Maďarsko, trojský kůň Ruska v EU

Podle Vergiliova eposu Aeneida rozhodl trojský kůň po desetileté válce o dobytí Tróje.
Slovní spojení trojský kůň je známé jako zrádná strategie, která má protivníka podkopat zevnitř.
V současné době vytváří jednání Maďarska v čele s Viktorem Orbánem všechny předpoklady k tomu, aby bylo označeno za „ruského trojského koně“ u bran Evropské unie.
V souvislosti s agresí Ruské federace proti Ukrajině se kromě humanitární tragédie, považované za největší od konce druhé světové války, vytvořily dva tábory.
Strana agresora, Ruská federace v čele s Vladimirem Putinem, a strana těch, kteří podporují věc Ukrajiny, NATO a Evropská unie.
Po nedávných diplomatických krocích některých členských států EU, například Maďarska, se zdá, že se pomalu a po malých krůčcích pracuje na vybudování takzvaného ruského trojského koně, jehož cílem by bylo usnadnit zavádění špionů na území členského státu s cílem destabilizovat Evropskou unii.

Maďarsko porušuje schengenská pravidla

Maďarsko rozšířilo svůj imigrační program „národní karty“ mimo jiné o Rusy a Bělorusy.
Držitel takové karty je oprávněn pracovat v Maďarsku bez bezpečnostní prověrky.
Držitelé národního imigračního průkazu si mohou do Maďarska přivést také svou rodinu.
Platnost karty je dva roky, ale může být prodloužena.
Oficiálně není držitel karty hostujícím pracovníkem, a proto se neobjevuje ve statistikách ani v různých národních kvótách.
Rozhodnutí Maďarska o udělení víz přišlo rok poté, co Spojené státy uvalily sankce na tři vysoké úředníky – dva Rusy a jednoho Maďara – Mezinárodní investiční banky, Ruskem kontrolované banky v Budapešti.
Vedoucí představitelé EU vyjádřili obavy z možného nárůstu špionážních aktivit v celé Unii v návaznosti na rozhodnutí Maďarska zjednodušit vstupní procedury pro občany z Běloruska a Ruské federace.
Podle analytiků a odborníků na mezinárodní politiku uvolnění vízové povinnosti pro občany z těchto dvou zemí vytváří prostor, který by umožnil potenciálním špionážním agentům vstup do EU.
Zároveň se podle stejných expertů pouze díky myšlence snadnějšího přijímání občanů z Ruské federace a Běloruska na území Maďarska podařilo maďarský stát postavit na „evropskou opačnou stranu“ rozhodnutí přijatých většinou lídrů EU na podporu Ukrajiny.
Rozhodnutí Maďarska je podle odborníků také porušením pravidel schengenského prostoru a je také v rozporu se sankčním režimem uplatňovaným vůči Ruské federaci.

Šéf Evropské rady Charles Michel byl evropskými lídry informován o obavách, že nová maďarská pravidla by mohla „vytvořit vážné mezery pro špionážní činnost, která by mohla představovat vážné riziko pro národní bezpečnost“, neboť by usnadnila pohyb ruských občanů do schengenského prostoru, a tím by obešla omezení stanovená právními předpisy EU.
Pravidla Schengenské dohody jsou pro všechny signatářské země velmi jasná a obsahují velmi konkrétní ustanovení, jejichž cílem je chránit hranice schengenského prostoru.
V současné době státy Schengenu zjišťují, že Maďarsko porušuje právně závazná ustanovení.
Mluvčí Evropské komise uvedl, že bude s Maďarskem v kontaktu ohledně nových pravidel a že Budapešť je povinna zkontrolovat, zda jsou v souladu se schengenskými předpisy.

„V podstatě se jedná o zrušení sankčního režimu uvaleného na občany a instituce v Ruské federaci. V podstatě tím, že předsedá Radě Evropské unie, vytváří zařízení, které je v rozporu s politickým rozhodnutím, na němž se podílelo i Maďarsko. Z technického a bezpečnostního hlediska, jakož i z hlediska politického poselství se Maďarsko tím, co dělá, prakticky dostává na opačnou evropskou kolej. Existuje komunikační režim z hlediska zpravodajských služeb Severoatlantické aliance, které jsou zase lidmi, kteří mají přístup. Tito lidé podléhají prověřování. Nevím, zda Brusel-NATO přijal v tomto ohledu nějaké rozhodnutí, ale kromě vnitrostátního, interního prověřování, které funguje i v Rumunsku, pro určité veřejné hodnostáře existuje i samostatné prověřování Severoatlantickou aliancí.“ A zde „nemáme možnost vědět, do jaké míry byl uplatněn určitý omezující režim vůči určitým maďarským zpravodajským pracovníkům“, říká Cristian Diaconescu, bývalý rumunský ministr zahraničí.

