důstojný život a chránit zranitelné skupiny. Evropská unie se zdaleka nesnaží o vyrovnání příjmů na základě jednotné minimální mzdy, ale prostřednictvím právních předpisů přijatých v této oblasti se snaží zajistit, aby minimální příjem mohl být stanoven transparentně a předvídatelně každým členským státem v závislosti na příjmech. Aby to členským státům usnadnila, navrhuje EU také dva možné vzorce výpočtu.

Tři možnosti výpočtu pro zavedení zaručené minimální mzdy v Rumunsku

Podle odborníků, které citovala televizní stanice RTV a kteří provedli výpočty na základě dvou možností, jež členským státům navrhla Evropská komise, by se minimální mzda v Rumunsku mohla od příštího roku zvýšit o 800 nebo dokonce o 1 300 lei. V první variantě, kdy by se minimální příjem určoval podle denního spotřebního koše pro důstojné živobytí, by tak měl být zaručený minimální čistý příjem v Rumunsku podle výpočtů odborníků alespoň o 800 lei vyšší. Pokud by byla přijata druhá varianta navrhovaná EU – výpočet na základě ekvivalentu 50 % průměrného hrubého výdělku v ekonomice – odhadovaného na 7 600 lei v roce 2024 – musel by se minimální zaručený příjem v Rumunsku zvýšit přibližně o 1 300 lei. Ministerstvo práce v Bukurešti však zvažuje i třetí vzorec, který navrhl Národní statistický úřad. Požaduje, aby se hrubá minimální mzda upravovala v souladu s inflací. Pokud by se použil tento vzorec, při současné 7% míře inflace v Rumunsku by se minimální mzda letos zvýšila přibližně o 200 lei (50 eur). Výsledek druhého výpočtu je na hony vzdálený prvním dvěma a zjevně neřeší problém, kolik peněz je potřeba na pokrytí denního koše Rumunů.

Ministerstvo práce nedávno uvedlo, že pracuje na vzorci pro výpočet a slibuje, že návrh zákona dokončí do konce roku.

„Přichází se třemi vzorci a po konzultaci se sociálními partnery se chystáme vybrat jeden z nich, který bude zaveden do zákona, aby mohla být směrnice transponována do konce tohoto roku (…) S největší pravděpodobností se přikloníme k variantě 50 % průměrné mzdy, ale tři varianty, na kterých v tuto chvíli pracujeme, jsou mnohem komplexnější a zohledňují další ukazatele,“ uvedl státní tajemník ministerstva práce Cristian Vasilcoiu, kterého citoval server Euronews.

Loni v říjnu se sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu vyslovil pro zavedení diferencované minimální mzdy a ujistil, že tuto hypotézu projednal s odbory a zaměstnavateli.

„Dialog, který jsem vedl se zaměstnavateli a odbory, nebyl o zvýšení, všichni se domnívají, že by se minimální mzda měla zvýšit. Diskuse se vedla o tom, zda i tak přijít s diferencovanou minimální mzdou. A opakuji, že si myslím, že je to správný přístup a tyto dialogy se sociálními partnery budou následovat,“ řekl premiér Marcel Ciolacu.

V té době se preferovalo rozlišování minimální mzdy ve stavebnictví a v potravinářství a zemědělství. Při schvalování státního rozpočtu na rok 2024 v prosinci však premiér oznámil, že vláda hodlá upustit od diferenciace minimální mzdy pro zaměstnance v zemědělství a potravinářském průmyslu a zvýšit minimální mzdu na 3 700 lei. Pro zaměstnance ve stavebnictví však byla ponechána jiná výše 4 582 lei. Zvýšení bude platit po volbách do Evropského parlamentu 1. července, „aby byla zajištěna šestiměsíční předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ uvedl premiér. „Do té doby zachováme nezdanitelnou položku 200 lei z hrubé minimální mzdy,“ dodal. Na druhé straně zaměstnavatelé navrhli zvýšení na pouhých 3500 lei v červenci 2024, přičemž částky 3700 lei by mělo být dosaženo až v lednu 2025. Konečné rozhodnutí zatím nebylo přijato. Dokonce ani v rámci vládní koalice není tato otázka mezi PSD a jejími partnery z PNL vyřešena.

Šest členských států EU nereguluje minimální mzdu

Z 27 členských států pouze šest nereguluje minimální mzdu. Legislativní text, na němž se v červenci 2022 dohodla Rada a Evropský parlament, stanoví závazná pravidla pro 21 zemí EU, kde již minimální mzda existuje. V těchto případech se zprůhlední způsob stanovování minimální mzdy a usnadní se její zvyšování. Šest zemí EU, kde minimální mzda není regulována, protože výše příjmu se určuje kolektivním vyjednáváním – Rakousko, Kypr, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko – není povinno toto právní ustanovení zavést.

Debata o minimální mzdě rozdělila členské státy. Západ podporuje, Východ je proti

Debata o evropské minimální mzdě od počátku rozdělila členské státy na dva tábory. Na jedné straně západní země – Francie, Německo a Itálie – od počátku podporovaly přijetí tohoto typu mzdy, jehož cílem je zajistit rovnost všech zaměstnanců v EU. Na druhou stranu východní země, zejména ty, které ještě nevstoupily do eurozóny – Polsko, Bulharsko a Rumunsko – se proti tomuto návrhu postavily, protože by způsobil velkou nerovnováhu v sociální a hospodářské politice.

Směrnice 2041/2022 o přiměřené minimální mzdě v EU byla Evropským parlamentem přijata v roce 2022 a členské státy měly dva roky od jejího vstupu v platnost (říjen 2022) na transpozici jejích ustanovení do místního práva. Stanovení minimální mzdy zůstává výsadou národních států, které však musí zajistit, aby příjmy zaměstnanců, které se odvíjejí od minimální mzdy, umožňovaly pracovníkům důstojné živobytí s ohledem na cenovou úroveň.

Podle oficiálních údajů pobírá minimální mzdu více než 1,5 milionu Rumunů. Tento počet se v posledních dvou desetiletích nemění. Podle studií provedených v posledních letech tento příjem nepokrývá ani 70 % skutečných spotřebních potřeb rodiny se dvěma dětmi, kde oba manželé pobírají minimální mzdu.