Subscribe
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém nedávném projevu v Davosu potvrdila závazek Evropy podporovat dynamické podnikatelské prostředí. Představila „Kompas konkurenceschopnosti“, plán, který má v příštích pěti letech posílit konkurenceschopnost Evropské unie (EU). Cílem strategie, na jejímž vypracování se podílel bývalý italský premiér Mario Draghi, je urychlit inovace, podpořit dekarbonizaci a zvýšit odolnost ekonomiky v podmínkách měnících se geopolitických a ekonomických výzev. Kompas konkurenceschopnosti je postaven na třech klíčových pilířích: inovace, dekarbonizace a bezpečnost. Vzhledem k tomu, že změna klimatu a environmentální udržitelnost stojí v popředí globálních priorit, stanovila EU prostřednictvím Paktu pro čistý průmysl ambiciózní cíle. Tato iniciativa se snaží podpořit průmyslová odvětví s vysokou spotřebou energie, jako je ocelářství, cementářství a chemický průmysl, při plnění přísnějších environmentálních norem, aniž by byla obětována konkurenceschopnost. Hlavním cílem tohoto paktu je snížit náklady na energii a zároveň podpořit zavádění čistých technologií, a tím umožnit evropskému průmyslu udržet si vedoucí postavení v oblasti udržitelné výroby. Druhým hlavním zaměřením kompasu konkurenceschopnosti jsou inovace. Evropa je již dlouho uznávána pro své vysoké standardy v oblasti výzkumu a vývoje, ale roste tlak na to, aby se tyto odborné znalosti proměnily ve vedoucí technologie a služby na trhu. EU se snaží posílit své inovační ekosystémy, zejména podporou začínajících podniků a malých a středních podniků (MSP), které často čelí překážkám souvisejícím s financováním, rozšiřitelností a složitostí právních předpisů. Podporou inovací napříč odvětvími chce EU účinněji konkurovat světovým technologickým velmocím. Třetí pilíř – bezpečnost a odolnost – nabyl na naléhavosti ve světle nedávných událostí, jako je pandemie COVID-19 a probíhající válka na Ukrajině. Tyto krize zdůraznily přílišnou závislost Evropy na vnějších zdrojích kritických surovin, jako jsou energie, suroviny a vyspělé technologie. V zájmu snížení této zranitelnosti usiluje EU o diverzifikaci dodavatelských řetězců navazováním partnerství se zeměmi, jako je Švýcarsko, členové Mercosuru a Mexiko. Tato spojenectví se zaměří na udržitelný obchod a přístup k životně důležitým zdrojům a pomohou Evropě zajistit její energetickou a technologickou nezávislost. Pro dosažení cílů uvedených v kompasu konkurenceschopnosti stanovila Evropská komise pět klíčových opatření, z nichž tři vynikají svým významem: První opatření zahrnuje snížení byrokracie, která je dlouhodobou překážkou pro podniky, zejména malé a střední. Tyto podniky se často potýkají s tíhou nadměrných administrativních požadavků, které brzdí růst a konkurenceschopnost. V reakci na to chce Komise snížit 25 % stávajících regulačních povinností, čímž se zjednoduší procesy a umožní malým a středním podnikům soustředit se na inovace a expanzi. Druhá významná iniciativa se zaměřuje na odstranění překážek na vnitřním trhu. Zavedení rámce „Režim 28“ harmonizuje daňové, pracovní a insolvenční předpisy napříč členskými státy EU. Zjednodušením přeshraničních obchodních operací se EU snaží vytvořit integrovanější a konkurenceschopnější jednotný trh.
Páté opatření se zaměřuje na lepší koordinaci politik. Komise uznává, že roztříštěné úsilí brání pokroku, a proto zavede nové koordinační nástroje na podporu spolupráce mezi členskými státy. Tyto nástroje podpoří rozvoj a realizaci nadnárodních projektů evropského zájmu a usnadní rozsáhlé investice a inovace, z nichž bude mít prospěch celý region. Kompas konkurenceschopnosti však čelí kritice, zejména ze strany skupin na ochranu životního prostředí. Kritici tvrdí, že snížení byrokracie a zjednodušení předpisů by mohlo oslabit jiné důležité politiky EU, zejména ty, které se týkají ochrany životního prostředí a přechodu na energetiku. Tyto skupiny vyjádřily obavy, že upřednostňování hospodářského růstu a inovací může jít na úkor udržitelnosti. V reakci na tyto obavy von der Leyenová znovu potvrdila, že EU neohrozí své závazky v oblasti životního prostředí. Zdůraznila, že evropská zelená dohoda zůstává základním kamenem programu Komise a že navrhované reformy jsou navrženy tak, aby doplňovaly cíle EU v oblasti klimatické neutrality, a nikoli je podkopávaly. Začlenění udržitelnosti do kompasu konkurenceschopnosti odráží přesvědčení Evropy, že hospodářský růst a ochrana životního prostředí mohou a musí jít ruku v ruce. Tato komplexní strategie staví EU do čela globálního závodu o konkurenceschopnost prostřednictvím inovací, dekarbonizace a bezpečnosti. Posilováním příznivého podnikatelského prostředí a podporou investic se Evropa snaží posílit své hospodářské základy a vybudovat odolnost vůči vnějším otřesům. Posílená spolupráce prostřednictvím obchodních dohod a udržitelných partnerství dále posílí schopnost EU prosperovat v rychle se měnícím globálním prostředí.