Maloobchodní kriminalita v Irsku a EU

Maloobchodní kriminalita v širším pojetí v Evropské unii zahrnuje celou škálu trestných činností a trestných činů. Může se jednat o krádeže v obchodech, vloupání do objektů v maloobchodním sektoru, krádeže zaměstnanců, platební podvody (s použitím odcizených nebo falešných kreditních/debetních karet nebo podvody při vracení zboží), prodej padělaného zboží, např. napodobenin známých značek.

Součástí definice maloobchodní kriminality jsou také organizovanější činnosti, jako jsou rozsáhlé krádeže v obchodech a pašování kradeného zboží přes hranice EU.

Obecně se rozsah krádeží posuzuje pomocí metody smrštění, což je systém měření, při kterém se zjišťují ztráty mezi skutečnými tržbami a teoretickými tržbami (na základě dodávek). Smrštění je rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami.

Vzhledem k jistotě, že měření smrštění je ovlivněno administrativními chybami a chybami zaměstnanců, musí však maloobchodníci od smrštění odečíst také odhad chyb, aby mohli vypočítat přesné ztráty z trestné činnosti.

Tyto chyby mohou zahrnovat chybné výpočty způsobené nesprávným naceněním položek, nesprávnými dodávkami nebo nesprávným zaúčtováním prodejních položek.

Údaje za rok 2019 získané od Centra pro výzkum maloobchodu ukazují, že před použitím průměrné míry úbytku ve výši 1,44 %, přičemž nejvyšší byla v Itálii (1,67 %) a nejnižší v Německu (1,12 %), byla při porovnání kombinovaných nákladů na maloobchodní kriminalitu v USA a Evropě zjištěna celková ztráta ve výši 77,618 miliardy USD.

Po uplatnění procentní míry smrštění však celkové náklady pro obě jurisdikce činily 60,673 miliardy USD.

To je v souladu s předchozími průzkumy, které na toto téma provedl International Journal of Retail & Distribution Management.

V jednom takovém průzkumu byly pomocí dotazníku, který si sami vyplnili, zjištěny údaje o krádežích a prevenci ztrát u 476 velkých evropských maloobchodníků (23 % maloobchodního obratu v západní Evropě) v 16 zemích.

Byly hlášeny ztráty ve výši 30 310 milionů EUR, přičemž nejvýznamnějším nákladem na trestnou činnost se staly krádeže zákazníků, následované krádežemi zaměstnanců, náklady na zabezpečení a krádežemi dodavatelů.

Náklady s tím spojené jsou v některých členských státech EU obzvláště markantní.

V roce 2019 zaznamenali francouzští maloobchodníci ztráty ve výši 6,105 miliardy eur. Zatímco bývalé členské státy, jako je Velká Británie, vykázaly v roce 2019 náklady na maloobchodní kriminalitu ve výši 4,821 miliardy liber.

Je však třeba poznamenat, že tato částka odráží kromě krádeží v obchodech také ztráty způsobené počítačovou kriminalitou.

Kriminalita v maloobchodě je ve Spojeném království natolik rozšířená, že tamní statistický úřad (ONS) upozornil, že policie zaznamenává dvě krádeže za minutu v obchodech po celém Spojeném království.

ONS dále uvádí, že v roce 2019 bylo policii nahlášeno 469 788 trestných činů, což je o 29 % více než v předchozích letech, kdy jich bylo 365 173, a dvojnásobek počtu nahlášených v roce 2020.

Jedná se o nejvyšší počet od března 2003, kdy se začaly vést záznamy, a to více než 9 000 přestupků týdně.

Na rozsah tohoto problému v Irsku, zejména pokud jde o koordinované a organizované krádeže v maloobchodech, upozornila organizace RGDATA – The Retail Grocery Dairy & Allied Trades Association – nejdéle fungující irské sdružení zastupující maloobchodníky, které sdružuje více než 3 500 nezávislých rodinných obchodů s potravinami, obchodů se smíšeným zbožím, předzahrádek a supermarketů po celém Irsku.

V rámci svého průzkumu kriminality do roku 2024 společnost RGDATA zdůraznila řadu klíčových zjištění, včetně:

Pokud jde o náklady vzniklé v důsledku této trestné činnosti, Irská asociace malých a středních podniků uvedla, že irské maloobchodníky stojí maloobchodní kriminalita ročně odhadem 1,62 miliardy eur.

Tento problém lze označit za mimořádný, což potvrzuje i Globální barometr krádeží v maloobchodě. Barometr ukazuje, že Irsko má nejvyšší náklady na jednoho obyvatele, pokud jde o maloobchodní kriminalitu, a to výrazně více než Island a Dánsko, které se umístily na druhém, resp. třetím místě.

Jak jsme viděli výše, většina členů RGDATA sice vyjádřila nespokojenost s přiměřeností policejní reakce, ale je třeba také poznamenat, že irská policie An Garda Síochána zahájila v prosinci 2023 operaci Táirge, která měla tyto obavy řešit.

V rámci této operace, která se ukázala jako velmi úspěšná, bylo v období od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024 zaznamenáno celkem 8 460 zatčení a 20 052 obvinění nebo předvolání.

