Mladí lidé a vzdělávání, evropský stupeň: Tři iniciativy Evropské komise

Evropa se zaměřuje na mladé lidi, hledí do budoucnosti a vytváří pro ně cesty, které jim umožní hladký průběh a plno příležitostí. Závazek evropských institucí se v tomto smyslu týká zapojení dívek a mladých žen do světa politiky, a to jak po stránce sociální, tak po stránce odborné. V tomto konkrétním případě Evropská komise před několika týdny představila balíček opatření zaměřený na možnost evropského bakalářského titulu, který by připravil půdu „pro nový typ společného programu založeného na společném souboru kritérií dohodnutých na úrovni EU“, jak se zdůrazňuje ve sdělení institucí. Komise proto plánuje zahájit již v roce 2025 „evropské studijní projekty“ v rámci programu Erasmus+ (který může v období 2021-2027 počítat s rozpočtem 27 miliard EUR).

Tři evropské iniciativy týkající se diplomů

V září 2020 přišlo sdělení Komise o realizaci Evropského vzdělávacího prostoru, v němž se uvádí, že do roku 2025 budou přijata opatření k usnadnění realizace společných studijních programů vysokoškolskými aliancemi. Následující rok Rada sdělení schválila.

Balíček předložený na konci března loňského roku proto již oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie 2023 a je součástí pracovního programu Komise na rok 2024.

Plán na evropský diplom vychází ze šesti pilotních projektů programu Erasmus+, do nichž je zapojeno více než 140 vysokoškolských institucí v celé EU.

Program: tak výkonná moc definuje balíček opatření k vyrovnání stupňů. Jak Komise vysvětluje, jedná se o účel, který je definován jako výhodný pro studenty, ale nejen pro ně: jednak proto, že by usnadnil mobilitu mezi jednotlivými zeměmi, jednak proto, že by zjednodušil výběr pro zaměstnavatele a umožnil jim tak snadněji přijímat zaměstnance. Kromě toho by se tímto způsobem posílila konkurenceschopnost Evropy, pokud jde o poptávku na trhu práce, vysvětluje výkonný ředitel.

Balíček zahrnuje tři iniciativy, které analyzují a důrazně řeší všechny právní a administrativní překážky, které neumožňují zřizování konkurenceschopných společných studijních programů na bakalářské, magisterské nebo doktorské úrovni. Je však třeba zdůraznit, že uvedené iniciativy byly navrženy tak, aby plně respektovaly autonomii univerzit, jakož i pravomoci zemí EU a regionálních správ v oblasti vysokoškolského vzdělávání.

Záměr balíčku je tedy jasný: definovat síť, která bez překážek propojí ty, kdo se chystají získat titul nebo ho již získali, a zabránit tomu, aby byli ve svých rozhodnutích omezováni omezující byrokracií.

V tomto smyslu se první iniciativa balíčku týká realizace evropského diplomového plánu, který definuje konkrétní cestu spolupráce mezi zeměmi EU a odvětvím vysokoškolského vzdělávání, jak Komise jasně uvádí. Vzhledem k různorodosti evropských systémů vysokoškolského vzdělávání zvolí takzvaný postupný přístup se dvěma možnými vstupními body:

• Společným programům, které splňují navrhovaná evropská kritéria, se uděluje evropská přípravná značka. Spolu se společným diplomem obdrží studenti také certifikát European Diploma Label.
• Evropský diplom: tedy nový typ kvalifikace, který je schválen vnitrostátními právními předpisy, vydává jej společně několik univerzit nebo jimi zřízená společná právnická osoba a je automaticky uznáván.

Pokud jde o další dvě opatření, je třeba je upřesnit, ale obecně lze říci, že jedno z nich je zaměřeno na zlepšení procesů zajišťování kvality a automatické uznávání vysokoškolských kvalifikací a druhé na zatraktivnění a udržitelnost akademické kariéry.

