Návrat Irska ke zkapalněnému zemnímu plynu (LNG)

Politický vztah Irska ke zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) je opět v centru politické a hospodářské debaty o tom, jak nejlépe dosáhnout energetické bezpečnosti a nezávislosti.

Toto rozhodnutí navazuje na březnové rozhodnutí irského kabinetu schválit první irské plovoucí skladovací zařízení na znovuzplynování a zkapalněný zemní plyn s investiční hodnotou 300 milionů eur. Terminál bude fungovat jako nouzová zásoba plynu pod vedením státu. Význam tohoto kroku nelze přeceňovat. Jedna z analýz, provedená v souvislosti s obavami vyjádřenými v rámci přezkumu bezpečnosti dodávek, pokud jde o závislost Irska na dovozu zemního plynu z Velké Británie plynovody, zdůraznila následující. Irsko je jednou ze zemí s největší závislostí na dovozu energie v EU, přičemž 71 % všech dodávek zemního plynu se dováží dvěma propojovacími plynovody z Velké Británie.

Širší politická reakce na schválení vlády byla rozhodně smíšená, přičemž hlavní levicové strany se stavěly odmítavě, zatímco hlavní vládní strany Fianna Fáil a Fine Gael spolu s početnou skupinou nezávislých nezařazených poslanců ji plně podporovaly.

Toto rozhodnutí představuje zásadní odklon od politiky, kterou přijala předchozí vláda, v níž byly zastoupeny strany Fianna Fáil a Fine Gael, ale především také Strana zelených.

Irská zelená strana však byla po volbách v roce 2024 téměř úplně zlikvidována, když počet jejích poslanců klesl z 12 na 11 a po prodlouženém sčítání hlasů byl zvolen pouze její lídr Roderic O’Gorman.

Naproti tomu Fianna Fáil a Fine Gael se vrátily se zdravými 86 hlasy, což je jen o málo méně než celková většina. Je zřejmé, že to oběma stranám dodalo odvahu opustit politiku, kterou sice dříve upřednostňovali zelení, ale která byla silně kritizována těmi, kdo se snažili zajistit větší míru energetické nezávislosti, která by nespoléhala výhradně na obnovitelné zdroje.

Obnovené zaměření na infrastrukturu LNG se také shoduje s širšími evropskými iniciativami zaměřenými na diverzifikaci zdrojů energie po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Země jako Německo a Polsko urychlily investice do terminálů LNG, aby snížily geopolitickou zranitelnost, což naznačuje, že změna politiky Irska je v souladu s širší strategickou změnou pozice EU v oblasti energetické bezpečnosti.

Reakce ekologických organizací, jako jsou Přátelé Země, byla rychlá a předvídatelně odsuzující; tento postoj je v souladu s jejich dlouhodobým odporem k rozšiřování infrastruktury LNG a schvalování vývozu kvůli tomu, co považují za dopady na životní prostředí a klima.

Předchozí irské vlády však vyjádřily LNG silnou podporu jako jednomu z prvků snahy země o diverzifikaci dodávek energie. To následovalo po zjištění, že domácí ložiska zemního plynu, jako jsou ta v Kinsale, začnou časem upadat.

Před více než dvaceti lety předložila společnost Shannon LNG Ltd. projekt Shannon LNG, který počítá s výstavbou terminálu na dovoz LNG v ústí řeky Shannon v hrabství Kerry v hodnotě 650 milionů eur.

Prvotní plánování pak začalo v polovině roku 2000 za široké podpory projektu jako strategického infrastrukturního projektu pro zvýšení energetické bezpečnosti. Projekt byl následně irským plánovacím úřadem An Bord Pleanála označen jako „strategický rozvoj infrastruktury“, což mu umožnilo obejít místní plánovací procesy a předložit jej přímo národní plánovací radě.

V rámci irských debat o této otázce se objevily také návrhy, že by stát mohl využít volné skladovací kapacity LNG ve Spojeném království pro skladování LNG pro vlastní potřebu Irska. Tvrdilo se, že by to nejen mohlo přinést výhody nouzového skladování plynu s ohledem na budoucnost a/nebo zálohování přímého přístupu k nouzovému LNG, ale také by to státu poskytlo čas na přechod na systém plně využívající obnovitelné zdroje, který by dosáhl energetické bezpečnosti a zároveň snížil dopad na klima.