Operace je rovněž součástí širší strategie An Garda Síochána pro prevenci a snižování kriminality, jejímž konkrétním cílem je „snížit škodlivý dopad maloobchodní kriminality a zločinců na maloobchodní podniky a také podpořit operativní činnost zaměřenou na odhalování a prevenci krádeží v maloobchodě.“

Maloobchodníci v Irsku rovněž předložili své obavy řadě parlamentních výborů, naposledy Společnému výboru pro podnikání, obchod a zaměstnanost.

Během těchto debat se ukázalo, že finanční náklady jsou sice značné a v mnoha případech neudržitelné, ale stále častějším prvkem spojeným s krádežemi v obchodech jsou fyzické útoky na zaměstnance a vedení.

To odráží další údaje uvedené v průzkumu kriminality RGDATA 2024, který zjistil, že proti prodejcům jsou používány různé zbraně, včetně sekáčků na maso, nožů, střelných zbraní, železných tyčí, seker, injekčních stříkaček a šroubováků, a také fyzické útoky beze zbraní, jako jsou údery pěstí, facky, plivance a kopance.

Na jednom ze zasedání smíšeného výboru hovořil pan Vincent Jennings, výkonný ředitel CSNA (Convenience Stores and Newsagents Association), o tom, jak:

„Nejvíce znepokojujícími aspekty krádeží v obchodech jsou dnes doprovodné výhrůžky, skutečné násilí, obscénnosti, misogynie a odporné rasistické nadávky na adresu majitelů a zaměstnanců. Není pochyb o tom, že těchto případů zneužívání rok od roku přibývá a že se zcela jistě výrazněji projevily po pandemii Covidu. Pro většinu z našich 1 500 členů si nelze představit znepokojivější aspekt provozování maloobchodu než nutnost utěšovat někoho, kdo byl napaden a zneužit jen proto, že dělal svou práci.“

Tuto perspektivu reflektují maloobchodníci a zaměstnavatelé z řad veřejnosti v celé EU, a přestože konkrétní statistiky o násilí páchaném na zaměstnancích maloobchodu ve všech zemích EU nejsou komplexně shromažďovány, Evropský průzkum pracovních podmínek (EWCTS) v roce 2021 ukázal, že 12,5 % zaměstnanců se setkalo s nepříznivým sociálním chováním na pracovišti, což zahrnuje násilí způsobené krádežemi v obchodech a krádežemi v maloobchodě.

Pokud jde o legislativní reakci na problémy, které vznášejí maloobchodníci, senátor vládní strany předložil ještě za předchozí irské vlády návrh zákona soukromých poslanců s názvem The Protection of Retail Workers Bill 2024.

Cílem tohoto návrhu zákona bylo změnit zákon o trestním soudnictví (veřejný pořádek) z roku 1994 a vytvořit zvláštní trestný čin, za který by v případě souhrnného odsouzení byla osoba odsouzena k trestu odnětí svobody v délce nejvýše 12 měsíců a/nebo k pokutě.

Jednalo se o tyto trestné činy:

vyhrožování nebo zneužití maloobchodního prodejce

pracovníka se dopustí pouze tehdy, pokud osoba-

(a) se chová vůči pracovníkovi výhružně nebo urážlivě a

(b) má v úmyslu svým jednáním vyvolat u pracovníka nebo jiné osoby strach nebo znepokojení nebo je nedbalé, zda takové chování strach nebo znepokojení vyvolá, a trestné činy napadení nebo ohrožení pracovníků v maloobchodě při výkonu jejich zaměstnání.

Návrh zákona bohužel mezitím pozbyl platnosti a není potvrzeno, že by byl v nadcházejícím volebním období znovu iniciován.

Snaha řešit problémy spojené s maloobchodní kriminalitou nebo jim předcházet prostřednictvím intenzivnějšího využívání umělé inteligence a sledovacích technologií nepochybně vyvolá další debaty o tom, jak v mnoha státech EU ještě více rozšířit prostředí, které je již nyní zatíženo dohledem.

Přestože se mnoho maloobchodníků obrací na umělou inteligenci, aby jim pomohla při prevenci a odhalování trestné činnosti, její používání s sebou přináší řadu vlastních problémů.

Některé z těchto výzev, které jsou stejně platné i pro EU a Irsko, identifikovala Národní maloobchodní asociace v Austrálii po konzultaci s komisařem pro malé podniky v Queenslandu Dominiquem Lambem a konzultantem v oblasti kriminality profesorem Michaelem Townsleym.

V rámci australských zkušeností byly identifikovány tyto hlavní nevýhody:

Lze tedy konstatovat, že ačkoli mnohamiliardové náklady způsobené epidemií maloobchodní kriminality v Irsku a v EU představují bezprostřední a trvalou hrozbu pro finanční životaschopnost tohoto kriticky důležitého odvětví a pro pracovní prostředí odhadovaných 25,8 milionu zaměstnanců pracujících ve velkoobchodě a maloobchodě v EU, mnohá z navrhovaných řešení mohou rovněž vyvolat značné vlastní finanční a etické náklady, které bude třeba před jejich plošným zavedením pečlivě vyvážit.