Subscribe
Problém smogu je v Evropě i nadále významnou hrozbou pro veřejné zdraví, přičemž se odhaduje, že na tuto formu znečištění ovzduší připadá 330 000 úmrtí ročně.
V reakci na tuto mimořádnou zdravotní situaci schválily orgány Evropské unie nedávno řadu opatření zaměřených na drastické snížení množství látek znečišťujících ovzduší s cílem chránit zdraví občanů a podporovat čistší a udržitelnější životní prostředí. Po intenzivních jednáních v Bruselu dosáhly vlády sedmadvaceti členských států a Evropský parlament historické dohody o nové směrnici, která stanoví přísnější limity pro jemné částice (PM2,5 a PM10) a oxid dusičitý (NO2), znečišťující látky známé svým negativním vlivem na lidské zdraví. Cílem této směrnice, která je součástí širšího balíčku „nulového znečištění“ předloženého Evropskou komisí v roce 2022, je drasticky snížit počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší, a to o 55 % do roku 2030.
Mezi hlavní ustanovení nové směrnice patří výrazné snížení ročních mezních hodnot pro jemné částice PM2,5 a oxid dusičitý NO2. Zejména roční mezní hodnoty se sníží o více než polovinu, a to z 25 na 10 mikrogramů na metr krychlový pro PM2,5 a ze 40 na 20 mikrogramů na metr krychlový pro NO2. To představuje důležitý krok k ochraně veřejného zdraví a snížení rizik spojených s dlouhodobou expozicí těmto znečišťujícím látkám.
Směrnice dále stanoví zavedení většího počtu míst pro odběr vzorků ovzduší ve městech, aby bylo možné přesněji sledovat a vyhodnocovat úroveň znečištění ovzduší a včas přijímat nápravná opatření. Cílem je zpřístupnit veřejnosti informace o kvalitě ovzduší a poskytnout jasné informace o příznacích spojených se smogovými špičkami a možných zdravotních rizicích. Dalším klíčovým prvkem směrnice je zavedení práva na odškodnění pro občany, kteří utrpěli újmu na zdraví v důsledku znečištění ovzduší. To znamená, že občané budou mít právo na odškodnění v případě, že vlády jednotlivých států poruší pravidla EU týkající se znečištění ovzduší, což zajistí větší odpovědnost a ochranu za škody způsobené znečištěním.
Politická dohoda však neopomíjí zavést některé flexibilní možnosti pro členské země, které by mohly požádat o prodloužení lhůty pro dosažení nových limitů do roku 2030, a to až o deset let. Tato možnost je podmíněna splněním zvláštních podmínek a mohla by být udělena pouze v případech, kdy dosažení nových úrovní znečištění vyžaduje podstatné změny ve stávající infrastruktuře, například výměnu zastaralých systémů vytápění domů. Směrnice také stanoví, že normy kvality ovzduší budou přezkoumány do roku 2030 a následně nejméně každých pět let, čímž se zajistí neustálé monitorování a pravidelná revize norem na základě nových vědeckých údajů a pokynů Světové zdravotnické organizace. Zdravotní péče. Schválení této nové směrnice představuje významný krok k vytvoření zdravějšího a udržitelnějšího životního prostředí v Evropě, ale bude nezbytné zajistit její účinné provádění a důsledné monitorování, aby se zajistilo dodržování nových limitů znečištění ovzduší a ochrana zdraví a pohody evropských občanů. To může vyžadovat značné investice do nových technologií a infrastruktury, jakož i přijetí cílených politik a pobídek na podporu přechodu na čistší a udržitelnější zdroje energie. Dále bude důležité aktivně zapojit občanskou společnost, ekologické organizace a soukromý sektor do procesu zavádění nových předpisů a přijímání udržitelnějších a ekologicky šetrnějších postupů. Zvyšování povědomí a vzdělávání veřejnosti bude klíčové pro podporu ekologičtějšího chování a přispěje k větší informovanosti o zdravotních rizicích spojených se znečištěním ovzduší.
Zásadní význam pak bude mít podpora výzkumu a vývoje inovativních řešení pro snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší, včetně například vývoje účinnějších technologií pro regulaci emisí, podpory udržitelné mobility a zavádění ekologicky šetrnějších zemědělských postupů.V neposlední řadě bude nezbytné neustále sledovat účinnost nových pravidel a v případě potřeby je upravovat na základě nových vědeckých údajů a dostupných osvědčených postupů, přičemž evropské instituce a vlády členských států se budou neustále zavazovat k zajištění ochrany veřejného zdraví a ochrany životního prostředí pro budoucí generace.
Boj proti smogu a znečištění ovzduší vyžaduje kolektivní a koordinovaný závazek na všech úrovních, od Evropské unie až po místní orgány a jednotlivé občany. Pouze díky integrovanému přístupu a spolupráci můžeme doufat, že vytvoříme čistší, bezpečnější a udržitelnější životní prostředí pro všechny.