Subscribe
Za posledních 15 let vyplatilo Rumunsko téměř 17 milionů eur bývalým vězňům, kteří vyhráli řízení proti Rumunsku u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Tuto částku nedávno oznámil ředitel rumunské Národní vězeňské správy Dan Halchin, který naznačil, že většina bývalých vězňů, kteří se obrátili na soud ve Štrasburku, si stěžovala na špatné podmínky ve věznicích v Rumunsku. V porovnání s celkovou částkou, kterou ministerstvo financí deklarovalo na začátku loňského roku a která má být vyplacena během pouhých pěti let, tedy v letech 2017 až 2022, a která činí asi 45 milionů eur, by částka, o níž hovořil šéf rumunských věznic, byla asi poloviční. Z hlediska počtu stížností je však počet bývalých vězňů, kteří si stěžovali buď na podmínky vazby, nebo na nesrovnalosti v průběhu trestního řízení, mnohem vyšší než počet ostatních stěžovatelů, kteří se například obrátili na ESLP s tvrzením, že bylo porušeno jejich právo na majetek, soukromí nebo svobodu projevu. Ze všech stížností, které bývalí vězni adresovali Evropskému soudu, se většina týká, jak naznačil ředitel věznic, podmínek ve věznicích, což je kapitola, v níž má Rumunsko navzdory provedeným reformám a investicím stále nedostatky.
160 000 vězňů v rumunských věznicích
Podle vedoucího Národní správy věznic v Rumunsku se za posledních 15 let na ESLP obrátilo 4300 bývalých vězňů, což je v porovnání s celkovým počtem 160 000 vězňů zanedbatelné číslo a zanedbatelné je i procento vyhraných případů – 2-3 % a výše odškodnění – v průměru 4000-5000 eur. Zároveň podle ředitele Halchina platí, že bez ohledu na to, jak moc se podmínky zadržování zlepší, budou stále existovat stížnosti k ESLP.
„Za posledních 15 let bylo ve vězeňském systému zadrženo 160 000 lidí. Z nich za posledních 15 let 4 300 bývalých vězňů získalo u ESLP odškodnění v průměrné výši 4 000 až 5 000 eur, tedy 4 300 ze 160 000. Celková částka, kterou rumunský stát dosud vyplatil, činí podle záznamů, které má k dispozici Národní vězeňská správa, 16,8 milionu eur. (… (…) Procento vyhraných případů u ESLP se pohybuje v rozmezí 2 – 3 %. (…) Pokud ubytujeme 100 lidí, v jakékoliv infrastruktuře, ať už je to hotel, garantuji, že za 15 let budou dvě nebo tři stížnosti nebo žaloby. (…) Mnohokrát bylo řečeno, že rumunský stát platí stovky milionů eur, což není pravda,“ uvedl Halchin při prezentaci bilance činnosti ANP v roce 2023, z níž cituje agentura Agerpres.
Šéf rumunských věznic zdůraznil, že v posledních letech došlo v systému k mnoha zlepšením a že podmínky ve věznicích nejsou zdaleka tak špatné, jak tvrdí vězni, o čemž svědčí i velký počet repatriací osob odsouzených k trestům odnětí svobody z jiných zemí.
„Podmínky v rumunském vězeňském systému nejsou zdaleka takové, jak tvrdí nebo jak je obviňují někteří lidé, kteří jsou na pokraji toho či onoho trestního procesu. Lze konstatovat, že kdyby podmínky ve věznicích byly nevyhovující nebo kdybychom ve vězeňském systému dělali něco špatně, mezinárodní soudy v zemích, s nimiž spolupracujeme, by nepřijaly rozhodnutí o repatriaci tak významného počtu osob k výkonu trestu do Rumunska,“ uvedl Dan Halchin, který upozornil, že v loňském roce bylo repatriováno asi 1000 uprchlíků.
Na co si bývalí rumunští vězni stěžovali u ESLP, když nebyli spokojeni s podmínkami svého ubytování?
Přeplněné cely plné hmyzu a hlodavců, kde každá vězněná osoba měla v průměru prostor asi 2 m2, nedostatek lůžek, nedostatečné hygienické zázemí. Řešení problémů s ubytovacími podmínkami v rumunském vězeňském systému – který fungoval, a to i po pádu komunistického režimu v roce 1989, téměř čtyři desetiletí se zařízeními zděděnými z dřívějšího období restrikcí, které příslušné orgány „zapomněly“ modernizovat – kontroverzní zákon, který byl přijat v roce 2017 a zrušen v roce 2021. Zákon, přijatý na základě přelomového rozhodnutí ESLP z roku 2017, stanovil, že za každých 30 dní strávených vězněm v nevyhovujících podmínkách se z trestu odečte šest dní. Jinými slovy, rumunský stát svévolně uznal, že podmínky v jeho věznicích jsou nevyhovující. Výsledek? V letech 2017 až 2012 bylo na základě tohoto zákona předčasně propuštěno z věznic více než 21 vězňů, z nichž třetina byli kriminálníci – lidé odsouzení za závažné trestné činy, jako je vražda, znásilnění nebo loupež.
