Subscribe
Nová studie Lundské univerzity ve Švédsku ukazuje, že muži s přistěhovaleckým původem jsou ve Švédsku jednoznačně nadměrně zastoupeni mezi odsouzenými za znásilnění. Studie „Imigrantský původ a odsouzení za znásilnění: Journal of interpersonal violence“ (Časopis o mezilidském násilí). Její autoři Ardavan Khoshnood, Jan Sundqvist a Kristina Sundqvist jsou doktorandi v oboru medicíny. Téma je citlivé a kontroverzní, protože se týká imigrace a velmi sporné souvislosti mezi imigrací a kriminalitou. Studie zahrnuje 4032 osob odsouzených za znásilnění, pokus o znásilnění, znásilnění s přitěžujícími okolnostmi a pokus o znásilnění s přitěžujícími okolnostmi v letech 2000-2020. Původ, ale také životní podmínky a duševní zdraví těchto osob byly porovnány s 20 160 náhodně vybranými osobami, které fungují jako srovnávací kontrolní skupina. Účel studie je dvojí. Zaprvé chtějí autoři zjistit, zda existuje zvýšené riziko odsouzení za znásilnění u osob s různým stupněm cizího původu. Za druhé chtějí autoři zjistit, zda by takové případné zvýšené riziko v tomto případě bylo možné vysvětlit tradičně uznávanými prediktory znásilnění, jako je sociální zranitelnost, zneužívání návykových látek nebo duševní onemocnění. Podle samotných výzkumníků je výsledek jasný. Mezi přistěhovalci skutečně existuje silné nadměrné zastoupení, a to tak silné, že jej nelze vysvětlit žádnými obvyklými prediktory znásilnění. Mezi osobami odsouzenými za znásilnění tvořili jedinci narození ve Švédsku se dvěma rodiči narozenými ve Švédsku pouze 36,9 % skupiny. V kontrolní skupině naopak tato kategorie tvořila 69,5 procenta osob. Pokud čísla otočíme, znamená to, že z osob, které byly odsouzeny za znásilnění, se 63,1 procenta nenarodilo ve Švédsku se dvěma rodiči narozenými ve Švédsku, zatímco v kontrolní skupině tvořila tato kategorie jedinců pouze 30,5 procenta. Navíc se zdá, že nadměrné zastoupení je nejvyšší u mužů, kteří se sami narodili v zahraničí, kteří migrovali ve věku 15 let a více a kteří žili ve Švédsku po omezenou dobu: „Tato asociace [between migrant background and rape conviction] byla zvláště výrazná u jedinců narozených mimo Švédsko a pobývajících v zemi po dobu kratší než 5 let a/nebo u těch, kteří přišli ve věku 15 let a více, což naznačuje možnou roli akulturace při dešifrování těchto zjištění.“ Ve své diskusi se autoři snaží zasadit svou studii do širší společenské perspektivy. Mimo jiné poznamenávají, že by se nemělo zapomínat na to, že většina přistěhovalců se nikdy žádného znásilnění nedopustila, a to i přes stále existující nadměrné zastoupení. To je třeba připomenout. Přesto již v předchozích švédských studiích bylo zjištěno, že osoby s přistěhovaleckým původem mají obecně nadměrné zastoupení v kriminalitě. Odhalila to rozsáhlá studie švédské Národní rady pro prevenci kriminality představená v roce 2021. Z tohoto pohledu jsou výsledky této nové studie očekávané a vůbec ne překvapivé. Zdá se však, že studie, kterou výzkumníci z Lundu nyní prezentují, má zjevný nedostatek. Nerozlišují mezi různými původy.
Všichni přistěhovalci patří do stejné kategorie. To se stává problematickým, protože studie švédské Národní rady pro prevenci kriminality jasně ukázala, že právě přistěhovalci s určitým původem jsou zodpovědní za nadměrné zastoupení v kriminalitě. V každém případě tato nová studie představuje další důležitý příspěvek k poznatkům, které všichni tolik potřebujeme, pokud jde o možné souvislosti mezi migrací a kriminalitou v Evropské unii. Znalosti nemohou být nikdy problémem a je důležité, abychom měli znalosti, když diskutujeme o rozumných tématech.