Španělská vláda je zapletena do rozsáhlého korupčního skandálu, který se týká několika bývalých ministrů ze Socialistické dělnické strany (PSOE) až po premiéra Pedra Sáncheze a jeho nejbližší rodinné příslušníky.
Tzv. „Koldo“ Případ „Koldo“ ukazuje, jak daleko jsou Sánchez a jeho spojenci ochotni zajít, aby si zachovali svou moc, i kdyby to mělo znamenat pošlapání právního státu.
Konzervativní strana VOX zaujala rozhodný postoj a požaduje obžalobu samotného Sáncheze i několika jeho ministrů. Středopravicová Lidová strana (PP) naznačuje možný návrh na vyslovení nedůvěry a v současné době usiluje o vyšetřování případu v Senátu.
Případ Koldo odhalil vnitřní fungování Sánchezovy administrativy.
Victor de Aldama, známý jako „údajný organizátor“ tohoto skandálu, dobrovolně předstoupil před Národní soud a vypověděl šokující podrobnosti, které usvědčují vysoce postavené představitele Socialistické strany (PSOE).
Aldama poskytl důkazy o rozdělování obálek s vysokými částkami v hotovosti, přičemž úplatky údajně dostávali významní představitelé, jako například José Luis Ábalos, poslanec španělského parlamentu, Santos Cerdán, organizační tajemník PSOE, a Koldo García, Ábalosův poradce.
Ještě závažnější je, že Aldama naznačil přímé spojení s Pedrem Sánchezem a Begoñou Gómezovou, Sánchezovou manželkou, čímž tuto vládu dále spojil s jádrem korupce.
Marta Castrová, národní právní koordinátorka VOX, zdůraznila, že „vyšetřovaná osoba uvedla podrobnosti o svém zapojení, které potvrzují vyšetřování centrální operativní jednotky“ (španělsky Unidad Central Operativa, UCO).
Zdůraznila také, že je důležité, aby všechny odpovědné strany nesly odpovědnost: „Budeme žádat soud, aby vyšetřoval až do konce, aby byla odhalena veškerá trestní odpovědnost, která může odpovídat této zkorumpované vládě“.
Pedro Sánchez soustavně prokazuje, že je ochoten udělat cokoli, aby si udržel moc. Od pochybných spojenectví s radikálními frakcemi až po skandály, jako je případ Koldo, je jeho vláda plná kontroverzí, které podkopávají důvěru veřejnosti.
Obvinění z nezákonných zakázek v době pandemie, kdy byli španělští občané nejzranitelnější, jsou obzvláště závažná.
Dalším znepokojivým prvkem je podle Aldamy zapojení Begoñi Gómezové do případu, která se setkala s Javierem Hidalgem, bývalým generálním ředitelem společnosti Globalia, spojeným s kontroverzní záchranou letecké společnosti Air Europa.
To vyvolává vážné otázky, zda premiérova rodina neměla během pandemie přímý prospěch z nelegálního obchodu, což dále poškozuje již tak pošramocenou pověst vlády.
Případ Koldo také objasnil roli osobností, jako je Santos Cerdán.
VOX požadoval, aby se dostavil jako svědek a objasnil, jak údajně plynuly peníze do pokladny PSOE. Jak Castro trefně poznamenal, „tyto a další neznámé musí být vyšetřeny, tato záležitost nemůže zůstat v Ábalosově sféře“.
Sánchezovi spojenci ho mezitím nadále chrání, čímž dokazují svou spoluvinu na této hanebné aféře.
Jejich odmítnutí podpořit požadavky opozice poukazuje na nedostatek politické vůle řešit endemickou korupci, která sužuje Sánchezovu vládu.
Případ Koldo není jen ojedinělým incidentem, ale součástí širšího vzorce skandálů pod Sánchezovým vedením.
Od špatného nakládání se zdroji na boj proti pandemii až po pochybné finanční transakce – tato vláda zjevně nedbá na transparentnost a odpovědnost.
Založení sedmi společností v Portugalsku Victorem Aldamou, pravděpodobně za účelem vyvedení zisků ze Španělska, je příkladem toho, kam až osoby spojené s vládou dokázaly zajít, aby využily svého postavení.
Tento skandál se objevuje v souvislosti s dalšími kontroverzemi Sánchezových ministrů, jako je Fernando Grande-Marlaska a Teresa Ribera – nedávno jmenovaná místopředsedkyně Evropské komise – kteří byli zapleteni do různých obvinění z pochybení.
Tento neustálý proud skandálů vyvolává zásadní otázku: jak dlouho ještě zůstane Sánchezova vláda u moci, aniž by čelila vážným důsledkům?
Olej do ohně Sánchezovy vlády, která se ocitla v nesnázích, přililo nedávné odhalení Alberta Gonzáleze Amadora, přítele předsedkyně madridského společenství Isabel Díaz Ayuso, o skandálu s únikem informací.
Podle exkluzivní zprávy z celostátních novin ABC, v němž informuje, že Moncloa zorganizoval únik důvěrných informací o Albertu Gonzálezovi Amadorovi. Tyto informace údajně putovaly přes Sánchezovo okolí k Juanu Lobatovi, předsedovi madridské PSOE.
Únik informací má všechny znaky promyšlené politické operace. Podrobnosti z e-mailu zaslaného Gonzálezovým právníkem Amadorem prokuratuře údajně předala Juanu Lobatovi Pilar Sánchezová Aceraová, tehdejší šéfka štábu ředitele kabinetu Pedra Sáncheze, aby vyzbrojila madridskou PSOE proti klíčovému rivalovi Ayuso.
Ayuso to označil za „případ, který byl zinscenován premiérovým úřadem, aby zničil politickou oponentku prostřednictvím jejího přítele“. Lobato sice přiznal, že informace obdržel, ale jeho rozporuplná prohlášení – nejprve popíral Moncloovu roli a pak přiznal e-mail – zvyšují podezření ohledně taktiky PSOE.
Spolu s případem Koldo tento únik informací podtrhuje Sánchezovo rostoucí využívání moci k politické manipulaci, což ohrožuje demokratickou integritu Španělska.
Případ Koldo je jasnou připomínkou nebezpečí nekontrolované moci. Vláda Pedra Sáncheze překročila všechny etické hranice a upřednostnila osobní prospěch před službou veřejnosti.