V otázce kvality a automatického uznávání Komise prostřednictvím návrhu doporučení vyzývá členské státy a vysokoškolské instituce, aby zjednodušily a zlepšily své procesy a postupy zajišťování kvality. To se týká zejména podmínek nezbytných k zajištění odpovědnosti a důvěry a ke zlepšení výkonnosti samotných univerzit. Komise v oficiální zprávě dále vysvětluje, že doporučení by podpořilo inovativní pedagogické nabídky a umožnilo vysokoškolským institucím vytvářet nadnárodní programy certifikované kvality, které jsou automaticky uznávány v celé EU.

Cílem doporučení, které navrhla Rada, o atraktivnější a udržitelnější kariéře ve vysokoškolském vzdělávání je zajistit, aby se pracovníkům zapojeným do přeshraničních vzdělávacích aktivit – s využitím inovativních výukových metod – dostalo zaslouženého uznání a odměny. Stručně řečeno, jeho cílem je zajistit, aby všechny vnitrostátní systémy vysokoškolského vzdělávání řešily kritické otázky nerovnoměrného uznávání, které je spojeno s různými rolemi, jež mohou zaměstnanci zastávat. Jejím cílem je rovněž usnadnit a podpořit podporu nadnárodních vzdělávacích aktivit.

Podpora Komise a Schinasova slova: velká příležitost pro mladé lidi

Evropská komise však bude aktivně podporovat práci zemí EU na správném balení evropského diplomu. Mezi plánovanými opatřeními je laboratoř pro evropskou diplomovou politiku, která má být zřízena v roce 2025 a podporována programem Erasmus+ a jejímž cílem je zapojit členské státy a vysokoškolskou komunitu do vypracování pokynů pro evropský diplom.

Program přivítalo také Sdružení evropských univerzit, které se k němu vyjádřilo kladně, ale zároveň jasně uvedlo, že úspěch iniciativy „závisí především na tom, zda budou v celé Evropě zavedeny nástroje a prostředky související s již existujícími společnými programy“.

Během tiskové konference 27. března se novináři několikrát zajímali o proveditelnost této iniciativy a kladli konkrétní otázky místopředsedovi Evropské komise pro podporu evropského způsobu života Schinasovi a komisařce pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Ilianě Ivanovové. Bylo vyjádřeno několik obav, například ohledně možnosti, že se program stane elitářským, a to i proto, že studenti budou muset pro získání titulu studovat na univerzitách registrovaných alespoň ve dvou různých členských státech, ale na podporu této činnosti nebudou poskytnuty žádné další finanční prostředky.

Televizní kanál Euronews se do této problematiky ponořil hlouběji a položil si otázku, zda způsob, jakým je intervence strukturována, nevylučuje studenty z méně bohatého socioekonomického prostředí. „Na rozdíl od elitářské představy je program univerzitní a otevřený komukoli, kterékoli univerzitě z kteréhokoli členského státu,“ odpověděla Ivanová.

Mělo by se tedy jednat o inkluzivní snahu, která má sjednocovat, a ne zdůrazňovat sociální a kulturní rozdíly. V úvahu připadá také přístup k fondu Erasmus+, díky němuž budou mít podle Schinase studenti a studentky přístup k této možnosti. Možnost, ke které je třeba přistupovat s analýzou a daty v ruce: mladí lidé musí být vzděláváni právě proto, aby mohli plně vnímat možnosti, které by tento nový přístup mohl nabídnout.

Další kroky iniciativy

Během několika příštích měsíců, tedy ještě před koncem roku, projde balíček Radou Evropské unie a bude projednán v součinnosti s hlavními zúčastněnými stranami v odvětví vysokoškolského vzdělávání. Než se však byrokracie rozběhne, Komise, iniciátorka návrhu, srdečně vyzývá Radu, členské státy, univerzity, studenty, hospodářské a sociální partnery, aby se zamysleli nad tím, jak může evropský diplom přinést nová spojení a usnadnit pohyb a životní volby.