Krize mezi Ruskem a Ukrajinou pokračuje

Úloha Číny a západních mocností

Od zahájení vojenských operací ve východní Evropě uplynuly přesně dva roky.
V uplynulých měsících došlo k mnoha významným ukrajinským ofenzivám na ruském území, které byly doprovázeny pokračujícími a vytrvalými diplomatickými iniciativami západních spojenců.
Nejnovějším a nejdůslednějším vývojem byl ukrajinský útok v ruské oblasti Kursk.
Ukrajinské vojenské síly zahájily od 8. srpna významnou ofenzívu na ruském území, což vyvolalo změnu strategického přístupu Ukrajiny, která se rozhodla přenést válku na ruské území.
Prezident Zelenskyj ve svých prohlášeních týkajících se útoku na Kursk uvedl, že je spokojen s tím, jak jeho jednotky postupují na území nepřítele, a to i díky použití vojenských bezpilotních letounů, které zasáhly několik leteckých základen, včetně základen v Belgorodu a Lipecku.
Podle gubernátora oblasti, který obvinil Kyjev z použití kazetových bomb, zemřelo v ruském Belgorodě při ukrajinském útoku nejméně pět lidí a 37 dalších bylo zraněno.
Mezitím Ukrajina oznámila 6 mrtvých a 59 zraněných v Charkově.
Kyjevská administrativa oznámila, že ukrajinské síly protivzdušné obrany úspěšně zachytily a zničily ruské bezpilotní letouny, které se v noci blížily k hlavnímu městu.
Tento vývoj zdůraznili estonský ministr obrany Hanno Pevkur (ER, Obnova Evropy) a litevský Laurynas Kasciunas (TS-LKD, Evropská lidová strana), kteří oba zdůraznili význam pokračující vojenské pomoci Evropské unie Kyjevu až do vyřešení konfliktu. Po ukrajinské ofenzivě Rusko rychle zareagovalo.
Prezident Putin označil ukrajinský útok za „rozsáhlou provokaci“ a vyhlásil protiteroristický režim.
Ruské síly pokračovaly v protiofenzívě a 28. srpna provedly zásah v hotelu Sapphire v Kramators’ku, kterého se údajně účastnil britský novinář Ryan Evans.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová prohlásila, že Evans byl agentem britské tajné služby MI6, ale pravdivost těchto tvrzení se zatím nepotvrdila.
Z diplomatického hlediska se Zelenskému dostalo podpory Evropské unie a Spojených států, které vyčlenily dalších 125 milionů na podporu ukrajinské armády, zatímco NATO realizovalo leteckou podporu poskytnutím prvních letounů F-16.
Mezinárodní podpora je v konfliktu klíčová: Západ uvalil na Rusko přísné sankce ve snaze oslabit zemi ekonomicky a ovlivnit její rozhodovací schopnosti.
Ukrajinský útok v Kurské oblasti vyvolal řadu otázek ohledně postoje vlád, jako je např. čínská: Prezident Si Ťin-pching oficiálně prohlásil, že chce zachovat neutrální postoj, aniž by se otevřeně postavil na stranu jedné z obou stran.
Deklaroval však záměr podporovat mírové řešení konfliktu: v květnu loňského roku Čína a Brazílie, v níž vládne Lula, který má k postojům Si a Putina velmi blízko, představily takzvaný „šestibodový konsenzus“, který má obě strany přivést k jednacímu stolu.
Zdá se, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává bez jasného řešení v dohledu.
Navzdory přetrvávajícímu napětí vyzval ředitel CIA William Burns americký Kongres, aby schválil další balíček vojenské pomoci, jehož cílem je posílit podporu ukrajinských sil.
Burns zdůraznil schopnost Ukrajiny být odolná díky mezinárodní podpoře, když vyzdvihl důležitost podpory země uprostřed krize.
Tato probíhající rusko-ukrajinská krize zůstává významným zdrojem globálního napětí, které s sebou nese dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní stabilitu.