Nové balíčky pro vnější hranice a vnitřní bezpečnost

Evropská unie čelí složitým bezpečnostním výzvám, zejména v souvislosti s přistěhovalectvím a přeshraničním pohybem osob. Fenomén migrace ovlivnil v posledních letech mnoho hlavních geopolitických událostí v Evropě. Zejména od vypuknutí občanské války v Sýrii se tzv. balkánská trasa stala nejvyužívanější trasou pro ty, kteří se snaží dostat do Evropy z Blízkého východu. Tato situace způsobila skutečnou migrační krizi, na kterou Evropská unie nebyla připravena. Z této situace vyplývá pro Unii nejen morální, ale i politická odpovědnost chránit své občany před možnými hrozbami, jako je pronikání teroristů a zločinců přes její vnější hranice. Toto riziko je ještě zhoršeno skutečností, že mnozí špatní aktéři využívají rozdílů v bezpečnostních právních předpisech jednotlivých členských států, zejména pokud jde o shromažďování a správu osobních údajů. Tyto rozdíly v právní úpravě umožňují nebezpečným osobám pohybovat se v rámci EU anonymně, často tak, že změní svou totožnost a osobní údaje, jako je jméno nebo datum narození, aby se vyhnuly kontrolním systémům.

V posledních letech došlo k několika teroristickým činům a dalším hrozbám pro veřejnou bezpečnost, které spáchali extremisté využívající těchto slabých míst. Je dobře zdokumentováno, že mnozí z těchto extremistů napojených na proudy radikálního islamismu překračují vnější hranice EU pomocí nelegálních migračních tras z jihu i východu. Tyto cesty často usnadňují organizované zločinecké sítě, včetně těch, které se podílejí na obchodování s lidmi a které využívají lidského zoufalství k zisku z neregulovaného a nebezpečného pohybu obyvatelstva.

Tváří v tvář tomuto narůstajícímu problému pocítila Evropská unie potřebu spojit své síly a zajistit koordinovanější a účinnější reakci. Pod vlivem a na popud strany ECR se rozhodujícím způsobem prosadil přístup k organičtějším a integrovanějším právním předpisům, včetně přísnějších kontrol nejen na místech vstupu, jako jsou letiště, ale také prostřednictvím posílené justiční spolupráce mezi členskými státy. Cílem tohoto nového právního předpisu je sjednotit postupy kontroly a výměny informací, aby se odstranily stávající mezery, které umožňovaly nebezpečným osobám využívat nesrovnalostí mezi vnitrostátními systémy.

Provádění těchto opatření bude vyžadovat společné úsilí a sdílení odpovědnosti na všech úrovních veřejné správy v Unii, aby byla zajištěna nejen vnitřní bezpečnost, ale také bezpečnost vnějších hranic, která je zásadní pro zachování integrity a stability celého evropského prostoru. Toto společné úsilí je zásadním krokem v boji proti terorismu a organizovanému zločinu, a chrání tak základní hodnoty a bezpečnost evropských občanů.

Shromažďování údajů a účinnost soudnictví

Na nedávném zasedání Evropského parlamentu bylo dosaženo významného legislativního milníku, který představuje významný krok vpřed voblasti přeshraničního trestního soudnictví. Drtivou většinou 604 hlasů pro, 2 proti a 6 se zdrželo hlasování byl přijat nový zákon, který zavádí jasnější a definitivnější pravidla pro předávání trestních řízení mezi různými členskými státy EU. Tyto právní předpisy byly navrženy s cílem uspokojit konkrétní potřeby: urychlit vyšetřování a zefektivnit výkon spravedlnosti v nadnárodním kontextu.

Potřeba takového zákona vyplývá z rostoucího počtu případů týkajících se osob a trestných činů, které překračují hranice států. Ve stále více propojené Evropě se přeshraniční trestná činnost stává pro justiční orgány stálou výzvou, a proto je nezbytná hladší právní a procesní spolupráce mezi členskými státy. Staré právní předpisy již těmto potřebám dostatečně nevyhovovaly, protože řízení často zpomalovaly byrokratické komplikace, nejednotnost právních předpisů a překážky při komunikaci a předávání dokumentů a důkazů.

Cílem nového zákona je překonat tyto překážky zavedením jasného a harmonizovaného právního rámce, který usnadní výměnu informací a justiční spolupráci. Mezi nejdůležitější změny patří zavedení přísnějších procesních lhůt pro předávání dokumentů a důkazů a standardizace žádostí o vzájemnou právní pomoc. Cílem těchto změn je zkrátit čekací lhůty a odstranit právní nejistotu, která může ohrozit účinnost vyšetřování a soudních řízení.

Nové právní předpisy navíc poskytují podporu a záruky, které zajišťují plné dodržování práv osob zapojených do přeshraničního trestního řízení. To zahrnuje právo na právní pomoc a překlad právních dokumentů, které jsou základem pro zajištění dostupnosti a spravedlnosti bez ohledu na státní příslušnost dotyčné osoby nebo zemi, ve které se nachází.

