Náhorní Karabach: válka ve válce

Výsledek a dlouhý konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem

V současné globální situaci je zřejmé, že mezinárodní napětí roste a zprávy jsou plné konfliktů a sporů. Dvěma nejdiskutovanějšími tématy jsou ruská vojenská intervence na Ukrajině a izraelská reakce na útoky Hamásu. V evropském regionu jižního Kavkazu však existuje ještě jeden dlouhodobý konflikt, který trvá již více než třicet let. Konflikt se točí kolem oblasti Náhorního Karabachu, kterou si Ázerbájdžán i Arménie nárokují jako svou vlastní. Přes četné pokusy o řešení zůstává konflikt nevyřešen, což vede k humanitární krizi a nestabilitě v regionu.

Náhorní Karabach je region na jihu Malého Kavkazu a je důležitou součástí složité historie regionu. Pod ruskou a sovětskou nadvládou se oblast stala známou jako Náhorní Karabach, což je ruský výraz pro „hornatý Karabach“. Samotný název „Karabach“ perského a turkického původu se však dříve používal pro označení rovin mezi řekami Kura a Aras a přilehlého hornatého území. V dávných dobách obývali oblast Náhorního Karabachu mezi řekami Kurou a Arasem Kura-Araxové, národ, který je historiky kvůli nedostatku pramenů málo zdokumentován. Nejstarší zmínka o tomto území však pochází z nápisů Sardura II., krále Urartu (763-734 př. n. l.), kde je oblast nazývána Urtekhini.

Když se vrátíme k současným událostem, od 1. ledna 2024 se situace ještě více zkomplikovala. Paralelní stát Republika Arcach, který vytvořili Arméni v oblasti Náhorního Karabachu, aby vyhlásili nezávislost na Ázerbájdžánu, přestal existovat. To vedlo k nové vlně napětí v regionu, kdy se obě strany vzájemně obviňují z porušování dohody o příměří, která byla podepsána v roce 2020. Situace je velmi citlivá a jakýkoli chybný krok by mohl vést k rozsáhlé válce mezi oběma zeměmi.

Náhorní Karabach je oblast, která je již dlouho předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Oblast se nachází v Ázerbájdžánu, ale žije v ní významná arménská většina. Na počátku roku 2000 tvořili Arméni přibližně 94 % obyvatelstva. Náhorní Karabach je pod kontrolou Ázerbájdžánu od 20. let 20. století, kdy Stalin předal tento region Sovětské socialistické republice. Současně také předal oblast Nachčivanu s arménskou většinou Sovětské socialistické republice, čímž jim poskytl odbyt u Kaspického moře.

Po rozpadu Sovětského svazu však otázka Náhorního Karabachu nebyla nikdy zcela vyřešena, což vedlo k pokračujícímu konfliktu mezi Armény a Ázerbájdžánci. Obě strany se zapojily do vojenských operací ve snaze získat kontrolu nad územím. Náhorní Karabach je převážně hornatá a řídce osídlená oblast, kde žije něco přes 140 000 obyvatel a hustota zalidnění je 32 obyvatel na kilometr čtvereční.

Tato oblast, která je enklávou v Ázerbájdžánu, je obývána převážně etnickými Armény a její kontrola je pro Arménii zásadní pro znovuzískání suverenity nad svým územím. Na druhé straně Ázerbájdžán tvrdí, že oblast je nedílnou součástí jeho území a v případě ztráty by riskoval ztrátu kontroly nad Nachčivskou autonomní republikou, která má větší význam kvůli téměř půl milionu obyvatel a bohatým přírodním zdrojům, včetně bavlny a tabáku, a důležitým nerostům, jako je olovo.

Konflikt dále komplikuje zapojení vnějších mocností, přičemž Rusko často hraje roli moderátora, aby zabránilo eskalaci konfliktu. Rusko má zájem vyhnout se konfliktům v oblasti svého vlivu a má blízko k Íránu, další zemi, která není nakloněna Západu. Probíhající konflikt má na region značný dopad, způsobuje ztráty na životech a vysídlování obyvatelstva a navzdory četným pokusům o mírová jednání se řešení konfliktu stále nedaří nalézt.

