Subscribe
Giorgia Meloniová vystoupila v italském parlamentu v souvislosti s komunikací před zasedáním Evropské rady, které se bude konat 27. a 28. června. Summit, na němž je třeba řešit mnoho složitých strategických otázek, jako je válka na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Nemluvě o důležité a nezbytné otázce jmenování po volebním kole 6. a 9. června. Projev v italské Poslanecké sněmovně přišel den po zvěstech z Bruselu o „uzavřené“ dohodě o nových vedoucích představitelích Společenství. Tváří nové Evropské komise bude i nadále Ursula von der Leyenová, pokud nedojde ke změnám. Zahraniční politiku Společenství bude řídit liberální estonská premiérka Kaja Kallasová, zatímco práci Evropské rady bude řídit portugalský socialista Antonio Costa.
Již několikátá ideologická volba, která nebere v úvahu lidi a posun Evropské unie doprava, který potvrdilo poslední kolo voleb. Premiér se domnívá, že tváří v tvář výsledkům nedávných evropských voleb, které se rovněž vyznačovaly silnou abstinencí, může být někdo v pokušení „zamést prach pod koberec“ tím, že bude pokračovat ve staré a zklamávající logice, „jako by se nic nestalo“. Hlavním problémem tohoto hlasování je EU, která je „příliš podobná sama sobě a příliš se odkazuje sama na sebe“ a navzdory měnícímu se globálnímu scénáři nepřizpůsobila svou strategii. EU, kterou občané považují za příliš přísnou a invazivní v rozhodování o tom, „co jíst, jaké auto používat a jak renovovat dům“. Evropská unie se fakticky proměnila v „jakýsi byrokratický kolos“, který je prodchnut „ideologickými rozhodnutími“, jež vytvořila „odstup, který dnes existuje mezi občany a institucemi Společenství“.
Před Evropou nyní stojí „obtížný úkol: přehodnotit své priority, přístup a postoje“, přičemž „je třeba dělat méně a lépe“, pokračoval Meloni. „Nechat na národních státech, aby rozhodly, co není třeba centralizovat“, a zaměřit se na ty potřeby, v nichž jednotlivé země „nejsou schopny jednat samy“. Itálie tedy žádá Společenství, aby se řídilo zásadami subsidiarity a proporcionality. Konkrétním politicko-institucionálním návrhem by z tohoto hlediska mohlo být vytvoření „zvláštní delegace pro debyrokratizaci“, kterou by ad hoc zřídila Evropská komise. Pro EU je nezbytné, aby se vybavila nástroji na podporu investic, k nimž je vyzvána, a na stimulaci soukromých investic směřujících na podnikavější trhy. To vše lze provést metodou, kterou tato vláda uplatňuje v Itálii: „Nerušit ty, kteří chtějí dělat“. To podle premiéra znamená „být atraktivní pro ostatní“ a toho lze dosáhnout „vyčištěním byrokratické džungle“.
Pak přijde na řadu téma migrantů. Prvním zaručeným právem je „nemuset emigrovat“, což předpokládá vytvoření „nového modelu spolupráce s africkými národy“. Tento přístup je plně obsažen ve „strategické agendě EU, v níž Itálie šla příkladem prostřednictvím Matteiova plánu pro Afriku“, pokračoval Meloni. Koncepce je jasná: africké vlády nežádají o almužnu, „nežádají nás o milodary, ale o společné projekty, které chceme společně realizovat, a není nic konkrétnějšího než investice do infrastruktury a energetiky“.
„Nedovolíme mafiím, aby řídily vstupy do Itálie, jak si myslím, že už nějakou dobu dělají, a divím se, že si toho nikdo před námi nevšiml.“ Proto jsem „podal stížnost na Národní úřad pro boj proti mafii a oznámil změny v zákoně, který tuto záležitost upravuje“.