![](https://www.theconservative.online/wp-content/uploads/2025/02/shutterstock_2359911531-640x360.jpg)
Existuje jen málo dokonalejších příkladů toho, jak neuvážený a nereálný je tlak na tzv. zelený přechod, než je selhání švédského výrobce baterií Northvolt, jehož skandál od loňského podzimu každým dnem narůstá.
Společnost, která měla být zachráncem Evropy před závislostí na čínských bateriích a posledním hřebíčkem do rakve spalovacího motoru, si nyní kope vlastní hrob zlovolnou žalobou proti svým věřitelům. Její kdysi početní zastánci z řad politiků a médií většinou mlčí.
Zelený startup, který nás všechny zachrání
Pro nezasvěcené připomeňme, že společnost Northvolt byla založena s ambicí stát se předním evropským výrobcem baterií a vsadit na úspěch trhu s elektrickými vozidly. Řada klíčových osobností, mezi nimiž byl i „zelený“ investor rizikového kapitálu Harald Mix, založila společnost jako předzvěst „nové průmyslové revoluce“ ve švédském Norrlandu, tedy v nejsevernějších oblastech země, která se v mnoha ohledech potýká s hospodářskými problémy. Sliby byly samozřejmě lákavé a velká část politického establishmentu se rychle přidala. Všeobecný optimismus a nadšení z ekologických technologií a přechodu od fosilních paliv, takzvané elektrifikace, nesly společnost Northvolt od jejího založení v roce 2017 až do roku 2024 hodně vody. Bonusem navíc bylo, že zbrusu nový výrobce baterií učiní Evropu a Západ nezávislými na bateriích čínské výroby, které přebíraly stále větší část trhu.
Politická a mediální přízeň se promítla do značných částek z veřejných zdrojů. Podle listu Dagens Industri z jara 2024 bylo společnosti Northvolt do té doby poskytnuto 88 miliard švédských korun (8 miliard eur) v různých formách státní podpory a velkorysých půjček. Evropská investiční banka přispěla v lednu 2024 spolu s mnoha dalšími veřejnými subjekty nejméně jednou miliardou eur. Vlády Německa a Kanady dotovaly založení společnosti Northvolt s továrnami na výrobu baterií ve svých zemích částkou jedné, resp. čtyř miliard eur. V Německu má Northvolt vazby na zájmy automobilového průmyslu, přičemž největším jednotlivým akcionářem společnosti je Volkswagen (22 %).
Kde se to všechno pro Northvolt zvrtlo, když se ve veřejné diskusi ozývaly téměř všechny silné hlasy v jeho prospěch?
Nebezpečné pracovní podmínky v továrně
O společnosti se začalo negativně psát ve švédských médiích v roce 2023, kdy došlo k několika smrtelným nehodám v její továrně ve městě Skellefteå na severu Švédska. Tehdy se objevily otázky ohledně dodržování švédských pracovních předpisů společností Northvolt a pozornost se zaměřila na převahu zahraničních pracovních migrantů v jejím závodě. Zahraniční stavební dodavatelé, kteří najímali nelegální migranty a obcházeli bezpečnostní předpisy, rozbili image morálně čistého zeleného startupu jako zdravého a odpovědného společenského pilíře. Jedním z prodejních argumentů pro švédskou veřejnost bylo vytvoření nových pracovních míst, které měla výroba baterií přinést. Nakonec se ukázalo, že se příliš spoléhá na levnější pracovní sílu z východní Evropy a Asie.
Přílišná závislost na čínské technologii výroby baterií, která vyžaduje čínskou pracovní sílu, rovněž zpochybňuje ambice společnosti vytvořit nezávislý evropský bateriový průmysl a představuje bezpečnostní riziko.
Odborové organizace, které jsou ve společnosti Northvolt zapojeny do dění, upozornily na podmínky v závodě ve Skellefteå. Odborový svaz elektrikářů přirovnal práci v továrně k „otroctví“. Místní mluvčí odborů stavebních dělníků kritizoval zelený projekt jako vstupní bránu do Švédska pro nelegální pracovní migranty.
Finanční krize narůstá
V roce 2024 začaly finanční problémy společnosti vážně znepokojovat její investory. Mnozí z věřitelů zjistili, že nemohou získat zpět své investice, protože výroba se sotva rozběhla. Podle deníku Dagens Industri splnila společnost Northvolt v dubnu 2024 pouhých 0,5 procenta své do té doby slíbené výrobní kapacity. Jedinou možností, která od té doby Northvoltu a jeho investorům zbývala, byla volná naděje, že se továrně podaří postavit na nohy s dostatečnou dlouhodobou podporou.
Důvěra však nadále kolísala a v září 2024 BMW zrušilo objednávku baterií v hodnotě 2 miliard eur, a to podle BMW kvůli obrovskému zpoždění v postupu továrny. BMW však dodnes zůstává, podobně jako Volkswagen, hlavním akcionářem společnosti Northvolt.
