Moldavsko a Ukrajina oficiálně zahájily přístupová jednání

Ukrajina a Modovská republika oficiálně zahajují přístupová jednání s Evropskou unií v rekordně krátkém čase po podání žádostí. Za necelé dva roky se oběma zemím podařilo dokončit složité procedury pro tuto fázi, zatímco Turecko čekalo na dokončení jednání více než 20 let a ostatní země západního Balkánu klepaly na dveře EU celá desetiletí a čekaly na pozvání ke vstupu.

Rozhodnutí vedoucích představitelů EU na posledním summitu EU o dvou sousedních státech Ruské federace není v souvislosti s pokračující hrozbou Moskvy pro EU překvapením. Bylo to však překvapivé v kontextu ostrého odporu Maďarska, které hrozilo, že pozvání Ukrajiny k zahájení jednání zablokuje s využitím práva veta. Maďarsko je i nadále proti členství Ukrajiny v EU, ale rozhodnutí bylo přijato v nepřítomnosti maďarského premiéra Viktora Orbána.

Přístupová jednání Moldavska – bublina kyslíku pro Maiu Sanduovou

Prezidenti Ukrajiny a Moldavska reagovali po oficiálním oznámení ve stejném tónu.

„Před dvěma lety si nikdo nedokázal představit, že Evropská komise v roce 2023 navrhne zahájení přístupových jednání s Moldavskem. Dnešní úspěch je zásluhou celé společnosti (…) Jsme Evropané a to uznává celá EU,“ napsala Maia Sanduová na Facebooku.

„Vítězství Ukrajiny. Vítězství pro celou Evropu. Vítězství, které nás motivuje, inspiruje a posiluje,“ napsal Zelenskij na X.

Pro stranu Maia Sandu – Stranu akce a solidarity – by toto rozhodnutí mohlo být záchranným lanem, které potřebovala po drtivé porážce v listopadových komunálních volbách, kdy nezískala žádné křeslo starosty v 11 obcích v zemi.

Vedoucí představitelé Evropské unie se 14. prosince dohodli na formálním zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou poté, co maďarský premiér Viktor Orbán několik týdnů sliboval, že je bude blokovat. Proto bylo rozhodnutí, které by vyžadovalo jednomyslnost, překvapivé. Aby se tak stalo, navrhl německý kancléř Olaf Scholz, aby budapešťský lídr opustil místnost. Podle serveru Politico německá kancléřka zhruba tři hodiny poté, co jednání uvázla na mrtvém bodě, údajně navrhla maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že si může vzít kávu a vypít ji jinde.

Na druhou stranu francouzský prezident Emmanuel Macron později uvedl, že myšlenka odchodu maďarského premiéra Viktora Orbána ze schůzky lídrů EU v době rozhodujícího hlasování o Ukrajině a Moldavsku byla kolektivním úsilím, píše stejný server Politico. Jinými slovy, „přestávka na kávu“, která zachránila den, byla celou dobu plánovaná.

Emmanuel Macron uvedl, že před summitem jednal s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, italským premiérem Georgiem Melonim a kancléřem Olafem Scholzem, jakož i s „dalšími lídry, včetně nizozemského premiéra Marka Rutteho“, aby našli cestu vpřed bez Viktora Orbána. Celkově je toto rozhodnutí skutečně historické a pro důvěryhodnost Unie zásadní, jak uvedl šéf Evropské rady.

EU potřebuje reformu, aby přijala Ukrajinu

EU zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskou republikou, Gruzii bude udělen status kandidátské země a Bosna a Hercegovina bude pátou ze šesti zemí západního Balkánu, která zahájí přístupová jednání s EU.

„Toto rozhodnutí je obzvláště důležité pro důvěryhodnost Unie,“ řekl Charles Michel po summitu EU.

Ukončení těchto jednání však bude trvat mnoho let, během nichž bude muset EU projít reformním procesem, varuje nizozemský premiér Mark Rutte. Podle něj se EU musí reformovat, aby byla schopna přijmout velkou, válkou zmítanou zemi, jako je Ukrajina s více než 40 miliony obyvatel. Podle Rutteho je třeba „od základu změnit nejen rozhodovací mechanismy, ale i samotný rozpočet EU“. Je to tentýž Mark Rutte, který před nedávnem vyzval Brusel, aby si utáhl opasek a přestal požadovat další příspěvky do víceletého rozpočtu.