Tyto argumenty však ztratily politickou váhu a od roku 2008 se začala sjednocovat kampaň zaměřená na dopad dovozu LNG na životní prostředí, která silně zdůrazňovala jeho souvislost s frakovaným plynem, což vedlo k určité politické opatrnosti ohledně dalšího postupu.

Tato otázka a obavy se v roce 2011 staly poněkud diskutabilními kvůli hlubokým ekonomickým jizvám způsobeným hospodářským krachem. Projekt však zůstal na seznamu projektů společného zájmu EU (PCI), což svědčí o podpoře infrastruktury LNG na evropské úrovni. Z vnitrostátního hlediska to znamenalo, že Irsko bude muset i nadále téměř zcela spoléhat na dovoz plynu prostřednictvím britských propojovacích vedení.

V roce 2016 se návrh na rozvoj infrastruktury LNG stal terčem velké politické kritiky ze strany skupin klimatických kampaní v Irsku i na mezinárodní úrovni.

Důvodem byly především kampaně proti těžbě štěpného plynu, které byly mimořádně úspěšné při spojování metod a výsledků těžby štěpného plynu s negativními dopady na životní prostředí a veřejné zdraví, jako jsou úniky metanu a znečištění podzemních vod. Pařížská dohoda přijatá v roce 2015 rovněž kladla zvláštní důraz na frakovaný plyn a zkapalněný zemní plyn jako na jednoho z hlavních přispěvatelů k emisím skleníkových plynů.

Tento vývoj vedl k zásadním politickým změnám a po dobu vlády Zelených, Fianna Fail a Fine Gael v letech 2020-2024 byla politická vůle usilovat o LNG, měď a početní závislost obou větších stran na Zelených zaručily, že terminál LNG byl téměř mrtvý. Irský vládní program zveřejněný v roce 2020 totiž jasně stanovil, že vláda nebude podporovat dovoz frakovaného plynu z jiných zemí, protože Irsko směřuje k uhlíkové neutralitě.

Tento postoj byl rovněž zakotven v politickém prohlášení o dovozu štěpeného plynu, které v květnu 2021 zveřejnilo irské ministerstvo životního prostředí, klimatu a komunikací.

Velká kampaň lobbistů z průmyslu a rostoucí nejistota na mezinárodním trhu s energií vedly vládu k zadání přezkumu bezpečnosti dodávek energie v irských systémech elektřiny a zemního plynu. Paradoxně ji vedl zelený ministr, který stál v čele ministerstva životního prostředí, klimatu a komunikací.

Přezkum nakonec navrhl dvě možnosti politiky jako součást rozsáhlého balíčku opatření, která by podle jeho závěrů zmírnila rizika pro bezpečnost dodávek energie v Irsku.

Dvě možnosti politiky byly následující:

– Možnost politiky č. 1: V rámci této možnosti politiky je soukromému sektoru umožněn rozvoj a provoz nové komerční plynárenské infrastruktury v Irsku. Typ nové plynárenské infrastruktury, která může být v rámci této možnosti vybudována, zahrnuje komerční zásobníky plynu a/nebo zařízení na dovoz LNG v Irsku.

– Možnost politiky č. 2: V rámci této možnosti politiky bude stát podporovat rozvoj strategické plynárenské infrastruktury v Irsku jako způsob zvýšení bezpečnosti dodávek energie. Prvek „strategický“ v této možnosti znamená, že vybudovaná plynová infrastruktura by se používala pouze jako prostředek k zamezení neuspokojené poptávky po energii v Irsku.

Irsko se nyní rozhodlo pro možnost, která je úzce spjata s možností politiky č. 2. Současný ministr životního prostředí Darragh O’Brien ji sice označil za dočasné opatření pro zajištění energetické bezpečnosti, ale v irských politických kruzích není pochyb o tom, že situace úplné závislosti země na dovozu plynu je prostě neudržitelná.

To a faktické vymazání Strany zelených, která se zasazovala o politiku proti LNG, zajistilo, že projekt bude navzdory fexkluzivní kritice pokračovat rychlým tempem a je nepravděpodobné, že by byl zvrácen.

To však neznamená, že schválení výstavby infrastruktury LNG nebude napadeno u irských soudů dobře financovanými a neúměrně vlivnými sítěmi ekologických a environmentálních nevládních organizací.