Přijetí tohoto zákona je konkrétním příkladem toho, jak lze posílit evropskou spolupráci, aby bylo možné čelit moderním výzvám v oblasti trestné činnosti a trestního soudnictví. Nejenže zlepšuje schopnost EU rychle a účinně reagovat na přeshraniční trestnou činnost, ale také posiluje pocit společné spravedlnosti a právní jistoty v rámci EU, což je nezbytné pro udržení důvěry občanů v evropský právní systém.

Přijetí nových právních předpisů vřele uvítala zpravodajka ECR Assita Kanko: „Nová pravidla – řekla po hlasování – jsou zásadním krokem k lepší justiční spolupráci a rychlejšímu stíhání. To je důležité zejména při vyšetřování mezinárodního terorismu, obchodování s lidmi, drogami a střelnými zbraněmi, pašování migrantů, kyberkriminality nebo praní špinavých peněz.“ Zvýšení účinnosti bude mít proto velmi pozitivní dopad na obranu vnitřní bezpečnosti zemí Evropské unie: „Díky tomuto zákonu nyní zajistíme lepší fungování justice ve všech zemích EU a ochranu a respektování našich občanů,“ uvedla poslankyně Evropského parlamentu Assita Kanko. V oblasti ochrany vnějších hranic Evropský parlament rovněž schválil nové způsoby, jak budou moci členské státy posílit vstupní kontroly: údaje o cestujících se budou automaticky shromažďovat v jednotné evropské databázi při odbavení cestujících v centrálním evropském uzlu. Assita Kanko vysvětlila: „EU každoročně zaznamená přibližně 1 miliardu leteckých cestujících, z nichž polovina překračuje vnější hranice EU. Drtivá většina z nich má dobré úmysly, ale mezi cestujícími se bohužel skrývají zločinci a teroristé.“ Podle Kanka „nový zákon zefektivní shromažďování údajů o cestujících, ke kterému již dochází, a odstraní mezery, které využívají zločinci a teroristé. Pomůže naší policii a justičním složkám vykonávat jejich práci efektivněji a účinněji. Postupný přechod k automatizovanějšímu sběru dat dále zlepší kvalitu cestování,“ uvedl poslanec Kanko. Deklarovaný záměr je jasný: „Posilujeme vnější hranice EU – řekla – a lépe se vypořádáváme s teroristy a dalšími zločinci. Poctiví cestující budou mít z automatizace jen prospěch,“ uzavřel Kanko.

Výzva z konzervativního hlediska

Obrana evropských hranic je pro celou Evropskou unii otázkou nejvyšší priority, zejména v době globálních výzev a nových hrozeb. Boj proti nelegálnímu přistěhovalectví je součástí tohoto širšího kontextu a je jedním z klíčových aspektů zajištění vnitřní bezpečnosti. Dohody, které již byly uzavřeny mezi evropskými institucemi a severoafrickými zeměmi, prokázaly svou účinnost při zastavování tisíců pašeráků, kteří využívají zranitelnosti hranic k provádění své nelegální činnosti.

V dnešním geopolitickém kontextu čelí Evropská unie řadě výzev v oblasti řízení migrace a bezpečnosti hranic. K řešení těchto problémů přijala EU několik strategií, včetně externalizace svých hranic. Tento přístup, který byl zahájen dohodami mezi Bruselem a Ankarou v roce 2016, byl potvrzen v roce 2024 dohodou mezi EU a Egyptem.

Tyto dohody jsou pouze jednou ze součástí komplexnějšího a mnohostrannějšího přístupu k bezpečnosti hranic. Význam těchto dohod zdaleka přesahuje pouhou prevenci nelegální migrace: hrají důležitou roli při prevenci infiltrace a působení sítí organizovaného zločinu a teroristických skupin v prostoru EU. Evropa se svou historií a hodnotami otevřenosti a svobody si nemůže dovolit být rukojmím těchto nekalých sil. Ochrana hranic je tedy nejen fyzickou bariérou proti nelegálnímu vstupu osob, ale také hrází proti pronikání extremistických a nebezpečných ideologií.

Při posilování svých hranic musí EU rovněž zohlednit dodržování lidských práv a řádného soudního řízení a zajistit, aby přijatá opatření nenarušovala základní zásady, na nichž je EU založena. Jedná se o složitý úkol, který vyžaduje vyváženou politiku, jež dokáže spojit bezpečnost a dodržování práv.

Příslib obnovení vnitřní bezpečnosti je jedním z hlavních praporů, které evropská pravice v reakci na tyto složité výzvy vyvěsila. Prosazováním přísnějších a koordinovanějších politik chce evropská pravice zavést významné inovace v bezpečnostní politice. Patří k nim nejen posílení hraničních kontrol, ale také zvýšená spolupráce mezi policejními a bezpečnostními složkami jednotlivých členských států a zavedení moderních technologií pro monitorování a dohled.

Je rovněž nezbytné, aby tato opatření byla doprovázena intenzivnější mezinárodní spoluprací. Evropa musí úzce spolupracovat se zeměmi původu a tranzitu, aby řešila základní příčiny nelegální migrace a obchodování s lidmi, jako je chudoba, politická nestabilita a konflikty. Udržitelné a dlouhodobé řešení problémů, kterým Evropa čelí, může přinést pouze přístup, který kombinuje důslednou kontrolu se závazkem k rozvoji a stabilitě.