Subscribe
Ve dnech 7. až 9. června 2024 byli všichni evropští občané s volebním právem svoláni do svých volebních místností, aby zvolili složení některých evropských institucí na příštích pět let.
Jak je všem dobře známo, výsledky ukázaly jen málo novinek nebo lépe řečeno překvapení ve výsledcích, které mají za následek složení nového Evropského parlamentu. Zatímco Evropské lidové straně se podařilo získat pouze sedm europoslanců, socialisté a Evropští demokraté ztratili podporu a devět poslanců. Evropští konzervativci a reformisté naopak zvýšili počet hlasů, což znamenalo zvýšení počtu křesel v Evropském parlamentu o sedm. Liberálové z Obnovy Evropy naopak ztratili téměř 30 poslanců, což je podobný výsledek jako u Zelených, kteří přišli o 21 zástupců. Identita a demokracie se z 62 křesel v parlamentu dostaly na 58. A konečně, v sekci nezařazených poslanců je celkem 45 poslanců, což je daleko méně než 57 poslanců v minulém volebním období.
Tento scénář tedy na jedné straně ukazuje požadavky evropských občanů na nové směřování politik Unie. Více konzervatismu a více protekcionismu, což by jednou provždy zdůraznilo potřebu, aby se evropský průmysl i jeho trhy opět staly samostatnou třídou v globálním uspořádání. Na druhou stranu se zdá, že Evropská lidová strana nehodlá změnit historickou koalici, kterou udržuje s Evropskými sociálními demokraty a která vládne jak Komisi, tak i Evropskému parlamentu. Evropská unie, kolébka demokracie, však musí uznat, že se politické nálady evropských občanů mění, a proto musí z vlastní iniciativy otevřít možnost vyzkoušet vládní vzorce, které by odrážely sociální většinu, jež hlasovala minulý víkend v červnu.
Evropský parlament potřebuje k přijetí jakéhokoli rozhodnutí, včetně volby předsedy Evropské komise, což učiní během příštího zasedání 16., 17., 18. a 19. července, nadpoloviční většinu, která podpoří významný počet postojů evropské společnosti. Jinými slovy, ze 720 europoslanců bude příští kandidátka, respektive podle všech odhadů příští kandidátka, potřebovat alespoň 361 hlasů pro to, aby se stala novou předsedkyní Evropské komise.
V posledních dnech je na řadě populární Ursula Von der Layenová, která se snaží Zelené přemluvit, aby se stejně jako v předchozím volebním období zdrželi hlasování. Je však třeba upozornit, že by to přineslo jen další problémy pro normální kontinuitu příštích pěti legislativních let. Jinými slovy, snažit se přesvědčit skupinu, která ztratila 21 europoslanců, a vyhýbat se možnosti počítat s Evropskými konzervativci a reformisty, kteří jsou spolu s EPP jedinou skupinou, která výrazně zvýšila svůj podíl hlasů, by byla chyba, které by litovali všichni evropští občané.
Je však pravda, že dosáhnout aliance pravicových stran, které by do centra pozornosti stavěly péči o evropské občany, bezpečnost hranic a suverenitu každého státu, respektovaly evropskou konkurenceschopnost a společný trh a pro příští složení Evropské komise si nárokovaly pozici klíčových hráčů na geopolitickém poli, je zřejmě velmi obtížné. Tento závěr vyplývá přímo z počtu poslanců Evropského parlamentu a parlamentní aritmetiky, v níž se křesťanskodemokratickým a konzervativním frakcím nepodařilo dosáhnout 361 hlasů pro, které jsou, jak již bylo zmíněno, nutné k získání absolutní většiny.
Tyto otázky parlamentní matematiky by neměly mást budoucí kandidáty na předsednictví Komise, protože by udělali chybu, kdyby kromě EPP, která v předchozích volbách dosáhla pozitivních výsledků, vynechali jedinou sílu, protože by vynechali více než 10 % voličů Evropské unie.