Subscribe
V průběhu let prošel vztah mezi mladými lidmi a univerzitami několika proměnami. Před třiceti nebo čtyřiceti lety bylo vysokoškolské studium veřejností vnímáno jako cesta s omezeným přístupem; částečně z ekonomických důvodů, částečně proto, že vstup do světa práce měl jiná kritéria, takže v mnoha případech nemuselo být další vzdělávání nutné. Na druhou stranu se dnes zdá, že vlastnictví určitého titulu je důležitým prvkem pro vstup do pracovního prostředí. K tomu je třeba dodat, že univerzitní systém se zásadně změnil. Například v Itálii došlo po reformě univerzit, kterou nařídil dekret č. 270/2004, k rozdělení na bakalářský, tedy tříletý, a magisterský stupeň: ve skutečnosti byl zrušen jednooborový pětiletý stupeň, s výjimkou některých fakult, jako je právo, farmacie, architektura a lékařství. Kromě toho se značně rozšířila nabídka vzdělávání, a to i na základě potřeb trhu práce. Rozvoj digitálních profesí v posledních letech také znamenal, že se vzdělávací proces stal podrobnějším; současně se také výuka formovala tak, aby byla interaktivnější; vyučující tak museli objevovat nové světy a nové způsoby výuky. Vezměme také v úvahu výměnné programy, jako je Erasmus, které umožnily rozšíření obzorů: dívky a chlapci mohou vycestovat do jiných zemí, aby zvýšili své dovednosti s ohledem na předmět studia, ale také s ohledem na cizí jazyk a vztahy s vrstevníky z jiných kultur.
Tento předpoklad slouží k tomu, abychom si udělali představu o tom, jak složitý a měnící se je svět univerzit a jak se změnil přístup studentů k volbě pokračování jejich studia.
Univerzity: kritické faktory pro italské univerzity
XXIV. zpráva AlmaLaurea – italského meziuniverzitního konsorcia – o profilu a profesním postavení absolventů v roce 2022 zjistila u studentů ze 77 univerzit pozitivní hodnocení navštěvované univerzity, přičemž 88,8 % absolventů uvedlo, že byli spokojeni se vztahem s učiteli; 72,8 % potvrdilo, že by si znovu vybrali studium, které absolvovali. Za zmínku také stojí, že v žebříčku QS World University Rankings 2023 se mezi 1418 nejlepšími umístilo až 41 italských univerzit s velmi zajímavým skóre. Například Politecnico di Milano získala 139 bodů, Alma Mater Studiorum di Bologna 167 a La Sapienza di Roma 171.
Pouze na základě těchto údajů se zdá, že situace na italských univerzitách není příliš růžová. Uvažované ukazatele však nejsou jediné, které utvářejí vzdělávací dráhu, a nevracejí úplný obraz naší současné situace. Čísla zveřejněná ve zprávě Eurostatu v červnu loňského roku ukazují, že terciární vzdělávání v členských zemích EU postupuje kupředu. Je tu však jedno „nicméně“. Itálie má pouze 28 % absolventů vysokých škol, což je daleko od evropského průměru. Pro upřesnění: v některých státech, například v Irsku, je to až 62 %. Další faktor, který je třeba vzít v úvahu: více než polovina členských států zvýšila o 45 % podíl studentů ve věku 25-34 let, kteří dokončili terciární vzdělávání, což byl cíl, který si evropské společenství stanovilo do roku 2030. Pro pochopení velikosti rozdílu je třeba uvést následující čísla: absolventi v Itálii 20,1 %, absolventi v evropském průměru 32,8 %.
Pokud jde o srovnání s jinými státy, je třeba poznamenat, že Itálie má jedno z nejvyšších zdanění vysokých škol a navíc poskytuje ve srovnání s jinými zeměmi jedny z nejhorších zásahů v oblasti práva na studium v Evropě. Níže jsou uvedeny příklady ctnostných zásahů vlád: ve skandinávských zemích, kromě Norvergie, je studium bezplatné a jsou poskytovány pobídky, které mají mladým lidem přiblížit univerzitní svět.
Na závěr tohoto zamyšlení se podíváme na výsledky posledních přijímacích testů na lékařskou fakultu. Polovina studentů, kteří se testu zúčastnili, nedosáhla ani minimálního počtu bodů. Je tedy třeba se ptát proč. Co je třeba změnit?
Proč je rozdíl oproti ostatním zemím? Co je třeba změnit?
Abychom na tuto otázku odpověděli, musíme objasnit, že k tomu přispívá několik faktorů: investice, řízení sociálních dávek, ekonomické podmínky studentů, struktura univerzitního systému a další kulturně podmíněné prvky. Obáváme se, že i když máme velmi hodnotné univerzity, jejich potenciál zůstává nevyužit, což podkopává vztah mladých lidí k pokročilému vzdělávání. Podle údajů společnosti Almalaurea uvedených ve výše zmíněné zprávě mají absolventi vysokých škol větší šanci najít vhodnou pracovní pozici. Na druhou stranu dochází k postupnému odklonu od studia: roste fenomén NEET, současná finanční situace často neumožňuje rodinám zapsat děti na vysokou školu, nabídka vzdělávání není v některých případech jasně prezentována a mladí lidé, kteří čerstvě ukončili střední školu, se ocitají bezradní při důležitém rozhodování. Za těchto předpokladů se tedy ukazuje, že je nutné kompletní přepracování všech prvků, které vedou k takové nespokojenosti; je nutná zásadní věcná a konkrétní změna a seriózní diskuse.
The text was translated by an automatic system