Subscribe
Význam ochrany osobních údajů je v centru pozornosti evropských politik a 15. ledna 2024 zveřejnila Evropská komise zprávu o přiměřenosti některých zemí mimo EU.
Ve „Zprávě“ z 15. ledna sdělila Evropská komise Parlamentu a Radě výsledky přezkumné činnosti týkající se řady rozhodnutí o přiměřenosti přijatých na základě směrnice 95/46/ES, která byla nahrazena nařízením EU 2016/679, známým jako GDPR. Tato rozhodnutí se týkají 11 třetích zemí, které nejsou součástí Evropské unie ani Evropského hospodářského prostoru, včetně Andorry, Argentiny, Kanady, Faerských ostrovů, Guernsey, ostrova Man, Izraele, Jersey, Nového Zélandu, Švýcarska a Uruguaye. Komise objasnila, že s příchodem GDPR v květnu 2018 zůstávají již platná rozhodnutí o přiměřenosti v platnosti, dokud nebudou změněna, nahrazena nebo zrušena. Závazek Komise v této oblasti je součástí jejích institucionálních úkolů s cílem neustále sledovat přiměřenost právních předpisů o ochraně údajů v dotčených třetích zemích. Toto sledování je zásadní, zejména s ohledem na rostoucí význam datových toků a digitalizaci společnosti.
Předávání údajů přes hranice států je pro mnoho společností a organizací běžnou praxí a je velmi důležité zajistit, aby takové předávání probíhalo do zemí, které poskytují odpovídající úroveň ochrany osobních údajů. To znamená, že právní systém dovážející země musí zaručovat dodržování lidských práv a základních svobod, jakož i zvláštní ustanovení o ochraně údajů a přítomnost nezávislého orgánu dozoru. Rozhodnutí o přiměřenosti proto fungují jako „licence“ pro volný pohyb údajů a umožňují provozovatelům předávat údaje do těchto zemí, aniž by museli přijímat další bezpečnostní opatření. Je však důležité zdůraznit, že i přes potvrzení přiměřenosti musí provozovatelé přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany údajů v souladu s evropskými právními předpisy.
Zpráva Komise poskytuje podrobný přehled hlavních regulačních charakteristik každé z 11 třetích zemí a zdůrazňuje všechny legislativní nebo právní inovace, které odůvodňují zachování přiměřenosti. Potvrzení přiměřenosti právních předpisů o ochraně údajů ve třetích zemích je dobrou zprávou pro podniky a organizace působící na mezinárodní úrovni, neboť jim zajišťuje bezpečný přenos údajů v souladu s evropskými předpisy.
Dodržování zásad a předpisů o ochraně údajů se v moderním světě, kde dochází k rychlému přenosu informací přes hranice států i za hranice Evropské unie, stalo zásadní prioritou. Uznání přiměřenosti systémů ochrany údajů ve třetích zemích je významným krokem k usnadnění takového předávání údajů při zajištění odpovídající úrovně ochrany soukromí a základních práv. Mezi zeměmi, které získaly potvrzení o přiměřenosti, je celá řada jurisdikcí, od Izraele po Nový Zéland, od Švýcarska po Argentinu. Tato různorodost ukazuje, jak důležité je individuální posouzení předpisů o ochraně údajů v každé zemi s přihlédnutím k regulačnímu kontextu, praxi a institucionálním zárukám.
Je však důležité zdůraznit, že pojem „přiměřenosti“ není statický a neměnný a že právní předpisy a postupy v oblasti ochrany údajů se mohou v průběhu času vyvíjet, v důsledku čehož mohou být rozhodnutí o přiměřenosti rovněž předmětem přezkumu. Proto je nezbytné, aby Evropská komise i nadále pečlivě sledovala vývoj regulace ve třetích zemích a podle toho aktualizovala svá hodnocení. Ve stále propojenějším světě se ochrana údajů netýká pouze obchodních transakcí, ale také národní bezpečnosti, ochrany lidských práv a soukromí jednotlivých občanů. Rozhodnutí o přiměřenosti proto hrají zásadní roli při zajišťování rovnováhy mezi potřebou usnadnit mezinárodní tok údajů a potřebou chránit soukromí a bezpečnost osobních údajů. Pro podniky a organizace zapojené do mezinárodních transakcí představuje potvrzení o přiměřenosti systémů ochrany údajů ve třetích zemích zásadní ujištění, které jim umožní bezpečně a v souladu s evropskými předpisy provozovat jejich podnikání.Je však nezbytné, aby tyto subjekty byly i nadále ostražité a přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany údajů, a to i po rozhodnutí o přiměřenosti.