Subscribe
Evropská unie urychluje proces finanční integrace vytvořením Unie úspor a investic (SIU), kterou Evropská komise představila 19. března v Bruselu.
Cílem tohoto nového rámce je centralizovat kontrolu nad velkými správci aktiv, odstranit překážky přeshraničních investic a zvýšit produktivitu úspor. Jedním z hlavních cílů SIU je posílit dohled nad finančními trhy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) se zdá být nejvhodnějším kandidátem na převzetí tohoto úkolu. Přechod k jednotnému dohledu však bude postupný. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 předloží Evropská komise návrh na převedení některých pravomocí z vnitrostátních orgánů na evropskou úroveň. Toto opatření se bude týkat zejména správců aktiv s významnou přeshraniční přítomností, které je obtížné kontrolovat pouze orgány jednoho státu. Tento přístup připomíná model, který již byl přijat pro bankovní dohled s cílem zajistit rovné zacházení s účastníky trhu.
Současná roztříštěnost evropského trhu brání růstu společností působících ve více členských státech. Z tohoto důvodu druhý pilíř SIU stanoví odstranění regulačních a dohledových překážek, a tím usnadňuje přeshraniční finanční operace. To by zlepšilo synergie mezi evropskými společnostmi a posílilo jejich globální konkurenceschopnost. Souběžně se pracuje na bankovní unii, která je klíčovým prvkem pro vytvoření integrovanějšího a konkurenceschopnějšího úvěrového sektoru. Silnější a jednotnější bankovní systém by zlepšil přístup podniků ke kapitálu a pomohl jim financovat inovace a expanzi. Jedním z hlavních problémů evropského finančního trhu je to, že podniky, zejména začínající podniky, mají potíže získat finanční prostředky, aniž by se uchýlily k financování ze zahraničí. K vyřešení tohoto problému se Komise snaží motivovat kapitálové investice penzijních fondů a pojišťoven se zvláštním zaměřením na sektor rizikového kapitálu. Tato stimulace soukromého kapitálu může podnikům poskytnout nezbytné zdroje pro růst a inovace. Jeden z nejdůležitějších aspektů SIU se týká optimalizace evropských úspor. V současné době je na bankovních účtech Evropanů uloženo přibližně 10 bilionů eur, což je obrovská částka, kterou by bylo možné lépe využít. Komise nemá v úmyslu nutit občany k investicím, ale chce část těchto úspor nasměrovat do evropských podniků, aby podpořila hospodářský růst a snížila závislost na vnějším kapitálu. K dosažení tohoto cíle Brusel zvažuje zavedení spořicích účtů s daňovými pobídkami, které mají drobným střadatelům usnadnit přístup na kapitálové trhy. Další oblast intervence se týká fondů penzijního připojištění s cílem vytvořit výnosnější a bezpečnější finanční nástroje, které by umožnily čelit výzvám spojeným s odchodem do důchodu a významnými životními událostmi. Podle odhadů Komise by tato opatření mohla evropským podnikům zaručit 470 miliard eur dodatečných finančních prostředků ročně.
Kromě finanční reformy Evropská komise představila ambiciózní plán na posílení společné obrany. Ursula von der Leyenová odhadla, že EU by mohla mobilizovat 800 miliard eur na evropské vyzbrojování s cílem zvýšit odstrašující účinek vůči Rusku. Podle komisaře Andriuse Kubiliuse „chceme-li se vyhnout válce, musíme na ni být připraveni“ a zdůraznil význam odpovídající vojenské přípravy do roku 2030. Součástí strategie je přijetí společného zadávání veřejných zakázek na vojenské dodávky, aby se snížila roztříštěnost mezi členskými státy a zajistila interoperabilita evropských zbraní. Kromě toho budou upřednostňovány společnosti z kontinentu, přičemž společnosti, jako je Leonardo, jsou uznávány jako lídři v obranném sektoru.
Vytvoření Unie úspor a investic je klíčovým krokem k finanční integraci EU. Posílení dohledu nad trhem, odstranění překážek pro investice a optimalizace evropských úspor mohou zvýšit konkurenceschopnost kontinentu v celosvětovém měřítku. Evropa se zároveň připravuje na bezpečnostní výzvy ambiciózním plánem přezbrojení, jehož cílem je posílit společnou obranu a snížit závislost na mimoevropských dodavatelích. Úspěch těchto iniciativ bude v příštích letech záviset na schopnosti EU najít rovnováhu mezi regulací, hospodářským růstem a mezinárodní bezpečností.
Alessandro Fiorentino