fbpx

Návrat archeologického pokladu do Itálie: Dědictví za 80 milionů eur

Kultura - 7 června, 2024

Starověký poklad, který byl výsledkem nelegálních operací, se dostal do Spojených států a nyní se konečně dostal domů, do Itálie.

Jedná se o sbírku nevyčíslitelné archeologické hodnoty, jejíž odhad se pohybuje kolem 80 milionů eur. Tento vzácný poklad, který tvoří mince, starověké zbraně, bronzové sošky a terakotové figurky, pokrývá rozsáhlé časové období od roku 800 př. n. l. až do 4. století. Její původ se rozkládá v různých italských regionech: V těchto regionech: Kampánie, Kalábrie, Apulie, Sicílie a Lazio.

Příběh toho, jak se tento poklad dostal do Spojených států, je složitý a pestrý. Mnoho artefaktů bylo ukradeno z hrobek a archeologických nalezišť při nelegálních vykopávkách. Jiná díla skončila v soukromých sbírkách, často zakoupených neznalými sběrateli, kteří byli přesvědčeni o jejich legálním původu. Tyto postupy připravily Itálii nejen o samotné artefakty, ale také o historický a kulturní kontext, který představují, čímž se ztratily cenné archeologické informace.

Nalezení tohoto pokladu bylo možné díky spolupráci italských a amerických orgánů činných v trestním řízení. Zásadní roli při vyšetřování sehráli karabiniéři pro ochranu kulturního dědictví, kteří spolupracovali se systémem Swoods (Stolen Works of Art Detection System), založeným na umělé inteligenci. Tento inovativní nástroj, který je aktivní od roku 2023, má zásadní význam pro identifikaci a navrácení odcizených uměleckých děl.

Aplikace umělé inteligence v oblasti obnovy uměleckých děl představuje významný krok vpřed. Swoods je totiž program, který využívá pokročilé algoritmy k analýze a identifikaci ukradených uměleckých děl. Sběr a analýzu dat zajišťovalo oddělení pro obchodování s uměním (ATU) v kanceláři manhattanského okresního prokurátora Matthewa Bogdanose. Díky tomuto technologickému přístupu se úřadům podařilo vypátrat a zabavit řadu ukradených uměleckých děl a vrátit je jejich právoplatným majitelům.

Proces navrácení pokladu do Itálie byl dlouhý a složitý, ale nakonec bylo dosaženo nejspravedlivějšího a nejsprávnějšího rozhodnutí. Tento úspěch je důležitým signálem v boji proti nedovolenému obchodování s kulturními statky. „Když je artefakt vyjmut z tajné hrobky, nikdy není katalogizován,“ vysvětlil velitel Francesco Gargaro pro CNN. „To znamená, že kromě samotného předmětu je ukraden i jeho historický kontext. Archeologové tak přicházejí o cenné informace.“

Mezi nejcennější kousky navráceného pokladu patří bronzová soška vyrobená umbrijským kmenem, která se dochovala v neuvěřitelně dobrém stavu. Nachází se zde také několik bronzových hlav, vyrobených asi před 2400 lety, a mozaiková podlaha zobrazující mýtus o Orfeovi, pocházející ze 3. nebo 4. století našeho letopočtu. Tyto artefakty mají nejen významnou ekonomickou hodnotu, ale jsou také svědky dávných kultur a civilizací a umožňují nahlédnout do života a umění minulých epoch.

Význam této obnovy přesahuje pouhý fyzický návrat děl. Představuje vítězství v oblasti ochrany kulturního a historického dědictví a ukazuje, jak lze mezinárodní spoluprací a využitím moderních technologií účinně bojovat proti nedovolenému obchodování s kulturními statky. „Zabránit rabování přímo u zdroje je velmi obtížné,“ řekl Bogdanos. „Téměř vždy to dělají lidé, kteří danou oblast dobře znají. V určitém okamžiku se však obchod dostane do kanálů obchodníků s uměním. Tam je můžeme zachytit.“

Manhattanská ATU sehrála klíčovou roli při vyzvednutí více než tisíce artefaktů z 27 různých zemí. Z nich 278 bylo italského původu, 307 indického, 133 pákistánského, 16 egyptského a 55 řeckého. To ukazuje na rozsah problému nedovoleného obchodování s uměleckými díly a na význam globálního a koordinovaného přístupu k jeho potírání.

Jedná se o hmatatelný příklad toho, jak může technologie v kombinaci s mezinárodní spoluprací hrát zásadní roli při ochraně našeho kulturního dědictví. Tato událost je připomínkou potřeby neustálé ostražitosti a společného úsilí o zachování a ochranu pokladů minulosti pro budoucí generace.

 

Alessandro Fiorentino