Klady a zápory v G7

Ve dnech 13. až 15. června 2024 se v Borgo Egnazia, Fasano, Apulie (Itálie), konal 50. summit politických představitelů sedmi nejbohatších zemí světa podle hodnocení Mezinárodního měnového fondu (Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států amerických) a Evropské unie jako „nečlena“, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Rady Evropské unie Charlesem Michelem.

Zástupkyně hostitelské skupiny G7, paní Giorgia Meloni, předsedkyně italské vlády (přesněji řečeno předsedkyně její Rady ministrů), rovněž vyzvala různé mezinárodní orgány z řady států, které se účastní této společné mezivládní práce, aby se zaměřily na předpokládané společné hodnoty, mezi něž patří demokratické zásady, svobodná společnost, všeobecná lidská práva, sociální pokrok, respekt k multilateralismu a právnímu státu, poskytování příležitostí, úsilí o společnou prosperitu, posilování mezinárodních pravidel a norem ve prospěch všech a ochrana mezinárodního míru a bezpečnosti.

Zúčastnily se zejména Alžírsko, Argentina, Brazílie, Indie, Jordánsko, Keňa, Mauretánie, Tunisko, Turecko a Spojené arabské emiráty, které nejsou členy skupiny G7; o tom, do jaké míry se některé z nich hlásí k uvedeným hodnotám, by se dalo jasně diskutovat.

Na druhou stranu se v komuniké ze summitu hovoří o podpoře „svobodného a otevřeného mezinárodního řádu založeného na pravidlech“. Tento závazek je poměrně nejednoznačný. Na jakých otevřených pravidlech je založen svobodný mezinárodní řád? Vedoucí představitelé skupiny G7 dále podporují účinnější, inkluzivnější a spravedlivější globální správu věcí veřejných. Centralizace moci v celosvětovém měřítku je nebezpečná, zejména pokud má být tato centralizace „efektivnější“.

Prvním konkrétnějším bodem jednání byla válka mezi Ukrajinou a Ruskou federací. G7 se rozhodla poskytnout prezidentu Zelenskému částku 50 miliard USD, údajně s využitím mimořádných výnosů z imobilizovaných ruských státních aktiv na svobodu a obnovu a na odzbrojení a zrušení ruského vojensko-průmyslového komplexu. Opět zde vyvstávají rozmanité otázky: Znamená to, že se země G7 zadluží a ručí za zabavený ruský majetek, jehož suverenita byla ohrožena, aby získaly finanční prostředky a vyjednaly platnou úrokovou sazbu. Povinnost splatit dluh však zůstává i přes záruku.

Na druhou stranu se zdá být předčasné hovořit o rekonstrukci v této fázi násilného konfliktu. Za třetí, odzbrojení Ruska se jeví jako nejčistší zbožné přání. A konečně, zrušení financování ruského vojensko-průmyslového komplexu je implicitním uznáním toho, že přinejmenším některé země G7 jej stále financují, a proto je zrušení financování předem nezbytné.

Druhý bod jednání se týkal další probíhající války, a to v Gaze. Skupina G7 podporuje dohodu o okamžitém příměří, propuštění všech rukojmích a dvoustátním řešení. Vyzývá také k výraznému a trvalému zvýšení humanitární pomoci. V posledním požadavku je opět rozpor: proč by mělo dojít k navýšení humanitární pomoci, natož k jejímu výraznému a trvalému zvýšení, pokud se příměří stane okamžitým?

Vzhledem k tomu, že G7 není jen politickým, ale také ekonomickým fórem, setkala se paní Meloniová na okraj summitu hlav států a vlád s prezidentem skupiny Africké rozvojové banky Dr. Akinwumim A. Adesinou. Diskuse se týkala společných iniciativ na podporu provádění italského Matteiho plánu pro Afriku a Římského procesu o migraci a rozvoji, jak bylo dohodnuto na summitu Itálie-Afrika, který se konal počátkem roku v Římě.

Plán podporuje významná hospodářská a strategická partnerství s africkými státy a institucemi a hlavním strategickým finančním partnerem pro jeho provádění je skupina Africké rozvojové banky. Dr. Adesina pochválil paní Meloniovou za její vůdčí roli v Matteiho plánu, rozšíření přístupu k energii v Africe, podporu potravinové bezpečnosti, posílení zdravotnických služeb, rozšíření dovedností a pracovních míst pro mladé lidi a v neposlední řadě za zastavení migrace. Skupina G7 vytvořila koalici pro boj proti pašování migrantů, ale žádné další podrobnosti o této iniciativě nebyly poskytnuty.

Italská rozvojová finanční instituce Cassa Depositi e Prestiti (CDP) vyjádřila vůli poskytnout v průběhu pěti let spolu s klíčovými africkými a mezinárodními partnery až 820 milionů USD, přičemž CDP a skupina Africké rozvojové banky navrhly celkovou částku až 200 milionů USD.

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) byly zařazeny jako čtvrtá priorita. V souvislosti s nimi bylo Světové bance připomenuto, aby v příštích deseti letech zvýšila objem svých půjček o 70 miliard USD, a mezinárodní společenství bylo vyzváno k řešení dluhové zátěže. V této souvislosti se znovu objevuje nejasnost: znamená řešení dluhové zátěže její snížení, nebo je to snad eufemismus pro shovívavost? Vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jedním z cílů udržitelného rozvoje, je na „posílení postavení žen“ vyčleněno nejméně 20 miliard dolarů na tři roky, ale G7 neupřesňuje, s pomocí kterých mezinárodních finančních institucí by to mohlo být realizováno.

V souvislosti se změnou klimatu, znečištěním a ztrátou biologické rozmanitosti se toho moc neudálo, kromě obecné vůle chránit lesy a oceány a skoncovat se znečištěním plasty.

Umělá inteligence je zařazena do budoucího akčního plánu pro použití ve světě práce podle Mezinárodního kodexu chování. Paní Meloniová pozvala Jeho Svatost papeže Františka, aby v této věci vystoupil; argentinský pontifik se tak stal vůbec prvním papežem, který na summitu G7 promluvil.

Zdroj obrázku: Euronews