Subscribe
Evropský parlament definitivně schválil první právní předpis Evropské unie pro boj proti genderově podmíněnému násilí. Jedná se o historický krok k tomu, aby se členské státy prostřednictvím evropských institucí sjednotily a společně čelily smutnému fenoménu násilí na ženách, překonaly jakékoli propagandistické či ideologické překážky a poskytly jasnou a rozhodnou odpověď na všechny formy násilí na ženách, jako je znásilnění nebo pronásledování. Bylo také přidáno několik důležitých novinek, které zcela mění právní rámec pro obhajobu obětí genderově podmíněného násilí. Směrnice, která byla minulý týden přijata 522 hlasy pro, 27 proti a 72 se zdrželo hlasování, vstoupí v platnost 20 dní po svém zveřejnění a členské státy EU budou mít tři roky na její transpozici a implementaci.
Co stanoví zákon
Jak již bylo oznámeno dříve, nové právní předpisy obsahují důležité novinky týkající se definice nových trestných činů: mrzačení ženských pohlavních orgánů, nuceného manželství, nedobrovolné výměny intimních nebo zmanipulovaných materiálů, pronásledování online, obtěžování online a podněcování k nenávisti nebo násilí online. V oblasti trestního práva pak budou stanovena společná pravidla pro všechny členské státy pro definici trestných činů a jejich sankcí. Pokud jde o nucené sňatky, předpokládá se, že budou mít extrateritoriální působnost, tj. že budou trestné i v případě, že k nim dojde v jiné zemi, než je země bydliště. Kromě toho byly zahrnuty další přitěžující okolnosti, za které hrozí přísnější tresty, jako jsou trestné činy spáchané na veřejných činitelích nebo slabých osobách, na novinářích nebo obráncích lidských práv, nebo dokonce trestné činy spáchané s úmyslem diskriminovat oběti na základě jejich pohlaví, sexuální orientace, etnického původu, náboženství, sociálního původu, politického přesvědčení nebo za účelem obnovení „cti“ poškozených. V právní oblasti je proto nutné zajistit, aby oběti měly snazší a rychlejší přístup ke spravedlnosti, a odstranit tak všechny překážky, které ženám brání v tom, aby se přihlásily: například poskytnutím online prostředků k podání stížnosti. Obětem mladším 18 let bude muset být rovněž poskytnuta odborná pomoc, a pokud se násilí dopustí rodič nebo zákonný zástupce, budou muset státy zajistit ochranu bezpečnosti oběti. Linky pomoci musí být obětem k dispozici nepřetržitě, aby jim poskytly podporu a informace, a státy musí poskytovat bezplatná a funkční telefonní čísla proti násilí 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
Úloha evropské pravice
V případě znásilnění se od členských států očekává, že přijmou preventivní opatření ke zvýšení informovanosti a potírání stereotypů, které vedou k páchání trestné činnosti. Iniciativy, jako jsou osvětové kampaně, by skutečně mohly vzdělávat v oblasti rovnosti žen a mužů a respektu k nim. Otázka znásilnění se však neobešla bez kontroverzí: některé země by rády do textu zahrnuly znásilnění a učinily z něj „komunitní“ trestný čin. Tyto země však vždy zůstávaly v menšinovém postavení a musely ustoupit vůli většiny, která se rozhodla řídit se pokyny právní služby Rady, pro kterou by znásilnění místo toho bylo ve výlučné pravomoci vnitrostátních právních předpisů každého členského státu. I bez definice znásilnění jsou nové právní předpisy přijaté Evropským parlamentem v každém případě velmi důležitým krokem vpřed v boji proti domácímu a genderově podmíněnému násilí. Zejména díky příspěvku evropské pravice se podařilo zabránit tomu, aby do konečného textu pronikly odkazy na genderové teorie a tendence proti životu, které se zabývají ideologickými otázkami vzdálenými jádru problému, jako jsou potraty. Závěrem lze říci, že i přes některé nedostatky je konečný text silným signálem jednoty v boji proti násilí na ženách.