Subscribe
Mezi evropským snem a ruským vlivem. Gruzie pomrkává na Evropskou unii, ale musí také počítat s Kremlem, jeho minulostí i současností. Bývalá sovětská republika, která získala nezávislost v roce 1991, se musí rozhodnout, na čí stranu se postaví. Situace v Tbilisi je choulostivá a důvodem je návrh zákona o transparentnosti zahraničního vlivu. Zatímco pro vládní většinu, reprezentovanou stranou Gruzínské sny, je návrh zákona nezbytný, pro prezidentku republiky Salomé Zourabišviliovou je protiústavní a odporuje normám Evropské unie. Proto se proevropská Zourabichviliová loni 18. května rozhodla vetovat jeho schválení, protože dobře věděla, že její názor obejdou ti, kteří 84 hlasy ze 116 podpořili zákon přejmenovaný na zákon o zahraničních agentech. Jak se dalo předpokládat, parlamentní výbor prezidentovo odmítnutí zamítl a konečné rozhodnutí postoupil k hlasování poslancům.
Zákon o nesouhlasu, který byl předložen před rokem, byl vrácen pět měsíců před hlasováním a podle návrhu Gruzínských snů – politické síly založené miliardářem Bidzinou Ivanišvilim – stanoví, že všechny instituce, které získávají více než 20 procent finančních prostředků ze zahraničí, se budou muset zaregistrovat jako organizace sledující zájmy cizí moci. Vyhláška, která se v mnoha ohledech podobá ruské normě z roku 2022 a má se dotknout přibližně 25 000 ziskových a neziskových společností, považovaných za média nebo svobodné informační a komunikační podniky, nevládní organizace a nezisková sdružení.
Napětí se přesunulo z institucionálních hal do ulic. Protesty občanů podporujících evropský kurz státu byly potlačeny policií. Brusel to pozorně sleduje, stejně jako Moskva, která je zainteresovaným pozorovatelem. Na vážkách je nyní také status země jako kandidáta na vstup do Evropské unie.
V březnu 2022, během několika týdnů po invazi na Ukrajinu, gruzínská vláda – v obavách z možného rozšíření konfliktu a hegemonie Moskvy – požádala o vstup do EU. V červnu 2023 přišla stanoviska Evropské komise a Rady a loni v prosinci následoval poslední krok: status kandidátské země pro rozšíření hranic Evropské unie. Z Rue de la Loi, sídla Evropské rady, byly do Tbilisi zaslány podmínky, které je třeba splnit, aby se evropský sen stal skutečností. Pro dokončení procesu musí Gruzie prokázat, že sdílí hodnoty Unie, pokračovat v pokroku v reformním programu a splnit požadavky uvedené ve zprávě Komise. Pod lupou Bruselu se ocitla pravidla týkající se veřejné správy a zadávání veřejných zakázek, stejně jako hospodářské strategie. Kromě toho se stále očekává sladění s politikou EU v oblasti omezujících opatření vůči Rusku a Bělorusku.
Zákon sváru hrozí, že vše zpochybní. Po schválení pravidla o „transparentnosti zahraničního vlivu“ vyzvala Unie premiéra Irakliho Kobachidzeho a jeho vládu, aby zákon stáhli a dodrželi tak své závazky vůči Bruselu a uznání statusu kandidátské země. Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, výslovně sdělil tisku, že 27 zemí EU zvažuje přijetí vhodných a přiměřených reakcí v případě, že gruzínské sny neustoupí. Pro další postup však bude nutná jednota záměru a jednomyslné usnesení, které v současné době chybí. Ne všech 27 zemí se totiž shoduje na tom, že prorusky inspirovaný zákon je závažnou záležitostí nebo ohrožuje základní hodnoty EU.
Mezitím prezidentka republiky Salomé Zourabichviliová rozehrála svou hru. Požádala proevropské strany své země, aby se řídily politickým dokumentem „Gruzínská charta“, jakýmsi manifestem, v němž jsou zdůrazněny všechny priority, které Evropská komise vytyčila pro dokončení cesty nastoupené před dvěma lety v březnu. Dokument by se dal přirovnat k hromosvodu a bude předložen v Bruselu, aby se získal čas. Protože 26. října půjdou lidé k volbám do obnoveného parlamentu a občané možná budou hlasovat pro evropský sen a proti gruzínským snům.