Subscribe
Nedávno uplynulo 60 let od vyslání mnohonárodních sil OSN na Kypr, jejichž úkolem je omezit nepřátelství mezi dvěma etnickými skupinami na ostrově. Modré přilby OSN, které byly nasazeny 4. března 1964, byly v minulých týdnech vyznamenány pamětní medailí na znamení jejich angažovanosti na ostrově ve Středozemním moři.
Vojáci v průběhu desetiletí zasahovali, aby udrželi mír mezi oběma komunitami, řeckou a tureckou, které žijí v oddělených částech území po dlouhém období konfliktu a turecké invazi do severní části ostrova v roce 1974.
Jejich působištěm je 180 kilometrů dlouhá tzv. „zelená linie“, která odděluje mezinárodně uznanou Kyperskou republiku od severní části ostrova, nazývané Turecká republika a dosud uznávané pouze vládou v Ankaře. Během šesti desetiletí bylo na Kypru rozmístěno více než 150 000 příslušníků mnohonárodních sil OSN, z nichž asi 1 000 zůstává na ostrově.
Po zásahu Turecka ve prospěch vlastní komunity v roce 1974 zabránil zásah mírových sil OSN další eskalaci konfliktu. Veškeré snahy o dosažení dohody však zatím ztroskotaly. Kyperští Řekové navrhují jednotný federální stát, v němž by si obě strany zachovaly svou autonomii. Kyperští Turci naopak tuto možnost kategoricky odmítají a místo toho navrhují „dvoustátní řešení“, přičemž používají formulace připomínající izraelsko-palestinskou vyjednávací formuli, a podmiňují obnovení rozhovorů uznáním své nezávislosti, což mezinárodní společenství důrazně odmítá.
V lednu jmenoval generální tajemník OSN António Guterres zvláštní zprostředkovatelku pro Kypr, Mariu Angelu Holguin Cuellarovou, kolumbijskou diplomatku s bohatými zkušenostmi. V roce 1986 byl Cuellar jedním z vyjednavačů přelomové mírové dohody mezi kolumbijskou vládou a marxistickými guerillami FARC.
Během těchto let se Kypru, který se v roce 1960 osamostatnil od Britského impéria, podařilo i díky mírové činnosti modrých přileb OSN rozvinout demokracii na kyperské řecké straně, přestože jeho hlavní město Nikósie bylo rozděleno na dvě části, podobně jako Berlín v době zdi a studené války.
Od 80. let 20. století probíhají pravidelná diplomatická setkání a jednání, často pod záštitou OSN, ale otázka možného znovusjednocení Kypru zůstává nevyřešena.
Spor o toto území má dávný původ, neboť leží v blízkosti tureckého a syrského pobřeží a bylo středem nároků nejprve Římanů a Byzance a později Britské a Osmanské říše.
V roce 2004 se Kyperská republika stala součástí Evropské unie, i když je stále velmi obtížné hovořit o sjednocení dvou sporných území, Turecka a EU.
Ostrov je v těchto dnech také logistickým centrem humanitárního koridoru přes východní Středomoří, kterým se dostává pomoc obyvatelům Gazy, kteří jsou v zajetí Hamasu a potýkají se s izraelskou reakcí na teroristické útoky ze 7. října.
Od 29. března se v Nikósii koná druhá akce letošního Evropského kulturního víkendu, ECR Party. Do 31. března přímo na Kypru, což je vzhledem k historickému významu a geostrategické poloze ostrova pro celou Evropu významná volba.
Rozmanitost konzervativního myšlení v evropském kontextu se projevuje v různých formách, které odrážejí kulturní, historické a sociální rozdíly mezi jednotlivými regiony.
Na konferenci, která se bude konat u příležitosti 20. výročí vstupu Nikósie do Evropské unie, proběhne několik panelů na klíčová témata, jako je energetická udržitelnost, bezpečnost ve Středomoří, plán ECR pro EU a židovsko-křesťanské kořeny Evropy.