Subscribe
Obraz Giorgie Meloniové, předsedkyně italské vlády, vedle 25 hlav afrických států a vlád, předsedy Africké unie Azaliho Assoumaniho, předsedy Komise Africké unie Moussy Fakiho, zástupkyně generálního tajemníka OSN Aminy Jane Mohammedové a výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu Kristaliny Georgievové spolu s klíčovými evropskými představiteli má neuvěřitelnou sílu. To dokazuje, že Itálie je připravena hrát ústřední roli v dynamice afrického kontinentu. Díky italskému úsilí se to týká i Evropy.
„Italská hra byla vyhrána. Mohu to říci bez obav, že bych si protiřečil,“ vysvětluje Meloni. „O tom svědčí významná účast afrických zemí na tomto summitu, kterého se zúčastnilo 46 zemí a na němž bylo přítomno 13 hlav států a 9 předsedů vlád, 5 místopředsedů, 9 ministrů a 25 mezinárodních organizací.“ Nemluvě o vrcholných manažerech všech významných italských společností ve společném vlastnictví.
Matteiho plán otevírá historickou kapitolu spolupráce mezi Evropou a Afrikou v oblasti skutečně udržitelného rozvoje. Žádná charita nebo dobročinnost, jen četné projekty, které mohou něco změnit. Nyní začínají výzvy, kterých si je vědom i vůdce italských bratrů a evropských konzervativců. Jednání v Senátu je výchozím bodem. Matteiho plán má rozpočet 5,5 miliardy eur na úvěry, grantové operace a záruky. „Práce je teprve na začátku; čeká nás velmi dlouhá cesta, kterou hodláme definovat se všemi zainteresovanými národy a za přispění mnohostranných organizací,“ vysvětluje Meloni. Široká konzultace, která musí začít u Africké unie.
Africká unie se vyjádřila jasně: výměna názorů nemůže být jednostranná a konzultace musí být autentická. To zdůraznil i předseda Komise Africké unie Moussa Faki. Prezidentka Meloniová, po jejímž boku stál prezident Assoumani, okamžitě zareagovala: „Italský přístup odmítá jakékoli dravé nebo paternalistické pokušení; mluvíme jako partneři. Záležitosti, o nichž jsme hovořili, budou předmětem dvoustranných setkání, která nám umožní dále prohlubovat naše vztahy.“ Bylo již identifikováno devět zapojených zemí: Alžírsko, Kongo, Pobřeží slonoviny, Egypt, Etiopie, Keňa, Maroko, Mosambik a Tunisko. Od 30. ledna jsou naplánována četná dvoustranná setkání, po nichž bude následovat schůzka řídícího výboru, na níž bude program dokončen.
Matteiho plán se zaměří na pět pilířů: vzdělávání a odbornou přípravu, zdravotnictví, zemědělství, vodohospodářství a energetiku. Jeden z hlavních projektů se jmenuje Elmed: elektrické propojení Itálie a Tuniska a koordinují ho italská Terna a tuniská Steg. Cílem je zajistit dodávky energie na vzdálenost 220 kilometrů. Pokud jde o vzdělávání, bude zahájena řada odborných kurzů odpovídajících potřebám trhu práce, které budou spolupracovat s italskými a evropskými společnostmi. V Maroku bude zřízeno centrum excelence pro odborné vzdělávání v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
V zemědělství je cílem vývoj biopaliv. V Egyptě bude 200 kilometrů vyčleněno na vytvoření oblasti pro pěstování sóji, kukuřice a slunečnice. Výstavba rozvodných vodovodních sítí je také jedním z hlavních projektů pro blaho celého kontinentu.
Cílem je změnit paradigma přistěhovalectví a dát mladým Afričanům právo neutíkat ze svých domovů. Cílem je změnit hospodářský a sociální rozvoj těchto zemí, aby se zabránilo příčinám nelegální migrace. „Summit Itálie-Afrika je intervenčním plánem, kterým chceme přispět k uvolnění energie afrického kontinentu a zajistit mladým africkým generacím právo, které jim bylo dosud upíráno: právo nebýt nuceni emigrovat a přerušit své kořeny.
Jistě bude trvat nějakou dobu, než se to všechno uskuteční, ale po dlouhé době se díky vůdci evropských konzervativců Afrika a Evropa sblížily nejen geograficky, ale i geograficky.