Subscribe
Jen v září bylo ve švédských ulicích při střelbě a explozích, které mohou souviset s klanovou a gangsterskou kriminalitou, zabito 12 lidí. Násilí souvisí s tím, že země v posledních 20 letech přijala obrovské množství migrantů. Švédsko chce zpřísnit pravidla i v EU, aby tento vývoj zastavilo.
Švédská ministryně pro migraci Maria Malmer Stenergardová (M/ELS) byla letos v létě spokojená, když se Evropská rada pod jejím vedením dohodla na přísnější kontrole vnějších hranic a přísnějších pravidlech pro zacházení s žadateli o azyl v Unii.
Záměrem je tedy omezit možnosti hledání ochrany v Evropě a umožnit rychlé navrácení těch, kteří nemají důvody pro udělení azylu. Zda se podaří splnit cíl odradit migranty od hledání evropských hranic, se teprve uvidí.
Proti dohodě se postavily dvě země: Maďarsko a Polsko, zejména proto, že se nedomnívají, že by Evropa měla mít azylový systém. Čtyři země se z různých důvodů zdržely hlasování: Bulharsko, Malta, Litva a Slovensko.
Švédská ministryně pro migraci musela čelit kritice i na domácí půdě. Středopravicová vláda spolupracuje v parlamentu se Švédskými demokraty (ECR), kteří jsou skeptičtí k tomu, že migrační pakt je dostatečný k tomu, aby zabránil novým přílivům ekonomických migrantů.
Velká migrace způsobila vlnu násilí
V roce 2015 došlo k výraznému zvýšení pohybu uprchlíků a migrantů do Evropy. Na kontinent přišlo požádat o azyl 1,3 milionu lidí.
Nepřiměřeně velká část z nich se dostala až do Švédska. Až 20,4 procenta obyvatel Švédska se v roce 2022 narodilo v zahraničí. To lze srovnat s 2,6 % v Polsku, 10,5 % v Itálii, 12,6 % ve Francii a 18,0 % v Německu (zdroj Eurostat). Pokud k tomu připočteme osoby se zahraničním původem, definované jako osoby narozené v zahraničí nebo osoby, jejichž oba rodiče se narodili v zahraničí, činí tento podíl ve Švédsku 27 %.
Vysoký podíl obyvatel s cizím původem má za následek nárůst klanové a gangsterské kriminality. Policie je bezradná a neví, jak se vypořádat s hrubým kapitálem násilí, který tyto gangy mají. S věkem se také snižuje násilí. Policie nyní zatýká desetileté děti s automatickými zbraněmi. Jinými slovy, ve Švédsku jsou dětští vojáci, stejně jako v Africe.
Názory proti migraci sílí
Tento vývoj znamená, že stále více lidí ve Švédsku není spokojeno s omezením imigrace, ale chce, aby vláda deportovala více lidí a prováděla politiku návratové migrace. To znamená, že mnoho lidí vnímá migrační pakt EU jako zcela nedostatečný. Vnější hranice musí být uzavřeny.
Když britská konzervativní ministryně vnitra Suella Bravermanová ve svém projevu ve Washingtonu varovala před nekontrolovaným přistěhovalectvím jako existenční hrozbou pro Západ, vyjádřila tím to, co cítí i mnozí ve Švédsku. Úmluva OSN o uprchlících z roku 1951 je zastaralá a musí být přepracována. Podle ní je třeba pravidla výrazně zpřísnit.
Zde by EU měla lépe zachytit rizika plynoucí z nedostatečné regulace. Švédská vláda nyní zpřísňuje všechny vnitrostátní zákony tak, aby byly na nejpřísnější úrovni, kterou předpisy EU umožňují.
Blíže k vypořádání na podzim
Ministři členských států pro migraci doufají, že se na konci září dohodnou na posledních kouscích skládačky, aby mohli uzavřít nový pakt o migraci.
Jsou však tyto kompromisy dostatečné k tomu, aby zastavily nebezpečné a smrtící cesty migrantů na lodích přes Středozemní moře a zabránily zahlcení obcí a občanů velkým množstvím nelegálních migrantů, které země nedokážou zvládnout?
Budou vnější hranice EU uspokojivě monitorovány a bude azylové řízení na vnějších hranicích EU rychlé a návrat v případě odmítnutí důsledně uplatňován?
Evropská unie zde má historicky důležitý úkol – ukázat, že je třeba jednat, a přesvědčit evropské občany, že Unie je schopna přijímat tvrdá rozhodnutí.