Migrace: Evropská záležitost?

Migrace je složitý fenomén, který měl vždy významný a často negativní dopad na Evropu. V posledních desetiletích je stále více vnímána jako evropská záležitost, protože migrační toky mají velký vliv na politiku a ekonomiku evropských zemí. Je dobře známo, že jedním z hlavních důvodů migrace v Evropě je hledání lepšího života nebo ekonomických příležitostí. Mnoho migrantů z rozvojových zemí přichází do Evropské unie za zaměstnáním, vyšší životní úrovní a individuálním zabezpečením. Ozbrojené konflikty, politické nebo etnické pronásledování a změna klimatu vedou další kategorii migrantů k hledání útočiště v Evropě.

Dopad migrace na evropské země, a tím i na členské státy EU, je složitý a ambivalentní. Na jedné straně migranti přinášejí dostupnou pracovní sílu a kulturní rozmanitost, čímž přispívají k hospodářskému růstu a kulturnímu obohacení evropské společnosti. Na druhé straně existují obavy z integrace těchto migrantů do společnosti, z konkurence o pracovní místa a zdroje a z národní bezpečnosti. Je dobře známo, že velká část migrantů se odmítá integrovat do společnosti v zemích, kde žádají o azyl, a vytváří malé kulturní enklávy svých zemí původu. Tyto malé enklávy se budou jistě rozšiřovat a v příštích 10-20 letech budeme vzhledem k tomu, že porodnost migrantů je mnohem vyšší než porodnost občanů EU, svědky mezikulturních konfliktů mezi občany členských států a těmi, kteří byli přijati na základě žádosti o azyl.

Za účelem řízení migračních toků zavedla Evropská unie a členské státy různé politiky a opatření, které se však bohužel často ukázaly jako neúčinné. Patří mezi ně dohody o zpětném přebírání osob se zeměmi původu, vytvoření evropských agentur a institucí zabývajících se řízením migrace, jako jsou Frontex a EASO, a rozvoj společné azylové a přistěhovalecké politiky. Mezi členskými státy, zde máme na mysli jihoevropské a severní země, však existuje napětí a rozdíly v tom, jak řídit migraci, což vede k určitým konfliktům a rozdílům v politických přístupech.

Navzdory snahám o zvládnutí migrace zůstává tato otázka v Evropě předmětem intenzivních diskusí a obav. Vzestup pravicového extremismu a nacionalismu v některých členských státech je částečně podněcován obavami z migrace a pocitem, že vlády nedokážou tuto otázku účinně zvládnout. Vzhledem ke složitosti a rozsahu dopadu migrace na země v Evropě ji lze jistě považovat za evropskou záležitost. Poslanci Evropského parlamentu by si měli uvědomit, že pro účinné zvládnutí této problematiky a zajištění hladké integrace migrantů do evropské společnosti je nezbytný integrovaný a kooperativní přístup na evropské úrovni. Proto je třeba o azylové legislativě v EU uvažovat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a nepřijímat ji pouze jako jednorázové opatření pro každou vlnu migrantů přicházejících na hranice EU.

O azyl v EU každoročně požádá téměř milion migrantů

Poslední oficiální statistiky o migraci a žádostech o azyl v Evropské unii jsou za rok 2022. Z celkového počtu 447 033 117 obyvatel 27 členských států bylo v roce 2022 zaregistrováno nejméně 965 665 žádostí o azyl, což je třikrát více než před deseti lety.

Nejvyšší počet žádostí o azyl na úrovni EU byl zaznamenán v roce 2015 s 1 322 850 žádostmi a v roce 2017 s 1 260 930 žádostmi, a to v důsledku syrského konfliktu. Aniž bychom brali v úvahu oficiální údaje o žádostech o azyl za poslední dva roky, protože ty ještě nebyly vyčísleny, můžeme říci, že v období 2012-2022 bylo zaregistrováno 8 169 050 žádostí o azyl, což znamená více než 800 tisíc migrantů přicházejících do Evropy ročně. Na vrcholu žebříčku zemí EU, na které se tito migranti zaměřují, je Německo (243 835 žádostí), Francie (156 455 žádostí), Španělsko (117 945 žádostí) a v neposlední řadě Rakousko (112 245 žádostí). Nejméně atraktivními zeměmi pro migranty jsou Maďarsko (45 žádostí), Slovensko (545 žádostí) a Lotyšsko (620 žádostí). Migranti, kteří přicházejí do Itálie a Řecka, hlavních bran pro vstup migrantů do EU na jižní trase, nějakým způsobem pokračují v cestě do Rakouska a Německa, aniž by byli zaregistrováni na vnější hranici EU. Podle rakouských diplomatů otřásá problém migrace Evropskou unií v základech. Zpochybňují její budoucnost a soudržnost. Rakousko patří spolu s Německem k zemím EU s nejvyšším počtem žádostí o azyl v posledních letech.