„Tento jev je ve vězeňském systému stále přítomen, i když se ve sledovaném roce stále zlepšuje,“ přiznal počátkem března 2023 šéf rumunských věznic.
Do roku 2025 bude v Rumunsku 7 800 nových míst pro zadržené osoby.
Dan Halchin však tvrdí, že v tomto směru byly vyvinuty snahy o boj proti přeplněnosti, které zahrnovaly dva typy opatření: administrativní opatření, zahrnující přesuny, například mezi pododdíly jednotek téhož režimu, a za druhé – fyzický rozvoj vězeňského systému. Podle šéfa ANP se vláda PNL-PSD v memorandu o rozšíření vězeňské infrastruktury zavázala, že v letech 2022 až 2025 zajistí 7 800 nových ubytovacích míst. Od začátku letošního roku se také začaly stavět dvě nové věznice. V roce 2023 měla ANPR v celé zemi celkem 28 smluv o dílo na modernizaci, rozšíření a obnovu starých vazebních zařízení. V loňském roce vládní představitelé oznámili, že se „realizují“ projekty výstavby nových detenčních center v Harghitě, Covasně, Bukurešti a Teleormanu, jakož i rehabilitace center v Caraș-Severinu, Timiși, Mureși a Bacău.
Rumunsko je na prvním místě v žebříčku zemí, jejichž občané podali nejvíce žalob k ESLP
V roce 2023 si Rumunsko udrželo vedoucí pozici v žebříčku zemí s největším počtem případů podaných vlastními občany k ESLP. Po vyřazení Ruska z tohoto žebříčku se Rumunsko ve skutečnosti posunulo o jedno místo výše ve srovnání s žebříčkem z roku 2022. Před dvěma lety se Rumunsko – členský stát EU a NATO – umístilo na 4. místě za Ruskem, Tureckem a Ukrajinou. V loňském roce však vystoupila na „stupně vítězů“. V čele žebříčku stížností zůstalo Turecko s 98 341 stížnostmi, následované Rumuny – 2 821, Maďary – téměř 2 500 a Poláky – přes 1 800. Trojici nejlepších doplňují Srbsko, Chorvatsko, Moldavsko a Řecko. Počet žádostí podaných u ESLP se v loňském roce snížil o 24 %. Jedním z možných vysvětlení je, že do roku 2023 bude polovina stížností – v roce 2022 jich bylo zaregistrováno 75 000 – pocházet z Ruska a Turecka a přibližně 12 % z Ukrajiny. Před dvěma lety přišlo z této země 10 000 stížností, ale pro srovnání počet stížností od Rumunů vzrostl na 6 400.
Podle stejných statistik je Rumunsko bohužel také na prvním místě v seznamu zemí, na které Evropský soudní dvůr uvalil sankce. A v případě prohraných případů mohou rumunský stát podruhé žalovat lidé, kteří dosáhnou příznivého rozhodnutí u ESLP. Mohou se také obrátit na vnitrostátní soudy s žádostí o odškodnění a šance na zrušení rozhodnutí ESLP rumunským soudem je téměř nulová. To znamená, že částky vyplacené rumunským státem na základě štrasburských rozsudků se mohou zvýšit. Jedná se o známý případ finančníka fotbalového týmu FCSB Gigiho Becaliho, který u ESLP vyhrál příznivý rozsudek, v němž uznal, že jeho trestní řízení v Rumunsku – v případu, v němž byl obviněn z podvodných převodů pozemků – trvalo příliš dlouho. Gigi Becali požádal o odškodnění za morální újmu a ESLP mu přiznal 1 euro. Nyní však oznámil, že se chce obrátit na rumunský soud s žádostí o odškodnění. Tentokrát oznámil, že požádá Rumunsko o 9 milionů eur.
Státy, které jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP), jsou povinny respektovat rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). To znamená, že pokud ESLP vydá rozhodnutí ve věci týkající se porušení lidských práv nebo základních svobod, jsou státy povinny toto rozhodnutí provést a přijmout nezbytná opatření k nápravě zjištěného porušení. Ignorování rozhodnutí ESLP by bylo porušením mezinárodních závazků dotčených států a mohlo by vyvolat sankce a kritiku ze strany mezinárodního společenství.