Subscribe
Dva členské státy EU, Itálie a Rumunsko, by mohly Rakousko žalovat u Soudního dvora EU (SDEU). Ačkoli se stížnosti obou zemí týkají různých případů, mají jedno společné téma: problémy s migrací.
Zatímco pro vládu v Bukurešti je žaloba u Soudního dvora EU poslední zbraní, jak „přesvědčit“ Rakousko, aby přijalo Rumunsko do Schengenu, italská vláda připravuje žalobu, která má Vídeň přimět ke zrušení omezení pro italská nákladní vozidla v Brennerském průsmyku. Migrační argument, který Rakousko použilo v případě Rumunska a obvinilo ho, že se nedokáže vypořádat s údajnými obrovskými vlnami nelegálního přistěhovalectví, nyní proti němu používá Itálie.
„Nemůžete pontifikovat na úkor Itálie, požadovat přijímání a integraci (migrantů) na Lampeduse a zároveň blokovat hranice v Brennerském průsmyku,“ využila Itálie migrační problematiky a obvinila Evropskou komisi a Rakousko, uvedl Agerpres s odvoláním na agenturu ANSA.
Mezitím Rumunsko, které čekalo, až se Vídeň pod tímto tlakem zcitliví, našlo způsob, jak „zdanit“ Rakousko tím, že využilo svého práva veta v rámci Severoatlantické aliance a zablokovalo účast dvou rakouských vojenských důstojníků na zasedáních NATO. Účast Rakouska na zasedáních NATO blokuje již několik let také Turecko, a to od roku 2016. Předmětem neshod mezi Tureckem a Rakouskem bylo tehdy rakouské veto jednání o přistoupení Turecka k EU.
Rumunský premiér Marcel Ciolacu varoval, že Rumunsko použije „vše, co je v jeho silách“, aby dosáhlo toho, že Rumuni chtějí vstoupit do schengenského prostoru, a oznámil, že pokud bude Rakousko v prosinci hlasovat proti vstupu Rumunska do EU, obrátí se na Soudní dvůr EU. Zároveň vyzval rakouského kancléře Karla Nehammera, aby postavil „ostnaté dráty a elektrické zdi“, pokud považuje schengenský prostor za zastaralý koncept.
„Nikdy nebudu pokrytecký, nemohu říkat, že nemám nic proti Rumunsku a že schengenský prostor je zastaralý. Tak proč jsme loni hlasovali s Chorvatskem. Je to legitimní otázka ne ode mě jako premiéra, je to legitimní otázka Rumunů na premiéra Nehammera. Pokud je Schengen tak zničený, nemám problém s tím, aby Rakousko opustilo Schengen, postavilo ostnaté dráty a elektrické zdi, nemám problém. Pokud chce Rakousko tento přístup s ploty, ať si je zaplatí, ať opustí Schengen,“ řekl rumunskému tisku Marcel Ciolacu.
Rumunsko využívá vše, co má k dispozici
Dva příslušníci rakouské armády čekají v Bruselu již několik týdnů na akreditaci NATO. Přístup byl odložen, protože Rumunsko požádalo o čas na další posouzení, uvedl rakouský tisk a dodal, že je jisté, že se jedná o odvetu za veto vídeňské vlády ohledně Schengenu. Podle publikací, které se touto otázkou zabývaly, se rumunská delegace NATO odmítla k této záležitosti vyjádřit. Není to poprvé, co některá z členských zemí zablokovala přístup Rakouska do NATO. Rakousko není členským státem NATO, ale účastní se akcí NATO jako člen „Partnerství pro mír“ a operací pod vedením NATO s mandátem Rady bezpečnosti OSN. Jak již bylo zmíněno, účast Rakouska na zasedáních NATO je již několik let blokována Tureckem, počínaje rokem 2016 v souvislosti s rakouským vetem přístupových jednání země do EU, a byla odblokována až v roce 2018. Spolupráce mezi Rakouskem a NATO v rámci Partnerství pro mír byla navíc plně možná až od roku 2022.
Druhou zemí, která hrozí Rakousku žalobou u Evropského soudního dvora, je Itálie. Prostřednictvím místopředsedy vlády Matea Salviniho italský stát obviňuje vládu kancléřky Nehammerové z nekalé hospodářské soutěže, která prosazuje ekologické argumenty. Místopředseda italské vlády oznámil, že v otázce Brennerského průsmyku se vláda vedená Georgiem Melonim po čtyřech letech nečinnosti Evropské komise rozhodla aktivovat postup stanovený Smlouvou o EU, který umožňuje podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru proti jinému (členskému) státu za porušení práva EU.