Probíhající konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií je složitou záležitostí, která zahrnuje více faktorů. Jedním z klíčových faktorů jsou alianční hry, které se odehrávají v zákulisí tohoto konfliktu. Ázerbájdžán je ekonomicky a vojensky podporován Tureckem, které je členem NATO. Na druhé straně je Arménie vyzbrojována Ruskem. To značně zkomplikovalo situaci a zvýšilo intenzitu konfliktu.

Nezanedbatelné je i zapojení dalších zemí do tohoto konfliktu. Je známo, že Izrael podporuje ázerbájdžánskou věc, zatímco Írán podporuje arménskou. Tato podpora je dána především protiíránskými a protiamerickými náladami. Tato složitá síť spojenectví situaci ještě více zkomplikovala a ztížila její řešení.

Střety, k nimž došlo na podzim roku 2020, byly považovány za plnohodnotnou válku a vyžádaly si přes 6 000 mrtvých mezi ozbrojenými silami a více než 150 civilních obětí. Kromě toho konflikt vedl k vysídlení 100 000 Arménů a 40 000 Ázerbájdžánců. Tato čísla jsou alarmující a mají značný dopad na obyvatelstvo v regionu, kde vyvolávají všeobecný strach, úzkost a trauma. Konflikt nevykazuje známky brzkého ukončení a jeho dopad na obyvatele regionu bude pravděpodobně citelný ještě dlouho.

V září 2023 zahájil Ázerbájdžán ofenzivu, která trvala pouhý den a skončila velkým turecko-ázerbájdžánským vítězstvím. To vedlo k definitivnímu odchodu Arménů, takže Náhorní Karabach je dnes jakýmsi regionem duchů.

Tuto sérii střetů lze snadno zařadit do dlouhého boje mezi Turky a Armény, který začal genocidou arménského obyvatelstva, kterou Osmanská říše prováděla v letech 1915-1916 a která si podle dobových údajů vyžádala přes jeden a půl milionu obětí. Tehdejší sultán Muhammad V. vydal zákon, který stanovil deportaci Arménů, a to vše v atmosféře náboženského fanatismu (Arméni patřili k několika málo křesťanským obyvatelům v oblasti) a nacionalismu, prosazovaného mladoturky, mezi nimiž se objeví Atatürk a dá život dnešnímu Turecku.

Z tohoto dramatického období se Arménie zřejmě stane zarytým nepřítelem Turecka a v Rusku najde skvělého spojence, který bude mít zájem zasáhnout Erdogana a Turecko protiamerickým způsobem.

V ozbrojeném konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach utrpěly arménské síly doposud několik drtivých porážek. Ázerbájdžán tak nyní kontroluje dva regiony, což má vážné hospodářské důsledky. HDP Ázerbájdžánu na obyvatele činí 17 500 dolarů, a to díky těžbě ropy v Kaspickém moři. Díky tomu má tato země značnou výhodu oproti Arménii, jejíž HDP na obyvatele činí pouze 9 500 dolarů, což svědčí o velmi chudé a složité ekonomice. Arménie se navíc musela vypořádat s vysídlením dalších 100 000 občanů, kteří byli vyhnáni z Náhorního Karabachu, což ještě zhoršilo již tak náročnou situaci. Země se potýká s problémy při zajišťování základních potřeb pro své obyvatele, včetně potravin, přístřeší a zdravotní péče. Konflikt způsobil oběma zemím značné hospodářské a sociální problémy. Situace v Arménii je však obzvláště tíživá a zemi čeká dlouhá cesta k obnově.

Situace je neuvěřitelně složitá a hraje v ní roli více faktorů. Je pevně sevřena v rukou mezinárodních mocenských her, v nichž různé národy uplatňují svůj vliv a soupeří o kontrolu. Kromě toho se tito lidé potýkají s mnoha historickými a společenskými problémy, které jen prohloubily jejich současný krizový stav.