Subscribe
Giorgia Meloniová, předsedkyně Evropských konzervativců a reformistů a italská premiérka, se během pouhých sedmi měsíců již podruhé vydala do Washingtonu, do Bílého domu, aby se setkala s Joe Bidenem, prezidentem Spojených států.
Itálie předsedá skupině G7, ale to má význam jen do určité míry. Její předchůdci, i když měli velmi úzké vztahy s americkým světem, byli do Bílého domu pozváni pouze jednou za celé své funkční období. To byl případ Maria Draghiho, Giuseppe Conteho a dokonce i Paola Gentiloniho. Byla to první zastávka její cesty, která ji zavedla také do kanadského Toronta, kde se setkala s Justinem Trudeauem. Tato situace kategoricky vyvrací názory těch, kteří se domnívali, že Meloni není dostatečně důvěryhodný, aby mohl hovořit se světovými vůdci. Na stole je mnoho otázek, z nichž ústřední je válka na Ukrajině a dění v Gaze, které je stále častěji v nouzi. „Děkuji vám za neochvějnou podporu Kyjeva a za vaše vůdcovství,“ těmito slovy přivítal Joe Biden Meloniho. Je to italská vůdkyně, na kterou se americký prezident spoléhá, že ujistí Evropu, že podpora Ukrajiny ze strany Spojených států neslábne.
Přestože americký Kongres blokuje prostředky pro Ukrajinu kvůli republikánským obstrukcím ve Sněmovně reprezentantů, kde poslanci Trumpovy frakce a předseda sněmovny Mike Johnson brání odeslání již přidělených 60 miliard dolarů. Pentagon navíc již nemá munici a prostředky, které by mohl poslat na ukrajinskou frontu. Zcela jinak tomu bylo v Evropě poté, co Meloniová sama zahájila zasedání G7 v Kyjevě po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Znovu zde potvrdila evropský a římský závazek týkající se finanční a vojenské pomoci a podepsala desetiletou dohodu o spolupráci mezi Itálií a Ukrajinou. Díky italské diplomacii se navíc podařilo přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby se vzdal veta ohledně dalších 50 miliard eur pomoci EU do roku 2027.
Situace se obrátila. Sjednocená Evropa proti rozvráceným Spojeným státům. Italskou premiérku to však v souvislosti s G7 v Apulii nijak nezastrašuje, jak ujišťuje: „Půjde o konkrétní a podstatné potvrzení mezinárodního řádu založeného na pravidlech, obranu svobody a budování míru pro Ukrajinu.“ Evropa se zkrátka vrátila do centra dění, a to i díky Giorgii Meloniové, která dokázala překročit ideologické bariéry a pragmaticky pracovat na mezinárodní bezpečnosti. Politický paradox způsobený geopolitickými otřesy posledních dvou let. Vzdálenosti hodnot a představy o společnosti, které má každý, však zůstávají nezměněny.
Během osobního setkání hovořili také o dění v Gaze. Meloni ujistil o plné podpoře „zprostředkovatelského úsilí Spojených států“. Pro Řím je „humanitární krize prioritou číslo jedna“ a úsilí by se mělo soustředit na ni. Jordánsko, USA a další země již několik dní provádějí leteckou misi s cílem doručit humanitární pomoc do pásma Gazy a posuzuje se také možnost námořního koridoru. Izraelská vláda zatím neztrácí čas, aby zajistila, že kamiony s pomocí budou mít povolen vjezd.
Meloni také využil příležitosti, aby Bidenovi vysvětlil „Matteiho plán“, který je realizován za účelem navázání nových vztahů s Afrikou. „Není to chudý kontinent, naopak, má významné lidské a přírodní zdroje, ale je využíván dravým způsobem. Tento přístup chci společně s vámi zvrátit,“ řekl italský premiér během dvoustranného setkání. Zdůrazňuje, jak rozvoj Afriky pomáhá řešit složité problémy, jako je boj proti terorismu a nekontrolovanému přistěhovalectví, což je také klíčové téma Bidenovy volební kampaně.