„Čelíme násilnému činu a politické aroganci vlády členského státu EU, který musí být zastaven. (…) Omezení zavedlo Rakousko na papíře z ekologických důvodů, ale životní prostředí s tím nemá nic společného. Je to prostě nekalá rakouská konkurence vůči podnikatelům a dopravcům v Itálii, Německu a na celém evropském kontinentu,“ citovala Salviniho agentura ANSA, kterou cituje agentura Agerpres.
Stejně jako ministři vnitra a zahraničí všech rumunských vlád, které se vystřídaly od podání žádosti o členství v schengenském prostoru volného pohybu osob, se i současní držitelé těchto rezortů snaží vyvrátit argumenty, že Rumunsko neplní své povinnosti při ochraně vnějších hranic Unie.
„Vedeme intenzivní politický a technický dialog a oceňujeme, že došlo k vývoji, který přímo reaguje na obavy rakouské strany týkající se boje proti nelegální migraci. V této souvislosti bych rád zdůraznil významný pokrok v provádění závěrů Evropské rady ze dne 9. února 2023, a to ve všech rozměrech, k němuž Rumunsko přímo přispělo, například realizací pilotního projektu na společné hranici se Srbskem s cílem ukázat osvědčené postupy v oblasti ochrany vnějších hranic, jakož i podporou úsilí evropských agentur v této oblasti. Na bilaterální úrovni spolupracujeme také s dalšími členskými státy, včetně Rakouska, na účinném zvládání výzev, které představuje nelegální migrace. (…) Rumunsko se jako stát na vnější hranici EU snaží jednat na základě zásad solidarity a odpovědnosti,“ uvádí na stránkách ministerstva ministr zahraničí Luminița Odobescu.
Méně než 3 % migrantů vstupujících do schengenského prostoru prochází Rumunskem
Rumunsko není zdrojem ani na trase migrantů z Asie, jak tvrdí rakouský stát. Méně než 3 % migrantů vstupujících do schengenského prostoru prochází Rumunskem.
„Je důležité zdůraznit, že Rumunsko není zdrojem ani na migrační trase. (…) Od Rakouska očekáváme, že uzná skutečnost, že vstupem do Schengenu Rumunsko přináší určitou přidanou hodnotu do společného úsilí o ochranu hranic. V této logice není volání po jiném zdůvodnění v zájmu Unie, naší důvěryhodnosti jako členského státu i jako Unie a obrovského potenciálu spolupráce mezi našimi zeměmi,“ pokračuje rumunský úředník.
Oficiální údaje agentury Frontex, která sdružuje zástupce členských států Schengenu a byla zřízena právě za účelem boje proti nelegální migraci, jsou v rozporu s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem a podporují argumenty úředníků v Bukurešti. Rumunský ministr vnitra Lucian Bode rovněž uvedl, že méně než 3 % migrantů vstupujících do Schengenu prochází Rumunskem. Podle zprávy agentury Frontex o analýze rizik na období 2022-2023 by se jednalo o vstupy do Rumunska ze Srbska nebo Bulharska, ale žádný z nich nebyl z Černého moře. Za prvních deset měsíců roku 2022 agentura Frontex zaznamenala 281 000 nelegálních vstupů do EU, což představuje téměř polovinu vstupů na západobalkánské trase. Podle odborníků z této oblasti se většina nelegálních přechodů hranic EU odehrává na trase přes Středozemní moře do západoevropských zemí, a proto agentura Frontex navrhuje, že právě tyto hranice je třeba sledovat. Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné nelegální přechody, nepředstavuje námořní hranice Rumunska hrozbu. Tři čtvrtiny nelegálních přechodů na západním Balkáně se odehrávají na hranicích Srbska se zeměmi EU (nejen s Rumunskem, ale také s Bulharskem, Maďarskem a Chorvatskem).
Současně newsweek.ro s odvoláním na rakouský tisk uvádí, že ani argument o velkém počtu žádostí podaných v Rakousku dnes již neobstojí. V srpnu bylo v Rakousku podáno 6 958 žádostí o azyl. Jedná se o nejvyšší měsíční hodnotu v tomto roce, ale zároveň také o největší pokles ve srovnání se srovnatelným měsícem roku 2022, tj. pokles o 53 %. Celkově se počet žádostí o azyl v Rakousku za prvních osm měsíců snížil o 40 %.
„Žádostí o azyl je téměř třikrát více než za celý rok před výskytem koronaviru, tedy za rok 2019. Rozdíl vyplývá z toho, že v posledních dvou letech mnoho uprchlíků chtělo skutečně jen přejít Rakousko a žádost podali až po zadržení, ale ihned pokračovali v cestě do skutečných cílových zemí,“ uvádí newsweek.ro s odkazem na Der Standard.