Maďarsko, které v současné době vykonává rotující předsednictví Rady EU a snaží se udržovat vřelé vztahy s Ruskem navzdory válce na Ukrajině.
Návštěva Viktora Orbána v Moskvě (návštěva, která vyvolala hádku mezi vedoucími představiteli EU) krátce po převzetí předsednictví Rady Evropské unie a jeho obvyklý protiunijní postoj ho přiměly k oznámení liberalizace vízového režimu.
Podle některých zahraničněpolitických analytiků je cílem maďarského kroku především vyvolat kontroverze a vytvořit dojem nejednotnosti členských států EU.
Samotný fakt, že byl zveřejněn záměr budapešťské vlády uvolnit vízová omezení pro běloruské a ruské občany, vyvolal na evropské úrovni kontroverzi a poselství premiéra Orbána, posledního západního lídra, který se setkal s Vladimirem Putinem, je jednoznačně směrem k Ruské federaci.
Z praktického hlediska není rozhodnutí Maďarska překvapivé v kontextu velmi silné hospodářské spolupráce Budapešti s ruskými firmami.
Tato hospodářská spolupráce je pro širokou veřejnost méně viditelná, protože je dobře známo, že mnoho maďarských firem je subdodavateli ruských firem na třetích trzích, a to i v rámci EU.
Vedle hlavního zájmu, který je politický, je zde tedy i zájem hospodářský.

Ruská špionáž v Rakousku a v moldavském parlamentu

Ruská špionážní činnost v Evropě vyvolala na začátku tohoto roku v Rakousku obrovský skandál.
Skandál se týkal rakouských státních zpravodajských služeb.
Úkolem Ruské federace bylo destabilizovat rakouské tajné služby.
Špionážní činnost údajně začala již před několika lety (dávno před vypuknutím ukrajinského konfliktu), kdy vyšlo najevo, že ruští agenti připravili razii, která vedla k rozpuštění zpravodajské služby.
Dalším cílem se zřejmě stala exekutiva, a to prostřednictvím strany Svobodných (FPÖ), kterou vede bývalý ministr vnitra Herbert Kickl.
Je známo, že Herbert Kickl je hlavním kandidátem na post rakouského kancléře ve volbách, které se budou konat koncem tohoto roku. Proruské špionážní aktivity probíhají v současné době přímo na hranicích EU a NATO v Moldavsku.
Moldavský premiér Dorin Recean obvinil stát, že je v současné době „pod hybridním útokem.
Dorin Recean zdůraznil, že je třeba přijmout opatření k zajištění bezpečnosti Moldavska.
Premiérovo prohlášení zaznělo v souvislosti se zadržením Iona Creangă, vedoucího právního oddělení moldavského parlamentu, na 72 hodin na konci července kvůli podezření z předávání informací zaměstnanci ruského velvyslanectví v Kišiněvě.

Budapešť blokuje peníze pro země EU, zatímco Kyjev blokuje ropovod Družba

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto na konci července prohlásil, že Maďarsko zablokuje proplácení peněz z Evropské unie členským státům, které dodaly Ukrajině munici, dokud Kyjev nepovolí tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil ropovodem Družba.
Na začátku července přestaly Maďarsko a Slovensko odebírat ropu od Lukoilu prostřednictvím ropovodu Družba poté, co Ukrajina uvalila zákaz tranzitu surovin Lukoilu přes své území.
Ropovod Družba spojuje Rusko se zeměmi bývalého socialistického bloku ve východní Evropě.
Ropovod zůstal v provozu i po více než dvou letech války, přestože EU odřízla Ruskou federaci od většiny ostatních energetických zdrojů.
Maďarsko zůstalo na ruské ropě závislé a tvrdí, že bez ní nemůže zásobovat své rafinerie.

„Dokud Ukrajina tuto otázku nevyřeší, měli by všichni zapomenout na vyplacení 6,5 miliardy eur jako kompenzace z Evropského mírového fondu za dodávky zbraní,“ řekl ministr zahraničí Peter Szijjarto.

Maďarsko a Slovensko požádaly Evropskou komisi o zprostředkování konzultačního řízení s Ukrajinou v otázce ropovodu Družba.
Tento postup by oběma zemím umožnil předložit záležitost rozhodčímu soudu, pokud výkonný orgán EU nebude jednat do tří dnů.
Evropský mírový nástroj (vytvořený v roce 2021), funguje jako systém náhrad, který poskytuje členům EU náhrady za zasílání zařízení do jiných zemí.
Od invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 mohou členské státy, které poskytly zbraně Ukrajině, žádat o odškodnění z tohoto fondu.
Maďarsko, které je považováno za nejvíce proruskou zemi v EU, již více než rok blokuje vyplacení další splátky peněz z EPF s odvoláním na různé problémy.