V důsledku dlouhé řady neúspěchů měla společnost Northvolt potíže se získáváním nových finančních prostředků na další provoz. Když se ambiciózní výrobce baterií přiblížil kritickému datu, opustil v listopadu pozici generálního ředitele společnosti její spoluzakladatel Peter Carlsson, který má zkušenosti ze společnosti Tesla – zda odstoupil z vlastní vůle, nebo byl odvolán, zůstává předmětem spekulací. Ve stejném měsíci Northvolt požádal o restrukturalizaci podle kapitoly 11 ve Spojených státech, přičemž využil své minimální aktivity v zemi, což mu umožnilo podat žádost u texaského soudu. Zatímco se společnost snažila zachránit svou hlavní část, některé její dceřiné společnosti, včetně jedné z nich, která byla vytvořena za účelem řízení rozšíření továrny ve Skellefteå, požádaly o vyhlášení úpadku ve Švédsku. Northvolt jako celek byl v červených číslech ve výši 64 miliard švédských korun, tedy 6 miliard eur.
Oběti společnosti Northvolt
Ačkoli to zpočátku připomínalo tragédii, boj společnosti Northvolt o přežití od tohoto okamžiku odhalil dravou stránku „zeleného kapitalismu“. Mnoho kritiky se sneslo na klíčové osoby v čele společnosti Northvolt, které, jak se ukázalo, prodaly své podíly ve společnosti těsně předtím, než se o její finanční krizi začalo všeobecně mluvit. Podle vyšetřování švédského listu Aftonbladet odešel bývalý generální ředitel Peter Carlsson z vedení společnosti Northvolt bohatší o 200 milionů švédských korun, tedy 20 milionů eur. Spekulace o tom, že zelený kolotoč je spiknutím, jehož cílem je obohatit několik vyvolených na úkor širší veřejnosti, jsou pochopitelné.
Toto odhalení bylo považováno za obzvláště závažné, protože akcionáři, kteří si koupili akcie v rámci zvláštního programu pro zaměstnance, kteří se stali prvními zaměstnanci, nesměli své akcie prodat, jakmile se finanční krize dostala na veřejnost – ačkoli podle podmínek programu to mohli udělat. Mnozí zaměstnanci Northvoltu se ocitli ve vleku společnosti, která se pomalu ocitala v úpadku.
Mezi veřejnými institucemi, které investovaly do společnosti Northvolt, jsou i penzijní fondy, které samozřejmě mají za cíl alokovat své investice tak, aby svým klientům přinášely dlouhodobý finanční výnos. Odhaduje se, že v důsledku pádu akcií společnosti Northvolt bylo zničeno až 9 miliard švédských korun (900 milionů eur) penzijních investic z kombinace státních a odborových penzijních fondů. Tehdejší sociálnědemokratická vláda, podporovaná Stranou zelených, je zapletena do toho, že změnila pravidla, podle nichž mohou státem vlastněné penzijní fondy investovat, aby usnadnila ekologičtější veřejné investice do společností, jako je Northvolt. Protiústavní, tvrdila současná vládní strana Umírnění v lednu 2025.
Největší sociální a ekonomickou škodu utrpěli v důsledku selhání společnosti Northvolt její švédští subdodavatelé, kteří nyní nemohou dostat zaplaceno za své služby. Výrobci speciálních technologií, stavební firmy a poskytovatelé životně důležitých i nepodstatných služeb pro Northvolt prozradili, že jim američtí právníci společnosti vyhrožují soudními spory, pokud nestáhnou své faktury. Společnost Northvolt v rozporu se švédským právem tvrdila, že restrukturalizace podle kapitoly 11 ve Spojených státech je chrání před nároky jiných stran. Nepřátelský postoj společnosti Northvolt a její odmítání dodat platby skutečným poskytovatelům švédské ekonomiky bylo komentátory přirovnáno k chování podobnému podvodu.
Jaká je budoucnost společnosti Northvolt?
Výše uvedený text nevystihuje celou tuto švédskou zelenou katastrofu. Zatímco se však skandály hromadí a elektrický sen dokončuje svou proměnu v noční můru, z politické strany panuje trapné ticho. Několik ministrů a dalších politiků na celostátní i místní úrovni dříve pělo na Northvolt chválu, nyní však panuje silná neochota převzít odpovědnost za promrhané veřejné zdroje, ztracené miliardy peněz daňových poplatníků a životy a podniky, které se postavily na hlavu.
K tomuto stavu nakonec vedla politická rozhodnutí, nikoli chyby naivních investorů. Neudržitelný Northvolt by se nikdy katastrofálně nenafoukl, nebýt politizace trhu, která podpořila růst zelené bubliny.