Nepřekvapí, že reakce Moskvy přišla poměrně pozdě, až den po oznámení, kdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sdělil, že „to destabilizuje EU“. Proruský proud v Kišiněvě zároveň hlasem bývalého prezidenta Igora Dodona vzkázal, že rozhodnutí je „předem“ a není důsledkem úspěchů proevropské vlády a prezidenta Maiy Sandua, ale „poměrně složitého geopolitického kontextu“.

Ukrajina a Moldavsko požádaly o členství krátce po vypuknutí války a v červnu 2022 jim byl udělen status kandidátské země EU. V dubnu 2023 Evropský parlament vyzval k zahájení přístupových jednání do konce letošního roku, pokud Moldavsko splní devět milníků, které Evropská komise označila za nezbytné pro jejich dokončení. Zahájení vyjednávacího procesu však neznamená, že bude dokončen, a není stanovena žádná lhůta, do které by měly být vyjednávající země do EU přijaty.

Podle rumunského europoslance Siegfrieda Mureșana, předsedy delegace v parlamentním výboru pro přidružení EU-Moldavsko, by cílem této země mělo být zahájení jednání před volbami do Evropského parlamentu v první polovině letošního roku. Rumunský europoslanec navrhl březen jako časový rámec s tím, že jednání začnou nejprve na politické úrovni a poté budou pokračovat na úrovni technických expertů.

Kromě politického rozhodnutí zahájit jednání je však třeba učinit i další mezikroky. Aby mohla Moldavská republika skutečně zahájit jednání s EU, musí mít Evropská komise mandát k jednání o budoucí přístupové smlouvě a poté tento mandát připravit a předložit členským státům EU k přijetí. Druhým velmi důležitým prvkem je příprava mezivládní konference mezi Moldavskem a Evropskou unií.

Maďarsko chce na podporu vstupu Ukrajiny do EU uvolnit „všechny prostředky EU“, nikoliv polovinu nebo čtvrtinu.

Budapešťský lídr zároveň varuje, že v případě potřeby by Maďarsko mohlo zastavit proces přistoupení Ukrajiny k EU. Viktor Orbán se díky svým bludům důsledně staví proti vstupu Ukrajiny do EU a využívá svého odporu k tomu, aby byly odblokovány finanční prostředky EU, které by do země směřovaly. Orbán tvrdí, že Brusel učinil „špatné rozhodnutí“, když se rozhodl zahájit přístupové rozhovory s Kyjevem, a otevřeně prohlásil, že pokud EU bude chtít změnit svůj současný rozpočet, bude to pro Maďarsko „skvělá příležitost říci, že by mělo dostat peníze, na které má nárok“. V rozhovoru v Bruselu Orbán řekl, že Maďarsko může „tento proces později zastavit“, a dodal, že konečné rozhodnutí o přistoupení Ukrajiny k EU přijme maďarský parlament. Orbán také vyzval k tomu, aby byly Maďarsku poskytnuty „všechny evropské fondy“, a ne „polovina nebo čtvrtina“, z nichž miliardy eur zůstávají zablokovány, a to ještě předtím, než se rozhodne, zda zruší veto nové finanční pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard eur.

„Vždycky jsem říkal, že pokud bychom provedli změnu rozpočtu EU (…), Maďarsko by využilo příležitosti a jasně si řeklo o to, co si zaslouží. Ne polovinu, ne čtvrtinu, ale všechno,“ zdůraznil nacionalistický vůdce v rozhovoru pro maďarský státní rozhlas.

Ve stejném rozhovoru budapešťský lídr upozornil, že Maďarsko nemá zájem na tom, aby si Evropská unie brala půjčky na financování finanční pomoci, kterou poskytuje Ukrajině.

„Jednou jsme udělali výjimku a ta se nepovedla. Ne všichni se k těmto penězům mohli dostat stejným způsobem. To by se už nemělo opakovat,“ řekl Vickotr Orban s odkazem na společné půjčky na financování obnovy po pandemii.“

Foto: pickpik.com