Minimální podmínky pro mír na Ukrajině

Vrcholní představitelé téměř 100 zemí z celého světa se 15. a 16. června zúčastnili summitu ve Švýcarsku, prvního setkání světových lídrů věnovaného dosažení míru na Ukrajině. Na jednání podle očekávání chybělo Rusko a jeho hlavní spojenec Čína. Vzhledem k nepřítomnosti zástupců Kremlu měly rozhovory podle očekávání jen malý konkrétní dopad na ukončení války. Ukrajině, která má v plánu posílit svůj vojenský průmysl, však byla přislíbena další americká pomoc ve výši 1,5 miliardy dolarů. Peníze by byly použity především na rozvoj energetiky a řešení humanitárních problémů.

Stojí však za zmínku, že z 93 účastníků jich 80 podpořilo text závěrečného prohlášení mírového summitu. Mezi zeměmi, které dokument nepodepsaly, je šest členů skupiny G-20, tedy předních světových ekonomik – Brazílie, Mexiko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika, Indie a Indonésie, a dále Arménie, Bahrajn, Thajsko, Libye, Spojené arabské emiráty, Kolumbie a Vatikán.

Účastníci tohoto prvního summitu o míru na Ukrajině, kterého se nezúčastnilo Rusko – hlavní aktér konfliktu, který zahájil vojenskou agresi – ve společném prohlášení vyzvali k „zapojení všech stran“ konfliktu do úsilí o ukončení nepřátelských akcí. Závěrečný dokument zasedání se zabývá jadernou bezpečností, zabezpečením potravin a výměnou vězňů. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové jsou tyto tři otázky – jaderná bezpečnost, potravinová bezpečnost a výměna vězňů – „minimálními podmínkami“ pro jednání s Ruskem.

Charta OSN a „respektování územní celistvosti a svrchovanosti mohou sloužit a budou sloužit jako základ pro dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ uvádí se v dokumentu. Signatáři závěrečného prohlášení, které bylo přijato po dvoudenním jednání, rovněž vyzvali, aby základem jakékoli budoucí mírové dohody byla „územní celistvost“ Ukrajiny. V textu dokumentu, do něhož nahlédla agentura Reuters, se potvrzují „zásady svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti všech států včetně Ukrajiny“.

„Věříme, že dosažení míru vyžaduje účast všech stran a dialog mezi všemi stranami. Proto jsme se rozhodli podniknout v budoucnu konkrétní kroky ve výše uvedených oblastech se zvýšeným zapojením zástupců všech stran,“ dodává se v dokumentu.

Zdůrazňuje také, že „potravinová bezpečnost nesmí být v žádném případě militarizována“, protože invaze na Ukrajinu, jednoho z hlavních světových vývozců obilí, měla dramatické dopady na zásobování několika zemí světa. Důsledky se projevily i na vývozu hnojiv, a to jak ukrajinských, tak ruských. Závěrečný dokument schůzky rovněž vyzývá k propuštění všech válečných zajatců a „nezákonně deportovaných ukrajinských dětí“.

Švýcarsko souhlasilo s pořádáním schůzky na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tuto žádost přednesl úředníkům v Bernu v souvislosti s představením desetibodového mírového plánu na konci loňského roku. Jednání ve švýcarském Burgenstocku 15.-16. června se však Zelenského plánu příliš nedržela. A pak kyjevský vůdce oznámil, že připravuje nový plán, na kterém se mají shodnout všichni světoví lídři.

„Je pro nás velmi důležité předložit plán na ukončení války,“ řekl Volodymyr Zelenskyj po burgenstockém okamžiku.

„Nechceme tuto válku prodlužovat a musíme co nejdříve dosáhnout spravedlivého míru,“ dodal ukrajinský prezident, který zdůraznil, že jeho země by měla souběžně posilovat svůj vojenský průmysl, protože „Rusko rozumí pouze síle a respektuje pouze silné“.

Před zahájením konference švýcarská prezidentka Viola Amherdová uvedla, že cílem konference je vytvořit „platformu pro dialog“, na níž se budou projednávat první kroky potřebné k dosažení míru na Ukrajině. Mnoho vlád poděkovalo Švýcarsku za uspořádání konference, zdůraznil Amherd. Dodala, že se jedná o široce podporovaný proces, který má položit základy „pro budoucí mírový summit s ruskou účastí“.