Co tato čísla dokazují? Především jihoevropské země, které jsou hlavním zdrojem vstupu migrantů do EU, nejsou pro migranty tak atraktivní, protože dávají přednost zemím, jejichž sociální systém je pro ně výhodný. Vyvstává legitimní otázka, jak moc a jak dlouho budou země EU nést náklady na tyto migranty, protože znevýhodňují své vlastní občany.

EU musí pochopit, že migrace není jen italský, řecký nebo španělský problém, ale problém evropský. Je známo, že v Bruselu probíhají spory mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem kvůli gestu předsedkyně Ursuly von der Leyenové, která během jednání v Tunisku v červnu a červenci loňského roku vyčlenila finanční prostředky EU ve výši přibližně jedné miliardy eur, aniž by toto gesto konzultovala s Parlamentem a členskými státy. Na základě této dohody s Tuniskem se očekává, že severoafrický stát bude zadržovat migranty výměnou za hospodářskou pomoc. Zabezpečení vnějších hranic EU by mohlo být považováno za evropské řešení. Námořní mise EU, které monitorují Středozemní moře a snaží se zabránit migrantům v odchodu ze severní Afriky, často narážejí na nevládní organizace zabývající se lidskými právy. Tyto nevládní organizace, které jsou poměrně dobře financovány, také hlídají trasy migrantů, které zachraňují z moře a z pevniny v jižních přístavech EU. Mnoho zemí EU nemá se zeměmi původu žadatelů o azyl uzavřeny dohody o zpětném přebírání osob, a proto je počet osob, které mohou být skutečně deportovány, poměrně malý. Pokusy migrantů dostat se do Evropy přes Středozemní moře často končí tragédií, když se přeplněné čluny, na kterých se plaví, potopí.

Problém nelegální migrace v EU z konzervativního pohledu

Prvním přístupem z konzervativního hlediska k problému migrantů by bylo posílení vnějších hranic EU, aby se zabránilo vstupu nelegálních migrantů. To by zahrnovalo posílení ochrany hranic pomocí moderních technologií, navýšení zdrojů pro hlídkování a rozšíření bezpečnostní infrastruktury na hranicích EU. Důležitou roli v novém zákonodárném sboru EP budou hrát poslanci s konzervativními názory. Mohly by prosazovat přísnější politiku navracení a zpětného přebírání nelegálních migrantů do zemí jejich původu nebo tranzitu. Těmito politikami máme na mysli jak vypracování přísnějších zákonů na úrovni EU, tak sjednání dvoustranných nebo regionálních dohod s jinými zeměmi, které by usnadnily proces navracení a snížily počet nelegálních migrantů, kteří zůstávají v EU.

Přijímání a rozdělování uprchlíků, migrantů a žadatelů o azyl je v EU již více než deset let nejspornějším tématem. Konzervativním přístupem k této otázce by mohlo být přezkoumání a zúžení kritérií pro udělování azylu, aby se omezil počet osob, kterým je azyl udělován. To by mohlo zahrnovat přísnější posuzování žádostí o azyl a větší zaměření na osoby, které jsou skutečně pronásledovány z politických, náboženských nebo etnických důvodů. Pokud se na to podíváme z hlediska evropského konzervatismu, mohli by političtí představitelé podporovat politiky, které podporují bezpečnost a sociální integraci legálních migrantů v Evropské unii. Sociální integrace legálních migrantů by mohla zahrnovat provádění povinných integračních programů, včetně jazykových a kulturních kurzů, a také opatření na podporu evropských hodnot a dodržování práva. Jinými slovy, pokud přijdete do mého domu (země), budete respektovat moje pravidla, mé individuální hodnoty, můj majetek a všechna má občanská práva. Pokud se vám to nelíbí, můžete se vrátit tam, odkud jste přišli, aniž byste mě jako občana nutili nést náklady na vaši podporu.

EU nedávno oznámila, že Egyptu poskytne finanční prostředky ve výši 7,4 miliardy eur na zastavení přílivu migrantů ze severní Afriky do Evropy. Dohoda povyšuje vztahy EU s Egyptem na „strategické partnerství“. Navrhované financování zahrnuje 5 miliard eur ve formě zvýhodněných půjček a 1,8 miliardy eur v podobě investic. Dalších 600 milionů eur má být poskytnuto formou grantů, včetně 200 milionů eur na řízení migrace.