Rusko od počátku oznámilo, že se konference ve Švýcarsku nezúčastní. Její nepřítomnost povzbudila spojenecké mocnosti, jako je Čína, aby oznámily, že mírové rozhovory v takovém formátu nemohou fungovat, že budou fungovat pouze tehdy, pokud se jich zúčastní Rusko i Ukrajina. Peking, stejně jako Brazílie, rovněž uvedl, že k dosažení míru na Ukrajině je třeba prozkoumat další možnosti jednání.

Německá vláda před konferencí naléhala, aby se jí Čína zúčastnila, ale její naléhání nebylo vyslyšeno. Německý kancléř Olaf Scholz nakonec vyjádřil naději, že by se snad ve Švýcarsku mohl najít způsob, jak zahájit proces, kterého by se jednou zúčastnilo i Rusko. Až přijde ten správný čas.

„Rusko a jeho představitelé zatím nejsou připraveni na spravedlivý mír. To je fakt,“ zdůraznil Zelenskij na závěr burgenstocké konference.

Podle něj mohou jednání s Ruskem začít zítra, ale pouze pokud se stáhne z Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat

V projevu k představitelům ruského ministerstva zahraničí Vladimir Putin slíbil, že nařídí okamžité příměří, pokud Ukrajina stáhne své jednotky ze čtyř provincií, které si nárokuje Rusko, a vzdá se snahy o vstup do NATO. Zdůraznil, že aby Ukrajina mohla zasednout k jednacímu stolu, musí se stát „neutrální zemí“ mimo vojenské bloky a nejadernou – protože má největší jadernou elektrárnu v Evropě (!).

„Ukrajinská vojska se musí zcela stáhnout z celého území Doněcké a Luganské lidové republiky a z Hersonské a Záporožské oblasti (anektovaných na papíře – pozn. red.) Pak budou možná jednání (o míru),“ řekl kremelský vůdce.

V reakci na to americký ministr obrany Lloyd Austin v pátek prohlásil, že Vladimir Putin není schopen klást Ukrajině podmínky pro ukončení války.

„Při této nespravedlivé a nevyprovokované invazi nechal zranit a zabít několik set tisíc vojáků. Mohl by ji ukončit ještě dnes, kdyby se tak rozhodl. A my ho vyzýváme, aby tak učinil a opustil svrchované území Ukrajiny,“ řekl Austin.

Přesto Ukrajina dostala v Burgenstocku dobré zprávy. Zástupkyně amerického viceprezidenta Kamala Harrisová oznámila, že Ukrajině poskytne pomoc ve výši 1,5 miliardy dolarů, a to především na energetiku a řešení humanitárních problémů. Třetinu z těchto peněz – 5 miliard dolarů – tvoří dodatečné prostředky určené pro energetický sektor. Dalších 324 milionů dolarů pochází z dříve přislíbené finanční podpory a mělo by být určeno na opravu energetické infrastruktury. Zbytek peněz je určen na potravinovou pomoc, zdravotní služby, civilní přístřeší, vodu, sanitární a hygienické služby pro ukrajinské obyvatelstvo.

Prezident Joe Biden nebyl ve Švýcarsku v Burgenstocku přítomen, ale setkal se s Volodymyrem Zelenským na summitu G7 v Itálii, kde oba podepsali dvoustrannou bezpečnostní dohodu. Podle analytiků bylo toto rozhodnutí přijato v obavách, že pokud se do Bílého domu dostane nový vůdce, konkrétně republikán Donald Trump, podpora USA Ukrajině a zapojení jejich velkého spojence za Atlantikem do války v blízké budoucnosti výrazně poklesne.

Donald Trump v případě svého vítězství v letošních prezidentských volbách prohlásil, že by ukončil rusko-ukrajinskou válku. Republikánský vůdce usiluje o plán, podle něhož se NATO již nebude rozšiřovat na východ. Vzhledem k tomu, že USA čelí historickému nárůstu zahraničního dluhu, klesá počet vojáků a průmyslová základna zaostává za Ruskem a Čínou, je „radikální přeorientování“ NATO nevyhnutelné. Jinými slovy, vstup Ukrajiny a Gruzie do Severoatlantické aliance je do budoucna vyloučen. Donald Trump tvrdí, že je ochoten jednat s vůdcem Kremlu o tom, jak velká část ukrajinského území zůstane pod ruskou kontrolou, a také o tom, že donutí Ukrajinu vzdát se Krymu a Donbasu, které jsou v současnosti pod ruskou okupací.